Archeologové objevili v Mexiku přes tisíc let starý mayský palác

Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než tisíc let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi sto kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.

Budova je součástí rozsáhlejšího komplexu, v němž se nacházejí také dvě obývací místnosti, oltář a velká pec kruhového tvaru. Archeologové odkryli rovněž část pohřebiště a nyní doufají, že jim analýza ostatků poskytne nové informace o místních mayských obyvatelích.

„O charakteristikách architektury v tomto regionu na severovýchodě Yucatánu víme velmi málo. Jedním z našich hlavních cílů, společně s ochranou a obnovou kulturního dědictví, je studium architektury v Kulubě,“ prohlásil Alfredo Barrera Rubio, jeden z vedoucích archeologů na místě. „Toto je jen začátek (naší) práce. Odkrýváme zatím pouze jednu z největších staveb na nalezišti,“ dodal s tím, že místo by se spolu s dalšími nálezy mohlo stát vyhledávanou turistickou atrakcí.

Jak ochránit historii

Nalezený palác byl podle vědců využívaný ve dvou obdobích mayské civilizace, a to v pozdně klasickém období mezi lety 600 a 900 našeho letopočtu a na konci klasického období mezi lety 850 a 1050.

Vědci nyní přemýšlejí, jak nově odkryté nálezy co nejlépe uchránit před vlivem počasí. „Jednou z možností, které se nabízejí, je využít při ochraně vegetaci,“ prohlásila jedna ze členek vědeckého týmu. „To by znamenalo znovu zalesnit určitá místa tak, aby stromy poskytly ochranu před přímým slunečním svitem, větrem a dalšími živly pro ty stavby, na nichž je stále část původního barevného nátěru,“ dodala.

Vznik mayské civilizace, jedné z největších a nejpokročilejších na západní polokouli, se datuje několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu dosáhla po roce 800 našeho letopočtu, kdy se rozkládala na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Následoval však nebývale rychlý a záhadný úpadek, jehož příčiny se vědcům zatím nepodařilo prokazatelně vysvětlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 13 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
před 18 hhodinami

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...