Čína se snaží vymanit své hospodářství ze závislosti na uhlí. Přichází s řadou netradičních projektů v solární i větrné energetice.
Elektrárna pluje na hladině jezera, které zůstalo po předchozích těžebních operacích – voda je zde silně mineralizovaná a tedy se nedá k ničemu využít. Samotné jezero vzniklo teprve před několika lety poté, co zkolabovala okolní půda, protože byla podkopaná těžebními šachtami. Jezero nemá žádnou hodnotu, vody z něj se ale ani nedá nijak zbavit, je tedy ideálním místem pro experimentální plovoucí elektrárnu.
Stavba elektrárny byla dokončena v polovině května 2017, na konci měsíce byla připojena k elektrické síti prefektury Chauj-nan na východě Číny.
Hlavní výhodou tohoto typu elektráren je, že dokáží využít jinak nepoužitelné území a současně jsou vodou chlazené. Díky tomu nejsou tolik poškozované vedrem a mohou vyrábět výrazně více elektrické energie. V Číně přinášejí ještě jednu výhodu: je zde extrémně mnoho zastavěných ploch a vysoká koncentrace obyvatelstva – v současné době je tu asi sto měst větších než Praha. Panely tak nezabírají plochu tolik potřebnou pro pěstování potravin nebo stavbu továren či obytných ploch. Neméně důležité je, že panely, které kryjí hladinu, brání odpařování vody v jezerech.
Tato elektrárna navržená, vyrobená a provozovaná společností Sungrow má kapacitu 50MW, další podobná se už rok testuje nedaleko od tohoto místa.
Změna paradigmatu
Čína byla ještě nedávno pokládána za nejhoršího ničitele planety, v posledních letech se snaží přiklánět k těm nejekologičtějším technologiím – tedy k obnovitelným zdrojům, především k fotovoltaice a větrné energii. Přestože je stále závislá především na uhlí, snaží se Čína o změnu – zřejmě především proto, že většina jejích velkých měst je ohrožena změnou klimatu.
Tento projekt patřil k těm menším, Čína spouští také mnoho mnohem větších. Letos v lednu byla zprovozněna obří solární elektrárna Longyangxia s výkonem 850 MW – což je dostatečné množství energie pro zásobování 200 000 domácností:
Peking chce do roku 2020 investovat do solárních a větrných technologií 360 miliard dolarů; díky stále rychlejšímu poklesu cen těchto technologií kapacita obnovitelných zdrojů v Číně rychle roste.
