Trosky první čínské experimentální vesmírné stanice Tchien-kung 1, nad níž Čína ztratila kontrolu, na Zemi s nejvyšší pravděpodobností dopadnou buď 31. března nebo do odpoledne 1. dubna. „Je to velmi variabilní,“ uvedla Evropská kosmická agentura ESA, která předpověď opět o něco zpřesnila.
Není stále jisté, kam dopadne zbytek trosek, které neshoří při průletu atmosférou. ESA ale předpovídá, že mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla.
Pokud by zbytky stanice dopadly do Evropy, pak by mohly skončit v některé ze zemí nacházejících se na jihu kontinentu. Snímky stanice, která momentálně padá rychlosti asi 29 tisíc kilometrů za hodinu, pořídil speciální radar německého institutu Frauenhofen – v okamžiku nafocení byla asi 270 kilometrů nad Zemí.
Čas a místo dopadu trosek je složité předpovědět. Většina stanice o hmotnosti 8,5 tuny podle předpokladů shoří v atmosféře Země, její fragmenty ale mohou dopadnout na naši planetu.
Evropská vesmírná agentura již dříve uvedla, že dopad by měl být „kdekoli na Zemi mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Oblasti mimo tyto zeměpisné šířky lze vyloučit,“ sdělila agentura na svém blogu. V tomto pásu leží v Evropě území Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, bývalých jugoslávských republik kromě Slovinska, dále Bulharska, Řecka a Turecka.
Nebeský palác se vrací na Zemi
Čína laboratoř Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1) uvedla na oběžnou dráhu kolem Země v září 2011. Při vypouštění druhé, rovněž experimentální stanice Tchien-kung 2 v polovině září 2016 představitelé čínského vesmírného programu konstatovali, že první laboratoř již splnila „svou historickou misi“ a že byla v provozu o 2,5 roku déle, než se plánovalo.
Ujišťovali přitom, že většina částí shoří v atmosféře a není pravděpodobné, že by úlomky mohly na Zemi způsobit škody. Z těchto a dalších informací dospěli experti v té době k přesvědčení, že Peking nad svým kosmickým aparátem ztratil kontrolu.
„Rychlost sestupu stanice se bude postupně zvyšovat. Až se aparát přiblíží na vzdálenost 100 kilometrů (od Země), začne se zahřívat. Většina stanice nakonec shoří, je ale těžké přesně stanovit, které části sestup přežijí, protože podrobnosti o složení stanice Čína nezveřejnila,“ uvedl astronom Elias Aboutanios z Australského střediska pro výzkum vesmírné techniky.
„Pokud stanice shoří během noci nad osídlenou oblastí, bude tento jev nepochybně viditelný, jako například meteor,“ dodal.
Co se stane s troskami?
Některé součásti stanice, jako například palivové nádrže nebo raketové motory, nemusejí shořet úplně. I kdyby však některý z objektů dopadl na Zemi, šance, že zasáhne nějakou osobu, jsou minimální.
„Podle našich zkušeností některé velké předměty přežijí návrat a poté mohou být teoreticky nalezeny na zemském povrchu,“ uvedl Holger Krag, šéf oddělení ESA, které se zabývá troskami vesmírných těles.
„Že by však tyto fragmenty někoho zranily, je extrémně nepravděpodobné. Podle mého odhadu se pravděpodobnost zranění některým z těchto úlomků zhruba rovná pravděpodobnosti, že vás zasáhne dvakrát v témže roce blesk,“ prohlásil.
„Trosky se pravidelně vracejí na Zemi, ale většina z nich buď shoří, nebo skončí uprostřed oceánu daleko od lidí,“ říká Aboutanios. S aparátem bývá obvykle udržován kontakt. To znamená, že pozemní kontrolní středisko může mít stále vliv na jeho dráhu a může ho navést na požadované místo dopadu.
Trosky bývají zpravidla naváděny k místu v jižním Pacifiku, které se nachází mezi Austrálií, Novým Zélandem a Jižní Amerikou a je nejvíce vzdáleno od jakékoli pevniny. V této oblasti o rozloze asi 1500 kilometrů čtverečních se nachází hřbitov pozůstatků vesmírných lodí a satelitů; podle BBC jich tam je na mořském dně rozeseto kolem 260.
