Česká věda v roce 2017: spolupráce mezi podnikateli a státem kulhá

Spolupráce mezi podnikateli a veřejným výzkumem, tedy vysokými školami a akademickými ústavy, je stále nedostatečná, a to i přesto, že ji podporuje stát.

Z téměř jedné miliardy korun v roce 2013 sice loni tato podpora vzrostla na 1,4 miliardy, ale v mezinárodním srovnání je stále nízká, uvádí Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR za rok 2015. V pondělí bude o dokumentu, který předloží vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jednat vláda. Podle dokumentu nemají k veřejnému výzkumu podnikatelé zjevně důvěru a nejsou motivovaní, aby zvýšili svůj kapitál.

„Oba sektory mají výrazně odlišné představy o spolupráci,“ píše se v materiálu. Veřejný sektor se podle něj snaží určovat cíle a výsledky spolupráce kvůli rozvoji vědy, zatímco podnikatelé se snaží dosáhnout rychlého, konkrétního ekonomického efektu. „Příčinou neúčinné spolupráce může být také skutečnost, že podnikatelský sektor je ve svých výzkumných potřebách saturován z veřejných zdrojů,“ uvádí obsáhlá zpráva.

Podnikatelé dávají na výzkum víc než stát. Ale…

Nejvýznamnějším zdrojem financí pro tuzemský výzkum a vývoj byly podle dat z let 2014 a 2015 podnikatelské zdroje, a to více než 45 miliard korun. Meziročně vzrostly o 2,3 miliardy Kč. Veřejné zdroje, zejména ze státního rozpočtu, činily 28,6 miliardy korun a z veřejných zahraničních zdrojů se loni využilo 13,7 miliardy Kč.

Nahrávám video
Česká věda rozdávala ceny za výzkum
Zdroj: ČT24

Analýza ale uvádí, že se soukromé peníze podobně jako v předchozích letech výhradně využívaly v podnikatelském sektoru a velmi málo podporovaly veřejnou vědu. Oproti tomu státní peníze, přestože směřovaly především do veřejného výzkumu (13,6 miliardy Kč), podpořily výzkum a vývoj v soukromých podnicích až 3,2 miliardy korun. V letech 2011 a 2012 to však bylo zhruba o jednu miliardu více.

Stačí vědě dvě procenta?

Celkové výdaje na výzkum a vývoj loni překročily 88 miliard korun, což jsou téměř dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvádí analýza i říjnová data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Soukromé výdaje rostly přitom rychlejším tempem než výdaje ze státního rozpočtu. Rostly i počty lidí, kteří pracují ve výzkumu, když loni poprvé překročily stotisícovou hranici. Rostoucí trend vykazují i počty výsledků výzkumu a vývoje, ale podíl aplikovaných výsledků zůstává nadále nízký, a to pouze 12 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 1 hhodinou

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...