Češi a Němci vytvoří virtuální mapu zaniklých míst Šumavy. Pomohou jim staré fotky i laserové skeny

Jihočeští a bavorští vědci virtuálně zrekonstruují zaniklá místa na Šumavě. S pomocí historických fotografií, starých map a počítačových simulací vytvoří interaktivní mapu lokalit, které po roce 1945 kvůli poválečnému dění zmizely z krajiny.

Novinářům to dnes řekl vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. V první fázi prozkoumají vědci z jižních Čech a z Technické univerzity v Deggendorfu 40 míst. Začali loni na podzim, projekt potrvá tři roky. Náklady jsou asi 22 milionů korun, zhruba 85 procent pokryje dotace Evropské unie.

Tým se zaměří na místa zaniklá, částečně zaniklá nebo obnovená. Součástí mapy budou ukázky původního osídlení. Některé významné objekty vědci zrekonstruují i prostorově ve 3D. Šumavu zvolili záměrně. „Je příhraniční oblastí, která nás spojuje, a dále je to místo, které se v důsledku válečného dění a následného vysídlení původního obyvatelstva výrazně měnilo. Je zde proto co zkoumat,“ řekl vedoucí české části projektu Libor Dostálek z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (JU). Testovací verzi přístupnou pro veřejnost spustí letos na podzim.

Staré fotky i laser

Pro virtuální znovustvoření jednoho objektu potřebují vědci desítky fotografií a údajů, aby zachytili přesnou podobu místa. Využijí archivní dokumenty, historické mapy, fotografie, historické letecké snímky, terénní relikty v krajině, pracovat budou také s daty pořízenými z leteckého laserového skenování povrchu Země, takzvanými LiDARy. „Ty nám umožňují odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,“ vysvětlil Dostálek.

Do výzkumu se zapojí i českokrumlovské Museum Fotoateliér Seidel, který vlastní archiv 122 000 historických fotografií. Josef Seidel na počátku 20. století, kdy ateliér vedl, fotografoval Šumavu, zachycoval tamní vesnice a osady, přírodu i obyvatele.

Mapa podle archeoložky týmu Kláry Paclíkové dokáže spojit boží muka s neexistujícím kostelem, umožní i virtuální cestování v čase. „V budoucnu bude mít veřejnost možnost některá data určovat: uvidí fotku a řeknou, že je to třeba jejich prababička,“ řekla vedoucí IT týmu Marta Vohnoutová.

V jižních Čechách je přes 300 zaniklých obcí a více než tisíc zaniklých osad, samot a hospodářských stavení. Zmizelou Šumavu připomíná i množství knih: loni vydal Roman Podhola 583 portrétů zmařené Šumavy a vyšla rovněž kniha Lipno – krajina pod hladinou, která čerpala i ze snímků Seidela.

Vědci z JU a z Deggendorfu spolupracují i jinak. Pomocí dronů budou na Šumavě hledat stromy napadené kůrovcem. Letos techniku zprovozní a otestují, příští rok začnou měřit v šumavských lesích. Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...