Co čeká Antarktidu? Statitisíce turistů a možná i těžba surovin

Čína chce rozšířit svůj vědecký výzkum v Antarktidě, ale nemá bezprostředně v plánu těžbu nerostných surovin v této oblasti, uvedli představitelé čínské vlády. Rostoucí zájem Pekingu o zamrzlý kontinent vystupuje do popředí, neboť Čína hostí setkání více než 40 zemí, které na základě smlouvy z roku 1959 dohlížejí na správu Antarktidy.

Lidskou činnost v Antarktidě upravují dohody, podle nichž je kontinent přírodní rezervací. Tato ujednání zde také zakazují budování vojenských základen a těžbu nerostných surovin. Opakovaně se ovšem objevují spekulace, že Čína jednou k takové těžbě nerostných surovin přikročí.

Čína podepsala Smlouvu o Antarktidě v roce 1983 a od té doby zde založila čtyři výzkumné stanice. Letos plánuje vybudovat malou leteckou základnu, v roce 2018 pátou výzkumnou stanici a pokračuje též výroba druhého čínského ledoborce. Nyní Čína pro své mise užívá ledoborec Sněžný drak (Süe Lung) ukrajinské výroby.

6 minut
Horizont 24: Antarktida trpí přívalem turistů
Zdroj: ČT24

Očekává se, že na 40. setkání členů antarktického smluvního systému, které od pondělí 29. května Čína hostí, dorazí 400 zástupců 42 států a deseti mezinárodních organizací. Představitelé hostitelské země chtějí podepsat smlouvy o spolupráci na nejjižnějším kontinentu se Spojenými státy, Ruskem a Německem, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.

Na programu setkání bude mimo jiné změna klimatu a turistický ruch. V letech 2015 až 2016 navštívilo Antarktidu a přilehlé vody 38 000 turistů.

O osudu Antarktidy rozhodují i Češi

Československo patřilo 1. prosince 1959 mezi země, které podepsaly Smlouvu o Antarktidě, od roku 2013 získala Česká republika dokonce  takzvaný konzultativní status, který významě rozšířil naše pravomoci měnit osud tohoto kontinentu.  Česko v Antarktidě provádí vědecký výzkum, na ostrově Jamese Rosse má od roku 2006 výzkumnou polární stanici.  

9 minut
Výsledky expedice Antarktida 2015–16
Zdroj: ČT24

ČR díky konzultativnímu statusu  spolurozhoduje o otevření kontinentu těžbě nerostných surovin a dalším komerčním aktivitám, o komerčním využití výsledků vědeckého výzkumu, ze kterého by mohla mít republika v budoucnu ekonomický přínos, pravidlech rozvoje turismu a kodexu chování pro návštěvníky nebo případném vojenském využití Antarktidy. 

Komu patří Antarktida

Předtím, než byla Antarktida prohlášena v roce 1959 mezinárodním územím, si na ni činily územní nároky například Velká Británie, Nový Zéland nebo Chile. Vycházelo se z principu „země nikoho“, kterou si může jakýkoli stát přivlastnit jejím objevením nebo okupací. Po druhé světové válce se však zabránilo přivlastnění kontinentu přijetím mezinárodní smlouvy o Antarktidě, kterou podepsalo i sedm původních států.

Ve smluvních stranách existují dvě kategorie států: smluvní strany s konzultativním statusem a smluvní strany bez konzultativního statusu. Ten má trvale přiznáno dvanáct původních signatářských států a každá smluvní strana, která „projevuje svůj zájem o Antarktidu tím, že tam vyvíjí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vědecké expedice“. Jde například o Argentinu, Austrálii, Belgii, Čínu, Indii nebo Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...