Česká věda v roce 2017: spolupráce mezi podnikateli a státem kulhá

Spolupráce mezi podnikateli a veřejným výzkumem, tedy vysokými školami a akademickými ústavy, je stále nedostatečná, a to i přesto, že ji podporuje stát.

Z téměř jedné miliardy korun v roce 2013 sice loni tato podpora vzrostla na 1,4 miliardy, ale v mezinárodním srovnání je stále nízká, uvádí Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR za rok 2015. V pondělí bude o dokumentu, který předloží vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jednat vláda. Podle dokumentu nemají k veřejnému výzkumu podnikatelé zjevně důvěru a nejsou motivovaní, aby zvýšili svůj kapitál.

„Oba sektory mají výrazně odlišné představy o spolupráci,“ píše se v materiálu. Veřejný sektor se podle něj snaží určovat cíle a výsledky spolupráce kvůli rozvoji vědy, zatímco podnikatelé se snaží dosáhnout rychlého, konkrétního ekonomického efektu. „Příčinou neúčinné spolupráce může být také skutečnost, že podnikatelský sektor je ve svých výzkumných potřebách saturován z veřejných zdrojů,“ uvádí obsáhlá zpráva.

Podnikatelé dávají na výzkum víc než stát. Ale…

Nejvýznamnějším zdrojem financí pro tuzemský výzkum a vývoj byly podle dat z let 2014 a 2015 podnikatelské zdroje, a to více než 45 miliard korun. Meziročně vzrostly o 2,3 miliardy Kč. Veřejné zdroje, zejména ze státního rozpočtu, činily 28,6 miliardy korun a z veřejných zahraničních zdrojů se loni využilo 13,7 miliardy Kč.

Nahrávám video
Česká věda rozdávala ceny za výzkum
Zdroj: ČT24

Analýza ale uvádí, že se soukromé peníze podobně jako v předchozích letech výhradně využívaly v podnikatelském sektoru a velmi málo podporovaly veřejnou vědu. Oproti tomu státní peníze, přestože směřovaly především do veřejného výzkumu (13,6 miliardy Kč), podpořily výzkum a vývoj v soukromých podnicích až 3,2 miliardy korun. V letech 2011 a 2012 to však bylo zhruba o jednu miliardu více.

Stačí vědě dvě procenta?

Celkové výdaje na výzkum a vývoj loni překročily 88 miliard korun, což jsou téměř dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvádí analýza i říjnová data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Soukromé výdaje rostly přitom rychlejším tempem než výdaje ze státního rozpočtu. Rostly i počty lidí, kteří pracují ve výzkumu, když loni poprvé překročily stotisícovou hranici. Rostoucí trend vykazují i počty výsledků výzkumu a vývoje, ale podíl aplikovaných výsledků zůstává nadále nízký, a to pouze 12 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 5 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 22 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...