Děti, které mají doma zvířata, trpí méně alergiemi, naznačuje švédský výzkum

Děti žijící v domácnosti spolu se zvířaty mají později méně alergií a dalších chorob. Dokládá to studie lékařů z univerzity v Göteborgu.

Řada lidí věří, že když jsou malé děti v kontaktu s bakteriemi, vytvoří si vůči nim jejich imunitní systém lepší obranu a obecně je potom silnější. Jedná se o tvrzení, které nemá zatím oporu ve vědě, byť se zdá být logické. A právě proto se ho pokusili ověřit nebo vyvrátit vědci z univerzity ve švédském Göteborgu.

Zaměřili se na to, jaký vliv má na děti přítomnost nějakého domácího zvířete. Vědci měli k dispozici několik rozsáhlých databází údajů, které vycházely ze dvou starších výzkumů týkajících se dětského zdraví – a obsahovaly také údaje o tom, jestli s dětmi jsou v domácnostech přítomná i zvířata.

Čísla naznačují souvislost

První sada údajů obsahovala množství informací o 1029 dětech ve věku sedmi a osmi let. Její analýza ukázala, že u dětí, které doma nemají žádné domácí mazlíčky, je pravděpodobnost astmatu, ekzémů a senné rýmy 49 procent. Ale když děti žily v prostředí, kde bylo doma alespoň jedno zvíře, klesla na 43 procent. Ještě výrazně větší pokles pak vědci zaznamenali u rodin, kde měli tři a více zvířat – tam byla pravděpodobnost, že dítě bude trpět jedním z výše jmenovaných problémů, jen 23 procent.

Druhý soubor dat se týkal 249 dětí; byl sice menší, ale obsahoval více detailních informací. Jeho analýza ukázala podobný trend jako první sada údajů: děti bez zvířecích mazlíčků trpěly alergiemi ve 48 procentech případů, v 35 procentech u jednoho zvířete a jen v 21 procentech u rodin s více zvířaty.

Podle vědců mají oba soubory společně značnou vypovídací hodnotu: ukazují, že vlastnictví domácího zvířete má značný dopad na nižší pravděpodobnost vývoje alergií později v životě.

Další silné vlivy

Lékaři našli v těchto souborech také další silné faktory, které měly pozitivní dopad na nižší pravděpodobnost vypuknutí alergií: jednalo se například o rodiny s více sourozenci, život v zemědělském prostředí nebo porod klasickým způsobem.

Všechny tyto faktory mají jedno společné: vystavují dítě v raném věku většímu množství bakterií. Vědci hodlají tento fenomén dále sledovat – chtějí především vyloučit, zda ve hře nejsou nějaké další vlivy spojené s vlastnictvím domácího zvířete, které možná přehlédli. Mohlo by se jednat například o záležitosti socio-ekonomické, tedy že by vlastnictví domácího mazlíčka bylo častější například u bohatších rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...