Češi a Němci vytvoří virtuální mapu zaniklých míst Šumavy. Pomohou jim staré fotky i laserové skeny

Jihočeští a bavorští vědci virtuálně zrekonstruují zaniklá místa na Šumavě. S pomocí historických fotografií, starých map a počítačových simulací vytvoří interaktivní mapu lokalit, které po roce 1945 kvůli poválečnému dění zmizely z krajiny.

Novinářům to dnes řekl vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. V první fázi prozkoumají vědci z jižních Čech a z Technické univerzity v Deggendorfu 40 míst. Začali loni na podzim, projekt potrvá tři roky. Náklady jsou asi 22 milionů korun, zhruba 85 procent pokryje dotace Evropské unie.

Tým se zaměří na místa zaniklá, částečně zaniklá nebo obnovená. Součástí mapy budou ukázky původního osídlení. Některé významné objekty vědci zrekonstruují i prostorově ve 3D. Šumavu zvolili záměrně. „Je příhraniční oblastí, která nás spojuje, a dále je to místo, které se v důsledku válečného dění a následného vysídlení původního obyvatelstva výrazně měnilo. Je zde proto co zkoumat,“ řekl vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (JU). Testovací verzi přístupnou pro veřejnost spustí letos na podzim.

Staré fotky i laser

Pro virtuální znovustvoření jednoho objektu potřebují vědci desítky fotografií a údajů, aby zachytili přesnou podobu místa. Využijí archivní dokumenty, historické mapy, fotografie, historické letecké snímky, terénní relikty v krajině, pracovat budou také s daty pořízenými z leteckého laserového skenování povrchu Země, takzvanými LiDARy. „Ty nám umožňují odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,“ vysvětlil Dostálek.

Do výzkumu se zapojí i českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel, který vlastní archiv 122 000 historických fotografií. Josef Seidel na počátku 20. století, kdy ateliér vedl, fotografoval Šumavu, zachycoval tamní vesnice a osady, přírodu i obyvatele.

Mapa podle archeoložky týmu Kláry Paclíkové dokáže spojit boží muka s neexistujícím kostelem, umožní i virtuální cestování v čase. „V budoucnu bude mít veřejnost možnost některá data určovat: uvidí fotku a řeknou, že je to třeba jejich prababička,“ řekla vedoucí IT týmu Marta Vohnoutová.

V jižních Čechách je přes 300 zaniklých obcí a více než tisíc zaniklých osad, samot a hospodářských stavení. Zmizelou Šumavu připomíná i množství knih: loni vydal Roman Podhola 583 portrétů zmařené Šumavy a vyšla rovněž kniha Lipno – krajina pod hladinou, která čerpala i ze snímků Seidela.

Vědci z JU a z Deggendorfu spolupracují i jinak. Pomocí dronů budou na Šumavě hledat stromy napadené kůrovcem. Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 3 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 6 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...