Čtvrt století s Ötzim. Jak změnil muž z ledovce pohled na evropské dějiny?

Odpoledne 19. září 1991 dostala rakouská policie hlášení, že dva němečtí turisté našli v Alpách mrtvolu. Úředníci začali případ vyšetřovat jako vraždu – zabití se sice opravdu mnohem později potvrdilo, ale případ se policie vůbec netýkal.

Tělo muže nalezené před čtvrtstoletím kousek od italsko-rakouské hranice v ledovci na jihotyrolské straně Ötztalských Alp dostalo dle místa nálezu jméno Ötzi. Tento člověk se stal nejintenzivněji zkoumanou osobou na světě.

Dnes jeho tělo leží v Bolzanu, v městském Archeologickém muzeu. Muž se díky zmražení v ledovci stal přirozenou mumií – většina jeho těla, vnitřních orgánů i výbavy se zachovala v téměř neporušeném stavu. Díky tomu se stal Ötzi důkazem toho, jak vypadal život našich prapředků v době před přibližně pěti tisíci lety, kdy žil.

Fakta z doby měděné: mumie prolezlá chorobami

  • Ötzimu bylo 45 let, byl 160 centimetrů vysoký a vážil 50 kilogramů.

Ötzi žil na samém úsvitu dějin – po Zemi kráčel dříve, než byly postavené první egyptské pyramidy, ještě se nenarodili ani lidé, kteří později postavili Stonehenge. Byl mužem výjimečného období doby měděné, což byla epocha mezi koncem doby kamenné a počátkem doby bronzové.

Prostřednictvím rentgenového snímku bylo zjištěno, že Ötzi zemřel na vykrvácení poté, co byl zasažen do ramene kamenným šípem. Pravděpodobně byl zasažen zezadu, když utíkal před svým pronásledovatelem; sice by vykrvácel do několika minut, ale jeho vrah ho poté ještě utloukl údery do hlavy.

Víme, že několik hodin před smrtí pojedl kozoroha – to zase prokázal obsah jeho žaludku. Z analýz jeho DNA vyplývá, že trpěl netolerancí na laktózu, což bylo v jeho době zřejmě ještě velmi rozšířené. Skot tehdy ještě nebyl natolik rozšířený, takže si lidé začali tuto toleranci zřejmě teprve vyvíjet.

Rekonstrukce Ötziho
Zdroj: Wikimedia Commons

Navíc měl muž genetickou predispozici k nemocem srdce, jak dokazují jeho zkornatělé tepny. V tom byl mnohem podobnější dnešním lidem, než si vědci mysleli, že je možné. Zřejmě měl v těle také střevního parazita hlístici, v posledním půlroce před smrtí byl třikrát nemocný. Dalším důkazem, že Ötzi nebyl úplně nejzdravější osobou, byly jeho zuby: měl je silně vnitřně zkažené, zřejmě od nadměrné konzumace cukrů. Mimo jiné se spekuluje o tom, že mohl trpět i boreliózou.

Geny prozradily všechno

V Ötziho zažívacím traktu byly nalezené zbytky 30 druhů pylů – z nich vyplývá, že ledový muž prožil většinu života na jih od Alp. Ještě zajímavější informace o jeho původu ale poskytly analýzy DNA. Vědci, kteří v únoru 2012 představili výsledky tohoto výzkumu, dokázali, že Ötzi byl nejblíže příbuzný dnešním Korsičanům a Sardům. 

Někomu může připadat, že všechny tyto drahé výzkumy jsou poněkud samoúčelné – z tak vzdálené minulosti přece nejsme schopní si dnes vzít žádné poučení. Albert Zink, ředitel Institutu mumií ale tvrdí, že výzkum Ötziho zažívacího traktu může mít velmi praktické dopady na dnešní dobu.

Zažívací trakt mumie totiž obsahoval bakterii Helicobacter pylori. Jde o patogenní bakterii, jež napadá sliznici žaludku. Odhaduje se, že je ve vyspělých zemích touto bakterií infikována více než polovina dospělých po 60 letech věku. Způsobuje zejména žaludeční vředy, má však zřejmě na svědomí i různé druhy rakoviny žaludku.

Rekonstrukce Ötziho oblečení
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Zinka je možné, že právě u Ötziho pochopíme, proč se tato bakterie vlastně v lidském zažívacím traktu vyskytuje – „je možné, že tehdejším lidem pomáhala třeba se zažíváním syrového masa a teprve později se změnila v patogen,“ řekl Zink agentuře AP.

Lékařské tetování ukazuje na vyspělost západního světa

Na Ötziho těle bylo nalezeno 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná. Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměly ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž velmi přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o 2000 let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy?

V pondělí 19. září začal v Bolzanu kongres, kde se setkají experti z celého světa, aby projednali všechny novinky ve výzkumu nejslavnější evropské mumie. Jedním z hlavních témat by měly být právě analýzy bakterií nalezených v Ötziho žaludku a střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 13 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 16 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 21 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...