Archeologové objevili zubní protézu, která přepisuje dějiny stomatologie

Ve středoitalském městě Lucca byla objevena zubní protéza stará čtyři století. Nález, který je cenným článkem v dějinách stomatologie, byl učiněn v hrobce rodiny Guinigiů. Nyní protézu studují vědci z univerzity v Pise.

„Zubní protéza nalezená v hrobce Guinigiů je prvním důkazem dentální protézy z tohoto historického období a je významným článkem v dějinách stomatologie,“ uvedla doktorka Simona Minozziová z oddělení paleopatologie univerzity v Pise. Přesné stáří protézy nebylo možno zatím určit, ale podle některých indicií by mohla pocházet ze začátku 17. století.

Protéza byla objevena při restaurování kosterních ostatků v hrobce rodiny Guinigiů, která ovládala Luccu v letech 1392 až 1429. Hrobka se nachází ve stejnojmenné kapli uvnitř klášterního komplexu San Francesco.

Protéza se skládá z pěti zubů: tří řezáků a dvou špičáků, které jsou spojeny zlatým páskem upevněným na kořenech zubů, aby nahradily dolní část čelisti. Analýza pomocí mikrotomografu odhalila dva malé zlaté čepy umístěné v zubech tak, aby na ně bylo možno připevnit zlatý pásek. Přítomnost povlaku naznačuje, že protéza byla nošena po dlouhou dobu.

Přepišme dějiny stomatologie

Tento typ technologie používaný při zubních náhradách z počátku moderní doby byl již několikrát popsán, ale dosud o tom nebyl k dispozici žádný přímý důkaz. Výsledky italského výzkumu jsou zveřejněny v časopise Clinical Implant Dentistry and Related Research.

První moderní umělé zuby vytvořil  pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant. Vyrobil porcelánové zuby, které byly velmi odolné a neprojevovaly se ani zápachem. Získal na ně v roce 1791 patent. Sériově se umělé zuby začaly vyrábět v Americe ve Filadelfii od roku 1825 v podniku W. Stocktona. Jinak se první primitivní zubní protézy nacházejí už v hrobech etruských velmožů v době kolem roku 700 před Kristem. Vyráběly se ze zvířecích zubů zasazených do zlatých plíšků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...