Astronauti vymění baterie na plášti vesmírné stanice. Sledujte je ŽIVĚ

V pátek 13. ledna proběhne další výstup astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice ISS do volného prostoru.

Shane Kimbrough z NASA a Thomas Pesquet z ESA vystoupí dnes kolem 13.05 do volného vesmírného prostoru. Přenos můžete sledovat už od 11.30 zde:

Astronauti mají za úkol odmontovat deset let staré nikl-vodíkové baterie a zapojit tři nové lithium-iontové akumulátory, které minulý měsíc dodala japonská nákladní loď. Baterie si dříve připravili na místo za pomoci dálkově ovládané robotické ruky. Každá baterie je velká asi jako polovina ledničky.

Astronauti budou pokračovat v práci z minulého pátku. Američtí astronauti Shane Kimbrough a Peggy Whitsonová ukončili minulý týden pracovní výstup do otevřeného vesmíru a po více než šesti hodinách se vrátili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Šlo o první ze dvou výstupů souvisejících se zlepšením energetického systému orbitálního komplexu a současně vůbec první v letošním roce. „Vzhledem k tomu, že astronauté zvládli hlavní práci skoro o hodinu dříve, než se plánovalo, řídící středisko v Houstonu rozhodlo přidat jim další dva úkoly,“ poznamenal TASS: Whitsonová tak odmontovala jeden z osvětlovacích přístrojů a Kimbrough pořídil snímky spektrometru, který se začal přehřívat. 

Výměna baterií bude trvat tři roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že potrvá dva až tři roky, než se podaří vyměnit všech 48 starých baterií. Nahradit je má poloviční počet účinnějších lithium-iontových akumulátorů, což ušetří prostor pro další vybavení.

Palubní robot s velmi dlouhou rukou, zvaný Dextre, odstranil staré baterie a přisunul nové v sérii manévrů, které začaly už na Silvestra. Dextre také uvolnil šrouby, které na místě drží speciální plechy. Úkol nainstalovat tyto desky, společně s kabely, připadl Kimbroughovi a Whitsonové.

Šéf astronautů NASA Christopher Cassidy v řídícím středisku uvedl, že manipulace s těmito šrouby pro astronauty byla často náročná, proto ji rádi přenechali robotovi. Výstupy do vesmíru jsou považovány za vysoce riskantní. Vždy je proto žádoucí zkrátit čas potřebný k práci v otevřeném kosmu. 

  • V roce 2013 se na oběžné dráze kolem Země kvůli průsaku vody do přilby skafandru málem utopil italský kosmonaut Luca Parmitano. Po zahájení práce vně ISS ohlásil problém s vodou z klimatizačního systému skafandru, kterou vdechoval a která se mu dostala i do očí. S návratem do orbitálního komplexu musel Parmitanovi pomoci jeho americký kolega Chris Cassidy, se kterým mimo stanici pracoval.

Většina starých baterií spolu s dalšími odpadky ze stanice shoří v atmosféře ještě tento měsíc v japonské zásobovací lodi, která dopravila na ISS nové baterie. Další lithium-iontové baterie přiveze následující nákladní loď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...