Čeští lékaři pomohli objasnit příčinu vzácného onemocnění ledvin

Výzkum vzácné dědičné nemoci ledvin, na kterém se podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK), pomohl objasnit mechanismus jejího vzniku a potenciální léčbu. Lékaři objevili genovou mutaci, která nemoc způsobuje. Výzkum vyšel v prestižním odborném časopise Cell.

Pacienti s nemocí nazývanou autozomálně dominantní tubulointersticiální nefropatie (ADTKD) trpí zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi, zánětlivým postižením kloubů nebo dnou a progresivním selháním ledvin vedoucímu k dialýze a transplantaci ledvin. Každý potomek nemocného má padesátiprocentní pravděpodobnost, že genovou mutaci, která nemoc způsobuje, zdědí.

Na konci 90. let bylo známo ve světě jen několik desítek rodin s touto nemocí. Její příčiny ale lékaři neznali. „V té době jsme u nás na pracovišti začali používat metody a postupy takzvaného pozičního klonování, které nám umožňovaly odhalit genetické příčiny širokého spektra dědičně podmíněných onemocnění,“ uvedla Martina Živná z řešitelského týmu.

Čtyři geny

Pomocí těchto postupů se lékařům podařilo odlišit čtyři geny, jejichž mutace nemoc způsobují. Americký profesor Anthonym J. Bleyer z Wake Forest School of Medicine, který hostuje na 1. LF UK, shromažďuje rodiny a pacienty, kteří nemocí trpí. „Postupně jsme tak po celém světě diagnostikovali a charakterizovali ADTKD u cca 665 rodin. To činí z ADTKD druhé nejpočetnější genetické onemocnění ledvin po polycystóze,“ doplnil vedoucí týmu Stanislav Kmoch.

Třetí fází výzkumu je hledání léčby, která by selhání ledvin oddálila nebo zastavila. „Buněčné modely byly následně podrobeny účinku 3500 látek, které byly již v minulosti testovány za různým účelem v různých fázích klinických studií na lidech. Z hlediska vývoje léků se jedná o ideální látky, protože mají potenciál přeskočit několik fází klinických studií a dostat se v kratším čase do klinické praxe,“ dodal Kmoch.

Jedna z látek na buňkách i geneticky upravených myších umožnila mutaci odstranit. Odhadnout, zda a kdy se nově objevená látka dostane do klinického testování, ještě není podle vědců možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...