Děti, které mají doma zvířata, trpí méně alergiemi, naznačuje švédský výzkum

Děti žijící v domácnosti spolu se zvířaty mají později méně alergií a dalších chorob. Dokládá to studie lékařů z univerzity v Göteborgu.

Řada lidí věří, že když jsou malé děti v kontaktu s bakteriemi, vytvoří si vůči nim jejich imunitní systém lepší obranu a obecně je potom silnější. Jedná se o tvrzení, které nemá zatím oporu ve vědě, byť se zdá být logické. A právě proto se ho pokusili ověřit nebo vyvrátit vědci z univerzity ve švédském Göteborgu.

Zaměřili se na to, jaký vliv má na děti přítomnost nějakého domácího zvířete. Vědci měli k dispozici několik rozsáhlých databází údajů, které vycházely ze dvou starších výzkumů týkajících se dětského zdraví – a obsahovaly také údaje o tom, jestli s dětmi jsou v domácnostech přítomná i zvířata.

Čísla naznačují souvislost

První sada údajů obsahovala množství informací o 1029 dětech ve věku sedmi a osmi let. Její analýza ukázala, že u dětí, které doma nemají žádné domácí mazlíčky, je pravděpodobnost astmatu, ekzémů a senné rýmy 49 procent. Ale když děti žily v prostředí, kde bylo doma alespoň jedno zvíře, klesla na 43 procent. Ještě výrazně větší pokles pak vědci zaznamenali u rodin, kde měli tři a více zvířat – tam byla pravděpodobnost, že dítě bude trpět jedním z výše jmenovaných problémů, jen 23 procent.

Druhý soubor dat se týkal 249 dětí; byl sice menší, ale obsahoval více detailních informací. Jeho analýza ukázala podobný trend jako první sada údajů: děti bez zvířecích mazlíčků trpěly alergiemi ve 48 procentech případů, v 35 procentech u jednoho zvířete a jen v 21 procentech u rodin s více zvířaty.

Podle vědců mají oba soubory společně značnou vypovídací hodnotu: ukazují, že vlastnictví domácího zvířete má značný dopad na nižší pravděpodobnost vývoje alergií později v životě.

Další silné vlivy

Lékaři našli v těchto souborech také další silné faktory, které měly pozitivní dopad na nižší pravděpodobnost vypuknutí alergií: jednalo se například o rodiny s více sourozenci, život v zemědělském prostředí nebo porod klasickým způsobem.

Všechny tyto faktory mají jedno společné: vystavují dítě v raném věku většímu množství bakterií. Vědci hodlají tento fenomén dále sledovat – chtějí především vyloučit, zda ve hře nejsou nějaké další vlivy spojené s vlastnictvím domácího zvířete, které možná přehlédli. Mohlo by se jednat například o záležitosti socio-ekonomické, tedy že by vlastnictví domácího mazlíčka bylo častější například u bohatších rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 11 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 15 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 17 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 20 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...