Archeologové objevili v Mexiku přes tisíc let starý mayský palác

Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než tisíc let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi sto kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.

Budova je součástí rozsáhlejšího komplexu, v němž se nacházejí také dvě obývací místnosti, oltář a velká pec kruhového tvaru. Archeologové odkryli rovněž část pohřebiště a nyní doufají, že jim analýza ostatků poskytne nové informace o místních mayských obyvatelích.

„O charakteristikách architektury v tomto regionu na severovýchodě Yucatánu víme velmi málo. Jedním z našich hlavních cílů, společně s ochranou a obnovou kulturního dědictví, je studium architektury v Kulubě,“ prohlásil Alfredo Barrera Rubio, jeden z vedoucích archeologů na místě. „Toto je jen začátek (naší) práce. Odkrýváme zatím pouze jednu z největších staveb na nalezišti,“ dodal s tím, že místo by se spolu s dalšími nálezy mohlo stát vyhledávanou turistickou atrakcí.

Jak ochránit historii

Nalezený palác byl podle vědců využívaný ve dvou obdobích mayské civilizace, a to v pozdně klasickém období mezi lety 600 a 900 našeho letopočtu a na konci klasického období mezi lety 850 a 1050.

Vědci nyní přemýšlejí, jak nově odkryté nálezy co nejlépe uchránit před vlivem počasí. „Jednou z možností, které se nabízejí, je využít při ochraně vegetaci,“ prohlásila jedna ze členek vědeckého týmu. „To by znamenalo znovu zalesnit určitá místa tak, aby stromy poskytly ochranu před přímým slunečním svitem, větrem a dalšími živly pro ty stavby, na nichž je stále část původního barevného nátěru,“ dodala.

Vznik mayské civilizace, jedné z největších a nejpokročilejších na západní polokouli, se datuje několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu dosáhla po roce 800 našeho letopočtu, kdy se rozkládala na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Následoval však nebývale rychlý a záhadný úpadek, jehož příčiny se vědcům zatím nepodařilo prokazatelně vysvětlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...