Český implantát pomůže lidem s problémy plotének

Nový titanový implantát, který umožní šetrnější postup při zavádění náhrady meziobratlové ploténky a přinese pacientům rychlejší úlevu od bolesti, vyvinul primář Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lumír Hrabálek. První operaci bederní páteře s využitím originální techniky plánuje ve světové premiéře letos na podzim.

Do meziobratlového prostoru dosud neurochirurgové vkládali místo původní ploténky implantát vyrobený z termoplastického materiálu. „Je to umělá hmota, která mírně pruží, je měkká, dobře se obrábí a její výroba je relativně levná. Pro požadovanou stabilitu a následné zhojení však není ideální,“ uvedl Hrabálek.

  • Lékaři Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc ročně nahradí ploténku 30 až 50 pacientům. Operace náhrady na jedné ploténce lékařům zabere přibližně 75 minut. Chirurgický zákrok pomáhá především pacientům s diagnózou diskopatie, což je onemocnění meziobratlových plotének, které s přibývajícím věkem degenerují a následkem je nestabilní páteř. Nemocní pociťují intenzivní bolest zad, která někdy vystřeluje až do nohou.

Přednost nového titanového implantátu s integrovanou dlahou, nazvaného po svém autorovi LUMIR XLIF CAGE, spočívá podle Hrabálka zejména v lepších funkčních parametrech a použitém materiálu.

Slitina titanu, aluminia a vanadu je dobře tolerovaná lidským organismem. Hrabálek má s tímto materiálem dobrou zkušenost i z jiných operačních postupů. „Vykazuje tzv. primární stabilitu - lépe se ,zakousne‘ a drží hned od okamžiku zavedení,“ uvedl neurochirurg.

Nová naděje pro nemocné

Nový implantát má zároveň lepší funkční parametry a je to první typ náhrady, která je schopna přizpůsobit se velikosti meziobratlového prostoru. „Vlivem degenerativního onemocnění se prostor pro ploténku často sníží, sesedne. Jeho zpětný návrat do původní výšky umožní to, že je implantát expandibilní, schopný distrakce, tedy roztažení. Snížený prostor lze takto roztáhnout na původní rozměr,“ uvedl Hrabálek.

Implantát je navíc konstruován ve 12 základních velikostech a oproti běžným náhradám je jeho součástí integrovaná dlaha. „Přišroubuje se, a tím se stabilita náhrady podstatně zvýší,“ uvedl Hrabálek. K pevnému spojení obratlů pak dojde srůstem kostní hmoty vložené do vnitřního prostoru implantátu, která jím následně proroste a spojí se s kostní tkání páteře.

Podle Hrabálka už bylo zahájeno patentové řízení a nový implantát by pro klinickou praxi měl být k dispozici na přelomu srpna a září, kdy olomoučtí neurochirurgové plánují první operaci s jeho využitím. Uplatnění implantátu bude po skončení patentového řízení možné v neurochirurgii kdekoliv na světě.

Neurochirurgická klinika na projektu spolupracuje s českou firmou BoneCare a čínskou společností Beijing Fule Science & Technology Development, která patří k největším výrobcům páteřních implantátů v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 2 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 17 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...