Čech, který fotí nejlepší snímky noční oblohy. Petr Horálek je světová špička v oboru

Jeden z nejlepších fotografů noční oblohy je Čech. Má například za úkol zachytit to, jak vypadají hvězdy na nebi nad observatoří Paranal v Chile.

Jedno z nejsušších míst světa leží přes 100 kilometrů od nejbližšího města: Ve výšce 2600 metrů nad mořem stojí v Chile observatoř Paranal. Nabízí skvělé podmínky pro pozorování vesmíru – astronomové studují například jeho úplné počátky. A také je to ideální místo pro focení noční oblohy. Jako ambasador Evropské jižní observatoře tam fotí český astrofotograf Petr Horálek.

Fotí galaxie, mlhoviny i komety. Kvůli slunečním a měsíčním zatměním cestuje po celém světě. Jeho fotky nejen nočního nebe vybrala už jedenáctkrát NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.

„Paranal je velká výzva, je k tomu zapotřebí trošku náročnější výbava,“ vysvěteluje Petr Horálek. Že patří ke špičce, dokazuje i pouhý fakt, že vůbec na tomto místě smí fotografovat.

Šanci fotit mezi teleskopy – na vrcholku uřízlé hory – má totiž jen asi 25 fotografů z různých částí světa. „V současnosti je to, tuším, 24, ale to číslo už asi nebude větší, protože Evropská jižní observatoř spíše teď odmítá,“ potvrzuje Horálek.

„Když jste tady pod hvězdami na Paranalu, co to ve vás vyvolává za pocity? Musím říct, že zejména pokoru, štěstí a radost, že můžu být součástí něčeho tak velkého…,“ odpovídá na otázku ČT. Jeho fotografie jsou tak kvalitní, že právě je posílá Evropská jižní observatoř jako oficiální snímky svých zařízení.

Nahrávám video
Události: Petr Horálek fotil hvězdy nad observatoří Paranal
Zdroj: ČT24

Kdo je Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici.

V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával v sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii.

Od roku 2008 vypomáhal redakci webu astro.cz a mezi lety 2009–2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.

V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny z nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek.

A byl také hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 3 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 3 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...