Česká expedice dorazila na antarktickou základnu. Je v ní rekordní počet žen

Členové antarktické expedice Masarykovy univerzity v pondělí dorazili na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.

Výprava rekordních 19 odborníků k cestě využila mimo jiné ledoborec chilské armády. V tiskové zprávě to ve středu uvedla Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity (MU). Vědci stráví na základně univerzity delší čas než obvykle, vrátit se mají až na konci března.

Výprava se nalodila na vojenský ledoborec 6. ledna poté, kdy se v chilském Punta Arenas spojily dvě její části. „Plavební podmínky v průlivu prince Gustava byly ideální, a na pevninu se tak podařilo dopravit nejen členy expedice, ale také větší zásobu paliva a lodní kontejner plný dalších zásob,“ uvedl vedoucí antarktického projektu Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty MU, který je s výpravou v kontaktu.

Polárníci při týdenní plavbě navštívili i některé ostrovy Jižních Shetland, kde odebírali vzorky na srovnávací studie. „V nejbližších dnech se budou členové výpravy věnovat zprovoznění všech systémů stanice a začnou pracovat na svých projektech,“ doplnil Nývlt.

Odborníci budou pokračovat ve výzkumech z předchozích let, zaměří se ale i na nová prostředí a organismy. Například mikrobiologové se kromě bakterií soustředí i na výzkum hub. Pokračovat bude dlouhodobé sledování změn místních ledovců, měření vlastností permafrostu a jeho rozmrzající vrstvy nebo testování simulovaných dopadů změny klimatu na nižší rostliny.

Expedice se letos účastní devět žen a rekordní je i počet doktorandů, kterých je ve výpravě sedm. Z Masarykovy univerzity má expedice 13 členů včetně lékaře, dva jsou z Univerzity Karlovy a dvě vědkyně jsou z turecké Istanbul Technical University. Zbylí dva účastníci jsou technici.

Výzkumníci jezdí na stanici více než deset let, před rokem jim přálo počasí. Na tamější poměry bylo poměrně teplo, teplota se pohybovala mezi minus pěti a osmi stupni Celsia. Díky tomu se mohli například plavit v místech, kde obvykle bývá led.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.