Čím víc se Země v historii oteplovala, tím víc se zmenšovala zvířata

Teplokrevná zvířata se v dobách, kdy se Země oteplovala a zvyšovala se koncentrace CO2, zmenšovala. Podle nové studie se to stalo nejméně dvakrát v dějinách naší planety a není důvod, aby se to nestalo i v budoucnosti.

Popisuje to práce Abigail D'Ambrosiové z University of New Hampshire. Podle jejích výsledků se zdá, že by zmenšování mohlo postihnout většinu teplokrevných savců, ale nikoliv člověka. „Je to něco, co bychom měli pečlivě sledovat,“ uvedla bioložka. „Je otázkou, jak rychle se tyto změny začnou projevovat.“

Její práce sledovala tři druhy teplokrevných zvířat, která se od sebe v mnoha ohledech značně lišila. U všech se v době před asi 54 miliony lety výrazně zmenšovala tělesná stavba. Jedno ze zvířat, raný druh koně, se během relativně krátké doby zmenšilo o 14 procent – ze 7,7 kilogramů na 6,6 kilogramů, uvádí analýza kosterních pozůstatků zveřejněná tento týden v odborném časopise Science Advances.

„Ještě před oteplováním planety byli velcí asi jako dnešní psi – ale pak se začali zmenšovat, nakonec skončili velcí asi jako dnešní kočky,“ uvádí vědkyně. Dalším zvířetem, u něhož vědci pozorovali stejné změny, byl jeden z nejstarších druhů primátů, tvor podobný dnešním lemurům. Toto zvíře se zmenšilo „pouze“ o čtyři procenta. Může to vypadat jako poměrně málo, ale lemur se mnoho milionů let předtím stále jen zvětšoval, změna je to tedy pro vědce velmi zajímavá.

Modrá nebo teplá planeta?

Podobné údaje naznačovaly již předchozí výzkumy – také u předchůdců dnešních koní a také v době, kdy se planeta oteplovala, tedy před asi 56 miliony lety. Výsledky rovněž odpovídají současným pozorováním. Ukazuje se, že například krávy dávají během vlny veder méně mléka a kvůli tomu jsou jejich mláďata menší. Pokud by se tento trend projevoval dostatečně dlouho, zvířata by se měnila velikostně dosti významně.

„Výsledky této studie jsou pro nás velmi důležité, protože představují další důkaz, že klima mění velikost těl savců,“ uvedl Jonathan Bloch, kurátor obratlovců z Florida Museum of Natural History. „Když vidíme, že se tyto vzory v přírodě opakují, můžeme se z nich poučit. A to, co se z těchto lekcí dozvídáme, může být velmi důležité pro naši budoucnost.“

Všechny studie sledující zmenšování těl savců pocházejí ze stejného místa, z naleziště Bighorn Basin ve Wyomingu. Podle D'Ambrosiové je však velmi pravděpodobné, že ke stejným výsledkům dojdou pozorování také z jiných oblastí. Zmenšování těla je totiž pro větší savce jednoduchým způsobem, jak se vypořádat s energetickým a tepelným zásobováním organismu. Menší zvířata snadněji zvládají vysoké teploty, velcí savci naopak snadněji přežívají v chladném klimatu. Souvisí to s objemem jejich těl a únikem tepla: čím menší zvíře, tím větší má vůči své hmotnosti povrch těla a tím více tepla mu také unikne. 

V době před 56 miliony lety se teploty zvýšily asi o 9 stupňů Celsia, zřejmě proto, že se uvolnily rázem metanové bubliny na mořském dně – tak to alespoň vysvětluje teorie princetonského klimatologa Michaela Oppenheimera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 7 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...