Čech, který fotí nejlepší snímky noční oblohy. Petr Horálek je světová špička v oboru

Jeden z nejlepších fotografů noční oblohy je Čech. Má například za úkol zachytit to, jak vypadají hvězdy na nebi nad observatoří Paranal v Chile.

Jedno z nejsušších míst světa leží přes 100 kilometrů od nejbližšího města: Ve výšce 2600 metrů nad mořem stojí v Chile observatoř Paranal. Nabízí skvělé podmínky pro pozorování vesmíru – astronomové studují například jeho úplné počátky. A také je to ideální místo pro focení noční oblohy. Jako ambasador Evropské jižní observatoře tam fotí český astrofotograf Petr Horálek.

Fotí galaxie, mlhoviny i komety. Kvůli slunečním a měsíčním zatměním cestuje po celém světě. Jeho fotky nejen nočního nebe vybrala už jedenáctkrát NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.

„Paranal je velká výzva, je k tomu zapotřebí trošku náročnější výbava,“ vysvěteluje Petr Horálek. Že patří ke špičce, dokazuje i pouhý fakt, že vůbec na tomto místě smí fotografovat.

Šanci fotit mezi teleskopy – na vrcholku uřízlé hory – má totiž jen asi 25 fotografů z různých částí světa. „V současnosti je to, tuším, 24, ale to číslo už asi nebude větší, protože Evropská jižní observatoř spíše teď odmítá,“ potvrzuje Horálek.

„Když jste tady pod hvězdami na Paranalu, co to ve vás vyvolává za pocity? Musím říct, že zejména pokoru, štěstí a radost, že můžu být součástí něčeho tak velkého…,“ odpovídá na otázku ČT. Jeho fotografie jsou tak kvalitní, že právě je posílá Evropská jižní observatoř jako oficiální snímky svých zařízení.

Nahrávám video

Kdo je Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici.

V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával v sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii.

Od roku 2008 vypomáhal redakci webu astro.cz a mezi lety 2009–2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.

V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny z nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek.

A byl také hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 13 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled