Archeologové objevili zubní protézu, která přepisuje dějiny stomatologie

Ve středoitalském městě Lucca byla objevena zubní protéza stará čtyři století. Nález, který je cenným článkem v dějinách stomatologie, byl učiněn v hrobce rodiny Guinigiů. Nyní protézu studují vědci z univerzity v Pise.

„Zubní protéza nalezená v hrobce Guinigiů je prvním důkazem dentální protézy z tohoto historického období a je významným článkem v dějinách stomatologie,“ uvedla doktorka Simona Minozziová z oddělení paleopatologie univerzity v Pise. Přesné stáří protézy nebylo možno zatím určit, ale podle některých indicií by mohla pocházet ze začátku 17. století.

Protéza byla objevena při restaurování kosterních ostatků v hrobce rodiny Guinigiů, která ovládala Luccu v letech 1392 až 1429. Hrobka se nachází ve stejnojmenné kapli uvnitř klášterního komplexu San Francesco.

Protéza se skládá z pěti zubů: tří řezáků a dvou špičáků, které jsou spojeny zlatým páskem upevněným na kořenech zubů, aby nahradily dolní část čelisti. Analýza pomocí mikrotomografu odhalila dva malé zlaté čepy umístěné v zubech tak, aby na ně bylo možno připevnit zlatý pásek. Přítomnost povlaku naznačuje, že protéza byla nošena po dlouhou dobu.

Přepišme dějiny stomatologie

Tento typ technologie používaný při zubních náhradách z počátku moderní doby byl již několikrát popsán, ale dosud o tom nebyl k dispozici žádný přímý důkaz. Výsledky italského výzkumu jsou zveřejněny v časopise Clinical Implant Dentistry and Related Research.

První moderní umělé zuby vytvořil  pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant. Vyrobil porcelánové zuby, které byly velmi odolné a neprojevovaly se ani zápachem. Získal na ně v roce 1791 patent. Sériově se umělé zuby začaly vyrábět v Americe ve Filadelfii od roku 1825 v podniku W. Stocktona. Jinak se první primitivní zubní protézy nacházejí už v hrobech etruských velmožů v době kolem roku 700 před Kristem. Vyráběly se ze zvířecích zubů zasazených do zlatých plíšků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...