Archeologové objevili zubní protézu, která přepisuje dějiny stomatologie

Ve středoitalském městě Lucca byla objevena zubní protéza stará čtyři století. Nález, který je cenným článkem v dějinách stomatologie, byl učiněn v hrobce rodiny Guinigiů. Nyní protézu studují vědci z univerzity v Pise.

„Zubní protéza nalezená v hrobce Guinigiů je prvním důkazem dentální protézy z tohoto historického období a je významným článkem v dějinách stomatologie,“ uvedla doktorka Simona Minozziová z oddělení paleopatologie univerzity v Pise. Přesné stáří protézy nebylo možno zatím určit, ale podle některých indicií by mohla pocházet ze začátku 17. století.

Protéza byla objevena při restaurování kosterních ostatků v hrobce rodiny Guinigiů, která ovládala Luccu v letech 1392 až 1429. Hrobka se nachází ve stejnojmenné kapli uvnitř klášterního komplexu San Francesco.

Protéza se skládá z pěti zubů: tří řezáků a dvou špičáků, které jsou spojeny zlatým páskem upevněným na kořenech zubů, aby nahradily dolní část čelisti. Analýza pomocí mikrotomografu odhalila dva malé zlaté čepy umístěné v zubech tak, aby na ně bylo možno připevnit zlatý pásek. Přítomnost povlaku naznačuje, že protéza byla nošena po dlouhou dobu.

Přepišme dějiny stomatologie

Tento typ technologie používaný při zubních náhradách z počátku moderní doby byl již několikrát popsán, ale dosud o tom nebyl k dispozici žádný přímý důkaz. Výsledky italského výzkumu jsou zveřejněny v časopise Clinical Implant Dentistry and Related Research.

První moderní umělé zuby vytvořil  pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant. Vyrobil porcelánové zuby, které byly velmi odolné a neprojevovaly se ani zápachem. Získal na ně v roce 1791 patent. Sériově se umělé zuby začaly vyrábět v Americe ve Filadelfii od roku 1825 v podniku W. Stocktona. Jinak se první primitivní zubní protézy nacházejí už v hrobech etruských velmožů v době kolem roku 700 před Kristem. Vyráběly se ze zvířecích zubů zasazených do zlatých plíšků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...