Děti, které mají doma zvířata, trpí méně alergiemi, naznačuje švédský výzkum

Děti žijící v domácnosti spolu se zvířaty mají později méně alergií a dalších chorob. Dokládá to studie lékařů z univerzity v Göteborgu.

Řada lidí věří, že když jsou malé děti v kontaktu s bakteriemi, vytvoří si vůči nim jejich imunitní systém lepší obranu a obecně je potom silnější. Jedná se o tvrzení, které nemá zatím oporu ve vědě, byť se zdá být logické. A právě proto se ho pokusili ověřit nebo vyvrátit vědci z univerzity ve švédském Göteborgu.

Zaměřili se na to, jaký vliv má na děti přítomnost nějakého domácího zvířete. Vědci měli k dispozici několik rozsáhlých databází údajů, které vycházely ze dvou starších výzkumů týkajících se dětského zdraví – a obsahovaly také údaje o tom, jestli s dětmi jsou v domácnostech přítomná i zvířata.

Čísla naznačují souvislost

První sada údajů obsahovala množství informací o 1029 dětech ve věku sedmi a osmi let. Její analýza ukázala, že u dětí, které doma nemají žádné domácí mazlíčky, je pravděpodobnost astmatu, ekzémů a senné rýmy 49 procent. Ale když děti žily v prostředí, kde bylo doma alespoň jedno zvíře, klesla na 43 procent. Ještě výrazně větší pokles pak vědci zaznamenali u rodin, kde měli tři a více zvířat – tam byla pravděpodobnost, že dítě bude trpět jedním z výše jmenovaných problémů, jen 23 procent.

Druhý soubor dat se týkal 249 dětí; byl sice menší, ale obsahoval více detailních informací. Jeho analýza ukázala podobný trend jako první sada údajů: děti bez zvířecích mazlíčků trpěly alergiemi ve 48 procentech případů, v 35 procentech u jednoho zvířete a jen v 21 procentech u rodin s více zvířaty.

Podle vědců mají oba soubory společně značnou vypovídací hodnotu: ukazují, že vlastnictví domácího zvířete má značný dopad na nižší pravděpodobnost vývoje alergií později v životě.

Další silné vlivy

Lékaři našli v těchto souborech také další silné faktory, které měly pozitivní dopad na nižší pravděpodobnost vypuknutí alergií: jednalo se například o rodiny s více sourozenci, život v zemědělském prostředí nebo porod klasickým způsobem.

Všechny tyto faktory mají jedno společné: vystavují dítě v raném věku většímu množství bakterií. Vědci hodlají tento fenomén dále sledovat – chtějí především vyloučit, zda ve hře nejsou nějaké další vlivy spojené s vlastnictvím domácího zvířete, které možná přehlédli. Mohlo by se jednat například o záležitosti socio-ekonomické, tedy že by vlastnictví domácího mazlíčka bylo častější například u bohatších rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 45 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...