Český implantát pomůže lidem s problémy plotének

Nový titanový implantát, který umožní šetrnější postup při zavádění náhrady meziobratlové ploténky a přinese pacientům rychlejší úlevu od bolesti, vyvinul primář Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lumír Hrabálek. První operaci bederní páteře s využitím originální techniky plánuje ve světové premiéře letos na podzim.

Do meziobratlového prostoru dosud neurochirurgové vkládali místo původní ploténky implantát vyrobený z termoplastického materiálu. „Je to umělá hmota, která mírně pruží, je měkká, dobře se obrábí a její výroba je relativně levná. Pro požadovanou stabilitu a následné zhojení však není ideální,“ uvedl Hrabálek.

  • Lékaři Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc ročně nahradí ploténku 30 až 50 pacientům. Operace náhrady na jedné ploténce lékařům zabere přibližně 75 minut. Chirurgický zákrok pomáhá především pacientům s diagnózou diskopatie, což je onemocnění meziobratlových plotének, které s přibývajícím věkem degenerují a následkem je nestabilní páteř. Nemocní pociťují intenzivní bolest zad, která někdy vystřeluje až do nohou.

Přednost nového titanového implantátu s integrovanou dlahou, nazvaného po svém autorovi LUMIR XLIF CAGE, spočívá podle Hrabálka zejména v lepších funkčních parametrech a použitém materiálu.

Slitina titanu, aluminia a vanadu je dobře tolerovaná lidským organismem. Hrabálek má s tímto materiálem dobrou zkušenost i z jiných operačních postupů. „Vykazuje tzv. primární stabilitu - lépe se ,zakousne‘ a drží hned od okamžiku zavedení,“ uvedl neurochirurg.

Nová naděje pro nemocné

Nový implantát má zároveň lepší funkční parametry a je to první typ náhrady, která je schopna přizpůsobit se velikosti meziobratlového prostoru. „Vlivem degenerativního onemocnění se prostor pro ploténku často sníží, sesedne. Jeho zpětný návrat do původní výšky umožní to, že je implantát expandibilní, schopný distrakce, tedy roztažení. Snížený prostor lze takto roztáhnout na původní rozměr,“ uvedl Hrabálek.

Implantát je navíc konstruován ve 12 základních velikostech a oproti běžným náhradám je jeho součástí integrovaná dlaha. „Přišroubuje se, a tím se stabilita náhrady podstatně zvýší,“ uvedl Hrabálek. K pevnému spojení obratlů pak dojde srůstem kostní hmoty vložené do vnitřního prostoru implantátu, která jím následně proroste a spojí se s kostní tkání páteře.

Podle Hrabálka už bylo zahájeno patentové řízení a nový implantát by pro klinickou praxi měl být k dispozici na přelomu srpna a září, kdy olomoučtí neurochirurgové plánují první operaci s jeho využitím. Uplatnění implantátu bude po skončení patentového řízení možné v neurochirurgii kdekoliv na světě.

Neurochirurgická klinika na projektu spolupracuje s českou firmou BoneCare a čínskou společností Beijing Fule Science & Technology Development, která patří k největším výrobcům páteřních implantátů v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 32 mminutami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
před 4 hhodinami

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
před 19 hhodinami

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
před 22 hhodinami

USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.
včera v 11:20

Extrémní jevy počasí zasahují do produkce potravin, jejich cena roste

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.
včera v 09:24

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
20. 7. 2025

Kábul může jako první metropole světa přijít o vodu, píše CNN

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.
20. 7. 2025
Načítání...