Čím více se používají některé genetické úpravy rostlin, tím více se musí využívat i látky na hubení plevelů.
Čím více geneticky modifikovaných plodin, tím víc je třeba herbicidů, zaskočilo vědce
Podle nového výzkumu se kvůli masovému používání geneticky modifikovaných potravin využívá výrazně méně přípravků na hubení hmyzu – ale současně více látek na ničení nežádoucích rostlin.
Důkazy říkají, že plevele se stávají odolnějšími a zemědělci musí používat další chemikálie – a v čím dál větším množství.
Studie vznikla na University of Virginia a jde zatím o nejrozsáhlejší výzkum geneticky modifikovaných potravin a pesticidů. Jejími autory jsou ekonomové, kteří studovali data od pěti tisíc farmářů pěstujících sóju a stejného množství zemědělců pěstujících kukuřici – všichni ze Spojených států v letech 1998–2011.
- Glyfosát se používá na hubení plevelů, zejména jednoročních širokolistých plevelů a trav, které konkurují zemědělským plodinám. Je to širokospektrální systémový herbicid, navíc se využívá k vysušení plodin, aby se usnadnila jejich sklizeň. Jde o organickou sloučeninu obsahující fosfor, konkrétně fosfonát.
- Dnes je z glyfosátu jedna z nejprozkoumanějších látek světa, jeho škodlivost posuzovaly tisíce studií. Ovšem často s protichůdnými výsledky: mírně varovné stanovisko přijala Světová zdravotnická organizace (WHO), naopak regulační agentura Evropské unie tvrdí, že herbicid nejspíš rakovinu nezpůsobuje.
- Zároveň však existuje řada odborníků, kteří stejně jednoznačně tvrdí opak. „Mám americké review z loňského roku, které jasně říká, že jsou prokázány rakovinotvorné účinky glyfosátu u myší. Pak mám studii, která říká, že v evropských zemědělských půdách se vyskytuje značné množství glyfosátu, což odporuje tomu, co říká výrobce – že se velmi rychle rozkládá,“ upozornil již dříve Jakub Hruška z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny akademie věd.
„Tato studie je výjimečná především tím, že máme data ze čtrnácti let – doposud se analýzy zaměřovaly jen na období jednoho nebo dvou let,“ popsal jeden z autorů Federico Ciliberto význam své práce. „Můžeme díky tomu srovnávat, jak se změnila situace poté, co farmáři přešli na GMO.“
Na rozdíl od České republiky se v USA geneticky modifikované potraviny pěstují opravdu masově: u kukuřice i sóji už tvoří asi 80 procent produkce. V kukuřici se přitom upravují dva geny: jeden zabíjí hmyz, který kukuřici pozře, druhý dává kukuřici odolnost vůči herbicidu glyfosátu. Sója je modifikovaná pouze proti glyfosátu.
Výsledky používání GMO kukuřice byly jasně viditelné: farmáři, kteří na ni přešli, využívají o 11,2 procenta méně insekticidů než ti, kteří zůstali ještě věrní klasickým nemodifikovaným odrůdám. Za 13leté období se také snížilo množství herbicidů o 1,3 procenta.
U sóji je ale situace zcela jiná: Farmáři, kteří pěstují GMO sóju, zvýšili množství herbicidů o 28 procent. Podle Ciliberta se to dá přičítat především faktu, že plevele si proti glyfosátu vybudovaly rezistenci. S tím jak se tato herbicidní látka šířila, se s ní různé druhy plevelů setkávaly stále častěji a naučily se jí tedy lépe odolávat. Ve výsledku tedy farmáři zpočátku používali herbicidů méně, ale později museli přejít na výrazně vyšší množství.
Kukuřice (uprostřed) byla posvátnou potravinou u řady indiánských kultur.
Proč se to zatím nedotklo farmářů pěstujících geneticky upravenou kukuřici, vysvětluje studie tím, že se s GMO kukuřicí přišlo později než se sójou. Nicméně čísla z posledních pěti let už i u kukuřice naznačují zvýšené množství herbicidů. Mezi roky 2006–2011 se pouze glyfosátem chránilo jen 41 procent polí se sójou – oproti 70 procentům dříve. U kukuřice byl pokles dokonce ještě výraznější: ze 40 na 19 procent. Je to tím, že jak si plevele vytvářejí proti glyfosátu odolnost, musí farmáři nakupovat ještě mnoho dalších přípravků.
Hmyzu a dalším zvířecím škůdcům se zatím nepodařilo vyvinout si proti insekticidům vytvořit podobnou odolnost. Především proto, že na každém poli musí být (podle federálních zákonů) zvláštní zóna, v níž se pěstují nemodifikované plodiny. Hmyz, který tam žije, si nemusí budovat odolnost proti chemikáliím, a protože se množí s dalším hmyzem, přenáší nerezistentní geny dál.
Vědci ve studii dokazují, že i když GMO způsobily pokles v používání insekticidů, znamená jejich častější pěstování vážný environmentální problém. Vysoké dávky chemikálií mohou podle nich poškodit biodiverzitu a znečistit vodu i vzduch. Ciliberto s kolegy, kteří se na výzkumu podíleli, byli překvapení, jak velký byl vliv GMO na prostředí: „Nečekali jsme, že najdeme tak silný vzor.“
- V Česku se pěstuje pouze geneticky modifikovaná kukuřice, její plochy se ale stále snižují. Už loni její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů. Letos pak podle údajů ministerstva zemědělství spadla o 92 procent, když ji pěstoval pouze jediný zemědělec na Pardubicku na ploše 75 hektarů. V roce 2008, kdy byla v Česku GM kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů.