Český implantát pomůže lidem s problémy plotének

Nový titanový implantát, který umožní šetrnější postup při zavádění náhrady meziobratlové ploténky a přinese pacientům rychlejší úlevu od bolesti, vyvinul primář Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lumír Hrabálek. První operaci bederní páteře s využitím originální techniky plánuje ve světové premiéře letos na podzim.

Do meziobratlového prostoru dosud neurochirurgové vkládali místo původní ploténky implantát vyrobený z termoplastického materiálu. „Je to umělá hmota, která mírně pruží, je měkká, dobře se obrábí a její výroba je relativně levná. Pro požadovanou stabilitu a následné zhojení však není ideální,“ uvedl Hrabálek.

  • Lékaři Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc ročně nahradí ploténku 30 až 50 pacientům. Operace náhrady na jedné ploténce lékařům zabere přibližně 75 minut. Chirurgický zákrok pomáhá především pacientům s diagnózou diskopatie, což je onemocnění meziobratlových plotének, které s přibývajícím věkem degenerují a následkem je nestabilní páteř. Nemocní pociťují intenzivní bolest zad, která někdy vystřeluje až do nohou.

Přednost nového titanového implantátu s integrovanou dlahou, nazvaného po svém autorovi LUMIR XLIF CAGE, spočívá podle Hrabálka zejména v lepších funkčních parametrech a použitém materiálu.

Slitina titanu, aluminia a vanadu je dobře tolerovaná lidským organismem. Hrabálek má s tímto materiálem dobrou zkušenost i z jiných operačních postupů. „Vykazuje tzv. primární stabilitu - lépe se ,zakousne‘ a drží hned od okamžiku zavedení,“ uvedl neurochirurg.

Nová naděje pro nemocné

Nový implantát má zároveň lepší funkční parametry a je to první typ náhrady, která je schopna přizpůsobit se velikosti meziobratlového prostoru. „Vlivem degenerativního onemocnění se prostor pro ploténku často sníží, sesedne. Jeho zpětný návrat do původní výšky umožní to, že je implantát expandibilní, schopný distrakce, tedy roztažení. Snížený prostor lze takto roztáhnout na původní rozměr,“ uvedl Hrabálek.

Implantát je navíc konstruován ve 12 základních velikostech a oproti běžným náhradám je jeho součástí integrovaná dlaha. „Přišroubuje se, a tím se stabilita náhrady podstatně zvýší,“ uvedl Hrabálek. K pevnému spojení obratlů pak dojde srůstem kostní hmoty vložené do vnitřního prostoru implantátu, která jím následně proroste a spojí se s kostní tkání páteře.

Podle Hrabálka už bylo zahájeno patentové řízení a nový implantát by pro klinickou praxi měl být k dispozici na přelomu srpna a září, kdy olomoučtí neurochirurgové plánují první operaci s jeho využitím. Uplatnění implantátu bude po skončení patentového řízení možné v neurochirurgii kdekoliv na světě.

Neurochirurgická klinika na projektu spolupracuje s českou firmou BoneCare a čínskou společností Beijing Fule Science & Technology Development, která patří k největším výrobcům páteřních implantátů v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vypadá moc malá. Africká unie vyzývá ke změně map

Vlády a mezinárodní organizace by měly přestat používat Mercatorovo zobrazení map světa, vyzývá Africká unie (AU). Podpořila tak kampaň na africkém kontinentě, jež kritizuje toto zobrazení, protože světadíl opticky zmenšuje.
Právě teď

Invazní komár japonský se trvale usadil v Česku

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.
před 2 hhodinami

NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.
před 3 hhodinami

„Pili jsme černý déšť.“ Co atomová bomba způsobila v Hirošimě a Nagasaki

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.
před 4 hhodinami

Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.
před 5 hhodinami

V Brně vyvíjejí nová antibiotika z organismů z Antarktidy

Tým vědců ze tří brněnských univerzit vyvíjí nová antibiotika, která mohou pomoci proti odolným bakteriím. Účinné mikroorganismy objevili ve vzorcích půdy přivezených z expedic v Antarktidě. Kromě vývoje antibiotik zkoumá vědecký tým i další možnosti využití antarktických organismů – mohly by přispět například k léčbě rakoviny nebo k ochraně rostlin před mrazy. Česká polární stanice funguje už téměř dvacet let a další vědecká výprava se tam chystá v lednu.
před 6 hhodinami

Stovky ametystů ukrývalo přízemí kroměřížského zámku

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tisíce sumců šplhaly na brazilskou skálu

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.
včera v 11:11
Načítání...