Americký úřad zkoumal chování autonomních aut v provozu. Zjistil, která bourají nejčastěji

Ve světě přibývá automobilů, které jsou schopné samy řídit anebo alespoň řidiči asistovat. V polovině června vyšla rozsáhlá zpráva amerických úřadů, která se věnuje právě těmto „pokročilým asistenčním technologiím pro řidiče“ (neboli ADAS) a jejich chování v běžném provozu.

Autoři zprávy Národního úřadu pro bezpečnost silničního průmyslu (NHTSA) sledovali situaci od 1. července 2021 do 15. května letošního roku. Jedná se o doposud nejdetailnější zprávu o využívání asistenčních technologií v USA, která se zaměřila i na jejich rizika. 

Zpráva je důležitá zejména proto, že americké úřady od letošního jara nevyžadují, aby byly nové automobily vybavené volantem, brzdovými pedály nebo například sedadlem pro řidiče –⁠ to ukazuje, jak moc jsou už asistenční technologie součástí „mainstreamového automobilismu“. Stále přitom chybí dostatek dat o jejich chování v reálném provozu.

  • Pojem ADAS je zkratkou pocházející z anglického výrazu Advanced Driver Assistance Systems. ADAS definujeme jako inteligentní dopravní systémy, které přímo zasahují do řízení vozidla. Systémy ADAS mají sloužit k zefektivnění řízení a ke zdokonalení práce s informacemi.

Data poskytli sami výrobci aut

Během analyzované doby zaznamenaly úřady 392 nehod, v nichž nějakou roli hrály asistenční programy. Došlo při nich k šesti úmrtím a k pěti vážným zraněním. Drtivá většina těchto nehod připadá na vozy společnosti Tesla s 273 případy, na druhém místě je Honda s 90 případy.

Údaje pocházejí z dat, která úřadům poskytli sami výrobci automobilů. Všechny takto nahlášené nehody se staly na veřejných komunikacích. Protože jsou „umělé inteligence“ v řízení automobilů zatím novinkou, musí výrobci hlásit všechny nehody, pokud je při nich nebo těsně před nimi aktivovaný systém ADAS.

Údaje obsažené v této zprávě jsou omezené na ADAS úrovně 2, což je v současné době nejdostupnější verze těchto programů. Úroveň 3 jsou pak vozidla schopná plně autonomní jízdy bez jakýchkoliv zásahů řidiče.

  • Na základě hlavní funkce se systémy ADAS dělí do tří skupin, a to na informační, varovné a intervenující systémy.
  • Cílem informačních systémů je zvýšit povědomí řidičů o okolní situaci. Řadí se sem systémy pro rozpoznávání a zobrazování dopravních značek (např. ISA) anebo automatická dálková světla.
  • Druhým typem jsou varovné systémy, které řidiče přímo upozorňují na potenciální dopravní nebezpečí. Upozornění může probíhat vizuálně (např. rozsvícením kontrolky), auditivně (např. pípnutím) nebo hapticky (vibrací bezpečnostního pásu či sedačky). Varovné systémy do řízení nijak nezasahují. Patří sem například systémy detekující únavu řidiče nebo systémy monitorující slepý úhel.
  • Posledním typem jsou intervenující systémy, které řidiče nejen varují, ale mohou do řízení i aktivně zasáhnout. Do této kategorie se řadí například pokročilé verze systému varujícího před čelní srážkou či systém prevence vyjetí z jízdního pruhu.

Celkem 116 aut z těchto hlášení se srazilo s jiným vozidlem, čtyři havárie se týkaly „zranitelného účastníka silničního provozu“, tedy chodce nebo cyklisty. Vozidla vybavená systémem ADAS se srazila také s deseti zvířaty a dvaceti sloupy nebo stromy.

K většině nehod došlo v Kalifornii, což není velkým překvapením, protože právě v tomto státě jezdí vozidel s asistenčním systémem v USA nejvíc. Na Kalifornii tedy připadalo 125 hlášených nehod, na Floridu a Texas shodně 33 a na čtvrtém místě skončil New York s 30 nehodami. 

Nejvíc nehod hlásily tesly, shromaždují ale nejvíc údajů

Výzkum sice ukazuje, že nejvíce nehod připadá na automobily značky Tesla, ve skutečnosti to ale nemusí znamenat, že jsou tyto vozy vybavené nejhorším systémem. Podle webu Euronews je jejich technologie „umělého pilota“ nejrozšířenější, navíc disponuje velmi kvalitním systémem pro automatické hlášení podobných nehod, takže je pravděpodobné, že jejich srážky jsou oproti jiným značkám hlášené nadměrně.

„Tesla shromažďuje obrovské množství vysoce kvalitních údajů, což může znamenat, že jsou ve zprávě zastoupeny nadměrně,“ potvrdila v prohlášení předsedkyně Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) Jennifer Homendyová.

Podle výzkumu z roku 2016 je hlavní příčinou výskytu rizikových situací s využíváním systémů ADAS nevědomost řidičů o přítomnosti, používání a limitech daných systémů. Další příčinou je zaskočení až úlek řidiče z nečekané reakce vozidla. Pokud řidič jen zřídka čelí situacím, ve kterých systém funguje, může být nenadálou reakcí svého vozidla nepříjemně překvapen. Může začít zmatkovat nebo se zaměřit na interakci se systémem a polevit ve sledování dopravní situace.

Trable v Tesle

V listopadu musela Tesla stáhnout z amerického trhu téměř 12 tisíc svých vozů, které byly součástí testu beta verze systému Autopilot nazvaného Full Self Driving. Stalo se to poté, co společnost zjistila, že nově zavedená aktualizace softwaru může způsobit nehodu kvůli neočekávané aktivaci systému nouzového brzdění vozů.

Úřad NHTSA v současné době systém Autopilot analyzuje a minulý týden uvedl, že upřesňuje zprávu o 830 tisících vozidlech automobilky Tesla, která jsou Autopilotem vybavena. Podle některých analytiků může po tomto kroku následovat nařízení stáhnout vozy z trhu.

Tesla i další výrobci aut s „inteligentním řízením“ se nadále potýkají s přetrvávající nedůvěrou veřejnosti vůči těmto technologiím. Například letošní průzkum trhu, který provedla agentura Morning Consult, ukázal, že podle 49 procent obyvatel USA jsou auta bez řidiče méně bezpečná než auta řízená lidmi. Toto procento se v průběhu let prakticky nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...