Americký úřad zkoumal chování autonomních aut v provozu. Zjistil, která bourají nejčastěji

Ve světě přibývá automobilů, které jsou schopné samy řídit anebo alespoň řidiči asistovat. V polovině června vyšla rozsáhlá zpráva amerických úřadů, která se věnuje právě těmto „pokročilým asistenčním technologiím pro řidiče“ (neboli ADAS) a jejich chování v běžném provozu.

Autoři zprávy Národního úřadu pro bezpečnost silničního průmyslu (NHTSA) sledovali situaci od 1. července 2021 do 15. května letošního roku. Jedná se o doposud nejdetailnější zprávu o využívání asistenčních technologií v USA, která se zaměřila i na jejich rizika. 

Zpráva je důležitá zejména proto, že americké úřady od letošního jara nevyžadují, aby byly nové automobily vybavené volantem, brzdovými pedály nebo například sedadlem pro řidiče –⁠ to ukazuje, jak moc jsou už asistenční technologie součástí „mainstreamového automobilismu“. Stále přitom chybí dostatek dat o jejich chování v reálném provozu.

  • Pojem ADAS je zkratkou pocházející z anglického výrazu Advanced Driver Assistance Systems. ADAS definujeme jako inteligentní dopravní systémy, které přímo zasahují do řízení vozidla. Systémy ADAS mají sloužit k zefektivnění řízení a ke zdokonalení práce s informacemi.

Data poskytli sami výrobci aut

Během analyzované doby zaznamenaly úřady 392 nehod, v nichž nějakou roli hrály asistenční programy. Došlo při nich k šesti úmrtím a k pěti vážným zraněním. Drtivá většina těchto nehod připadá na vozy společnosti Tesla s 273 případy, na druhém místě je Honda s 90 případy.

Údaje pocházejí z dat, která úřadům poskytli sami výrobci automobilů. Všechny takto nahlášené nehody se staly na veřejných komunikacích. Protože jsou „umělé inteligence“ v řízení automobilů zatím novinkou, musí výrobci hlásit všechny nehody, pokud je při nich nebo těsně před nimi aktivovaný systém ADAS.

Údaje obsažené v této zprávě jsou omezené na ADAS úrovně 2, což je v současné době nejdostupnější verze těchto programů. Úroveň 3 jsou pak vozidla schopná plně autonomní jízdy bez jakýchkoliv zásahů řidiče.

  • Na základě hlavní funkce se systémy ADAS dělí do tří skupin, a to na informační, varovné a intervenující systémy.
  • Cílem informačních systémů je zvýšit povědomí řidičů o okolní situaci. Řadí se sem systémy pro rozpoznávání a zobrazování dopravních značek (např. ISA) anebo automatická dálková světla.
  • Druhým typem jsou varovné systémy, které řidiče přímo upozorňují na potenciální dopravní nebezpečí. Upozornění může probíhat vizuálně (např. rozsvícením kontrolky), auditivně (např. pípnutím) nebo hapticky (vibrací bezpečnostního pásu či sedačky). Varovné systémy do řízení nijak nezasahují. Patří sem například systémy detekující únavu řidiče nebo systémy monitorující slepý úhel.
  • Posledním typem jsou intervenující systémy, které řidiče nejen varují, ale mohou do řízení i aktivně zasáhnout. Do této kategorie se řadí například pokročilé verze systému varujícího před čelní srážkou či systém prevence vyjetí z jízdního pruhu.

Celkem 116 aut z těchto hlášení se srazilo s jiným vozidlem, čtyři havárie se týkaly „zranitelného účastníka silničního provozu“, tedy chodce nebo cyklisty. Vozidla vybavená systémem ADAS se srazila také s deseti zvířaty a dvaceti sloupy nebo stromy.

K většině nehod došlo v Kalifornii, což není velkým překvapením, protože právě v tomto státě jezdí vozidel s asistenčním systémem v USA nejvíc. Na Kalifornii tedy připadalo 125 hlášených nehod, na Floridu a Texas shodně 33 a na čtvrtém místě skončil New York s 30 nehodami. 

Nejvíc nehod hlásily tesly, shromaždují ale nejvíc údajů

Výzkum sice ukazuje, že nejvíce nehod připadá na automobily značky Tesla, ve skutečnosti to ale nemusí znamenat, že jsou tyto vozy vybavené nejhorším systémem. Podle webu Euronews je jejich technologie „umělého pilota“ nejrozšířenější, navíc disponuje velmi kvalitním systémem pro automatické hlášení podobných nehod, takže je pravděpodobné, že jejich srážky jsou oproti jiným značkám hlášené nadměrně.

„Tesla shromažďuje obrovské množství vysoce kvalitních údajů, což může znamenat, že jsou ve zprávě zastoupeny nadměrně,“ potvrdila v prohlášení předsedkyně Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) Jennifer Homendyová.

Podle výzkumu z roku 2016 je hlavní příčinou výskytu rizikových situací s využíváním systémů ADAS nevědomost řidičů o přítomnosti, používání a limitech daných systémů. Další příčinou je zaskočení až úlek řidiče z nečekané reakce vozidla. Pokud řidič jen zřídka čelí situacím, ve kterých systém funguje, může být nenadálou reakcí svého vozidla nepříjemně překvapen. Může začít zmatkovat nebo se zaměřit na interakci se systémem a polevit ve sledování dopravní situace.

Trable v Tesle

V listopadu musela Tesla stáhnout z amerického trhu téměř 12 tisíc svých vozů, které byly součástí testu beta verze systému Autopilot nazvaného Full Self Driving. Stalo se to poté, co společnost zjistila, že nově zavedená aktualizace softwaru může způsobit nehodu kvůli neočekávané aktivaci systému nouzového brzdění vozů.

Úřad NHTSA v současné době systém Autopilot analyzuje a minulý týden uvedl, že upřesňuje zprávu o 830 tisících vozidlech automobilky Tesla, která jsou Autopilotem vybavena. Podle některých analytiků může po tomto kroku následovat nařízení stáhnout vozy z trhu.

Tesla i další výrobci aut s „inteligentním řízením“ se nadále potýkají s přetrvávající nedůvěrou veřejnosti vůči těmto technologiím. Například letošní průzkum trhu, který provedla agentura Morning Consult, ukázal, že podle 49 procent obyvatel USA jsou auta bez řidiče méně bezpečná než auta řízená lidmi. Toto procento se v průběhu let prakticky nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.