Archeologové objevili v Mexiku přes tisíc let starý mayský palác

Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než tisíc let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi sto kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.

Budova je součástí rozsáhlejšího komplexu, v němž se nacházejí také dvě obývací místnosti, oltář a velká pec kruhového tvaru. Archeologové odkryli rovněž část pohřebiště a nyní doufají, že jim analýza ostatků poskytne nové informace o místních mayských obyvatelích.

„O charakteristikách architektury v tomto regionu na severovýchodě Yucatánu víme velmi málo. Jedním z našich hlavních cílů, společně s ochranou a obnovou kulturního dědictví, je studium architektury v Kulubě,“ prohlásil Alfredo Barrera Rubio, jeden z vedoucích archeologů na místě. „Toto je jen začátek (naší) práce. Odkrýváme zatím pouze jednu z největších staveb na nalezišti,“ dodal s tím, že místo by se spolu s dalšími nálezy mohlo stát vyhledávanou turistickou atrakcí.

Jak ochránit historii

Nalezený palác byl podle vědců využívaný ve dvou obdobích mayské civilizace, a to v pozdně klasickém období mezi lety 600 a 900 našeho letopočtu a na konci klasického období mezi lety 850 a 1050.

Vědci nyní přemýšlejí, jak nově odkryté nálezy co nejlépe uchránit před vlivem počasí. „Jednou z možností, které se nabízejí, je využít při ochraně vegetaci,“ prohlásila jedna ze členek vědeckého týmu. „To by znamenalo znovu zalesnit určitá místa tak, aby stromy poskytly ochranu před přímým slunečním svitem, větrem a dalšími živly pro ty stavby, na nichž je stále část původního barevného nátěru,“ dodala.

Vznik mayské civilizace, jedné z největších a nejpokročilejších na západní polokouli, se datuje několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu dosáhla po roce 800 našeho letopočtu, kdy se rozkládala na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Následoval však nebývale rychlý a záhadný úpadek, jehož příčiny se vědcům zatím nepodařilo prokazatelně vysvětlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.