Aplikace Mapy.cz zjistí, jestli byl člověk blízko nakaženého nemocí COVID-19

Už víc než 470 tisíc lidí kvůli koronaviru dobrovolně sdíli svoji polohu v aplikaci Mapy.cz. Smyslem nové služby společnosti Seznam je umožnit zpětně dohledat, jestli se uživatel delší dobu nepohyboval v blízkosti osoby pozitivně testované na nemoc COVID-19. Pokud aplikace takovou shodu polohy a času najde, pošle upozornění. Epidemiologové ovšem varují, aby lidé na tuto informaci nereagovali přemrštěně.

Stačí aktualizovat aplikace na nejnovější verzi, povolit sdílení polohy – a uživatel služby Mapy.cz už může dostávat upozornění, že v minulosti zřejmě byl v blízkosti někoho nemocného.

„V tomto okamžiku byste třeba šel za dva týdny na testování a zjistil, že jste pozitivně testovaný na koronavirus, dal byste souhlas se sdílením své polohové historie. V tom okamžiku vaše historie je historie pohybu infikovaného člověka – a všem lidem by přišla zpráva,“ vysvětluje Martin Jeřábek, manažer týmu Mapy.cz.

Kromě polohy je pro takové upozornění klíčový také čas. Aplikace nebude hlásit, pokud se její uživatel s někým nemocným na ulici jenom minul. Jiná je ale situace, pokud se ukáže, že spolu na jednom místě strávili třeba 15 minut.

Omezení a bezpečnost

Upozornění také neobsahuje informace, které vedou k identifikaci konkrétních lidí. Tedy ani přesné místo a čas možného setkání.„Data uživatelů nebudeme sdílet žádné třetí straně. Jsou to anonymizované soubory polohových dat a po skončení pandemie je deklarujeme smazat,“ říká Aneta Kapuciánová, manažerka PR společnosti Seznam.cz.

Data pro aplikaci jsou získávána od všech subjektů, které spolupracují na zastavení epidemie. Protože je tato aplikace založená na polohových datech, nemůže být dokonalá: „Polohová data této aplikace nemusí přesně fungovat v budovách, v metru a tak podobně,“ uvádí Seznam. Výstupy by tedy neměly člověku dávat falešný pocit jistoty, ale spíše by měly uživatele varovat.

Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové může být adekvátní reakcí na takové upozornění preventivní omezení kontaktu s lidmi a sledování teploty. Zároveň se ale obává, že zpráva vyvolá přehnané obavy. „Mohou vést k tomu, že začnou houfně navštěvovat odběrová místa a to samozřejmě není ta správná cesta, protože u člověka bez klinických příznaků ty testy nejsou doporučovány,“ popisuje vědkyně a dodává, že když budou všichni nosit roušky, tak ani takové setkání zdaleka nemusí znamenat nákazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...