Čínské ponorky se třikrát potopily ke dnu Marianského příkopu

Na konci roku 2016 Čína oznámila své plány na dobývání vesmíru. Současně ale čínské ponorky zamířily do těch nejhlubších míst, která máme na Zemi.

Tři čínské stroje se na konci prosince potopily do hloubky přes 10 000 metrů. Během ponorů zkoumaly geologii i podmořský život v nejhlubším místě světových oceánů – v Marianském příkopu. Podívejte se na záběry, které tam stroje pořídily:


Tým, který za ponory stojí, vedl Cui Wei Čeng z Šanghajské university. Pod jeho vedením proběhl průzkum prohlubně Challender Deep v Marianském příkopu, místa s hloubkou kolem 11 000 metrů. Expedice začala 3. prosince z paluby výzkumného plavidla Zhang Jian. Její součástí jsou tři ponorná zařízení, jedna bezpilotní ponorka a jedna ponorka s lidskou posádkou – všechny teoreticky schopné potopit se do hloubky kolem 10 kilometrů. Mezi 25. a 27. prosincem proběhly samotné ponory, uvedla agentura Nová Čína.

Co žije v hloubce 10 kilometrů?

  • Tato oblast je pojmenována podle řeckého boha podsvětí Háda (pro Římany Pluto). V mýtech vládl temným hlubinám, tedy místům podobným tmě Mariánského příkopu.

Každé z ponorných zařízení typu Rainbow Fish mělo jiný úkol: první fotografovalo, druhé odebíralo vzorky sedimentů, třetí sbíralo biologické vzorky. Zajímavý byl zejména úlovek třetího Rainbow Fishe – ten na hladinu vynesl 103 různonožců, tedy různě velkých korýšů. „Tento úspěšný test je důležitým krokem ve výzkumu hlubokého oceánu,“ uvedl Cui.

Na Zemi existuje pouze 26 tzv. hadálních příkopů – tedy oblastí, které jsou hlubší než 6000 metrů. V těchto místech, v hlubinách kolem 10 kilometrů, panuje asi tisíckrát větší tlak než na hladině moře a jde o stále prakticky neprozkoumaná místa. Sice sem nedopadá žádné světlo, přesto zde podle posledních výzkumů existuje překvapivě pestrý život a značně složité ekosystémy, které se skládají většinou z bezobratlých tvorů.

Nejhlouběji žijící ryba byla pozorována také v Marianském příkopu - v hloubce 8143 metrů: 

Čína to myslí s průzkumem mořských hlubin vážně již delší dobu – zajímá ji nejen vědecký, ale také ekonomický potenciál těchto míst. Nacházejí se zde vzácné horniny a také se zde mohou ukrývat zdroje energie. Již v srpnu roku 2016 se dálkově ovládané ponorné plavidlo Haidou-1 ponořilo do hloubky 10 767 metrů v Marianském příkopu, čímž vytvořilo nový čínský rekord. Čína se tak stala po USA a Japonsku teprve třetím státem světa, který disponuje technikou, která jí umožňuje potápět se tak hluboko. Krátkodobým cílem tohoto programu je vyrobit stroj s lidskou posádkou, který by se mohl úspěšně ponořit (a pak i vynořit) do hloubky pod 10 000 metrů. Mělo by se to podle plánů podařit mezi roky 2019–2020.

Kdo šel do hlubin, kde nevládne stín?

Poprvé se na dno Marianského příkopu ponořili oceánologové Jacques Piccard a Don Walsh. Stalo se to v lednu 1960 na palubě batyskafu Trieste. Tehdy jim přístroje ukázaly, že dno Marianského příkopu se nachází v hloubce 11 521 metrů, nová měření to však vyvrátila – podle nich je zde maximální hloubka 10 994 metrů. Trieste se již na dno Marianského příkopu nikdy nevrátil, ukázalo se, že není možné na něm mít ramena, která by sbírala vzorky – jeho vědecký smysl byl tedy jen velmi omezený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 9 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 11 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 14 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...