Astronomky s jinou barvou kůže než bílou mají v zaměstnání větší problémy s diskriminací než jakákoliv jiná skupina lidí. Tvrdí to vědci v rozsáhlé studii, jež zkoumala, jak rozšířená je diskriminace ve vědeckých oborech astronomie a planetární vědy.
Černé astronomky zažívají nejvíc diskriminace, popsala studie
Studie se soustředila na zkušenosti z místa zaměstnání. Asi 40 procent „barevných“ žen si stěžovalo na to, že se na pracovišti cítí nepříjemně kvůli odlišnosti pohlaví, asi 28 procent kvůli odlišnosti rasové. Přibližně 13 procent ženských respondentek prohlásilo, že z těchto důvodů alespoň jednou vynechaly setkání, výuku nebo práci v terénu. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Planets.
Velké množství respondentů, 88 procent, prohlásilo, že v průběhu posledních pěti let slyšeli poznámky, které si vykládali jako rasistické nebo sexistické. 39 procent respondentů bylo slovně obtěžováno. 9 procent dokonce zažilo fyzické obtěžování přímo na pracovišti. Takové negativní zkušenosti si berou podle autorů práce daň na pocitu bezpečí v zaměstnání a mohou vést ke ztrátě profesních příležitostí. Uvádí to spoluautorka práce Kathryn Clancyová z University of Illinois.
„Pokud 40 procent barevných žen říká, že se cítí na pracovišti nejistě, a to nikoliv v průběhu celého života, ale během několika posledních let, je to jeden z nejsilnějších důkazů, že něco je příšerně špatně,“ uvedla Clancyová.
Jak vypadá diskriminace ve vědě?
Již starší výzkumy popsaly, že ženy ve vědě čelí jemné, často nepřímé a většinou nezáměrné diskriminaci. Autoři této práce se ale chtěli věnovat jen jedné skupině – barevným ženám – tedy lidem, kteří jsou diskriminováni rovnou ze dvou důvodů. A navíc ve velmi elitním oboru vědy, který by měl být teoreticky vůči jevům, jako je diskriminace, imunní. V tomto ohledu je jejich práce výjimečná, žádný takový výzkum doposud neproběhl.
Autoři práce doporučují, aby se zodpovědné osoby nad výsledky studie nejen zamyslely, ale také, aby začaly jednat. Výsledkem změn by mělo být více inkluzivní prostředí. Konkrétně by měly pomoci čtyři koordinované kroky: vytvoření pravidel, jimiž by se měli řídit všichni ve vědeckých oborech, povinný trénink v dovednostech rozeznávání a řešení takových problémů, rychlé řešení situací, kdy je někdo diskriminován, motivovaní a poučení šéfové, kteří chápou, jak vážný je to problém.
„Myslím si, že je to důležitý začátek, abychom studovali problémy žen a rasy v astronomii a planetárních vědách,“ uvedla Christina Thomasová z Planetary Science Institute v Arlingtonu, která se na výzkumu nijak nepodílela. „Jako vědci reagují lidé lépe na čísla, na jasná data. Když to máme kvantifikované, mohlo by to změnit vnímání z historek na vědecky popsatelný a řešitelný problém.“
Do dotazníku, na jehož základě studie vznikla, se zapojilo asi 450 akademiků, studentů a dalších vědeckých pracovníků.