Americký úřad zkoumal chování autonomních aut v provozu. Zjistil, která bourají nejčastěji

Ve světě přibývá automobilů, které jsou schopné samy řídit anebo alespoň řidiči asistovat. V polovině června vyšla rozsáhlá zpráva amerických úřadů, která se věnuje právě těmto „pokročilým asistenčním technologiím pro řidiče“ (neboli ADAS) a jejich chování v běžném provozu.

Autoři zprávy Národního úřadu pro bezpečnost silničního průmyslu (NHTSA) sledovali situaci od 1. července 2021 do 15. května letošního roku. Jedná se o doposud nejdetailnější zprávu o využívání asistenčních technologií v USA, která se zaměřila i na jejich rizika. 

Zpráva je důležitá zejména proto, že americké úřady od letošního jara nevyžadují, aby byly nové automobily vybavené volantem, brzdovými pedály nebo například sedadlem pro řidiče –⁠ to ukazuje, jak moc jsou už asistenční technologie součástí „mainstreamového automobilismu“. Stále přitom chybí dostatek dat o jejich chování v reálném provozu.

  • Pojem ADAS je zkratkou pocházející z anglického výrazu Advanced Driver Assistance Systems. ADAS definujeme jako inteligentní dopravní systémy, které přímo zasahují do řízení vozidla. Systémy ADAS mají sloužit k zefektivnění řízení a ke zdokonalení práce s informacemi.

Data poskytli sami výrobci aut

Během analyzované doby zaznamenaly úřady 392 nehod, v nichž nějakou roli hrály asistenční programy. Došlo při nich k šesti úmrtím a k pěti vážným zraněním. Drtivá většina těchto nehod připadá na vozy společnosti Tesla s 273 případy, na druhém místě je Honda s 90 případy.

Údaje pocházejí z dat, která úřadům poskytli sami výrobci automobilů. Všechny takto nahlášené nehody se staly na veřejných komunikacích. Protože jsou „umělé inteligence“ v řízení automobilů zatím novinkou, musí výrobci hlásit všechny nehody, pokud je při nich nebo těsně před nimi aktivovaný systém ADAS.

Údaje obsažené v této zprávě jsou omezené na ADAS úrovně 2, což je v současné době nejdostupnější verze těchto programů. Úroveň 3 jsou pak vozidla schopná plně autonomní jízdy bez jakýchkoliv zásahů řidiče.

  • Na základě hlavní funkce se systémy ADAS dělí do tří skupin, a to na informační, varovné a intervenující systémy.
  • Cílem informačních systémů je zvýšit povědomí řidičů o okolní situaci. Řadí se sem systémy pro rozpoznávání a zobrazování dopravních značek (např. ISA) anebo automatická dálková světla.
  • Druhým typem jsou varovné systémy, které řidiče přímo upozorňují na potenciální dopravní nebezpečí. Upozornění může probíhat vizuálně (např. rozsvícením kontrolky), auditivně (např. pípnutím) nebo hapticky (vibrací bezpečnostního pásu či sedačky). Varovné systémy do řízení nijak nezasahují. Patří sem například systémy detekující únavu řidiče nebo systémy monitorující slepý úhel.
  • Posledním typem jsou intervenující systémy, které řidiče nejen varují, ale mohou do řízení i aktivně zasáhnout. Do této kategorie se řadí například pokročilé verze systému varujícího před čelní srážkou či systém prevence vyjetí z jízdního pruhu.

Celkem 116 aut z těchto hlášení se srazilo s jiným vozidlem, čtyři havárie se týkaly „zranitelného účastníka silničního provozu“, tedy chodce nebo cyklisty. Vozidla vybavená systémem ADAS se srazila také s deseti zvířaty a dvaceti sloupy nebo stromy.

K většině nehod došlo v Kalifornii, což není velkým překvapením, protože právě v tomto státě jezdí vozidel s asistenčním systémem v USA nejvíc. Na Kalifornii tedy připadalo 125 hlášených nehod, na Floridu a Texas shodně 33 a na čtvrtém místě skončil New York s 30 nehodami. 

Nejvíc nehod hlásily tesly, shromaždují ale nejvíc údajů

Výzkum sice ukazuje, že nejvíce nehod připadá na automobily značky Tesla, ve skutečnosti to ale nemusí znamenat, že jsou tyto vozy vybavené nejhorším systémem. Podle webu Euronews je jejich technologie „umělého pilota“ nejrozšířenější, navíc disponuje velmi kvalitním systémem pro automatické hlášení podobných nehod, takže je pravděpodobné, že jejich srážky jsou oproti jiným značkám hlášené nadměrně.

„Tesla shromažďuje obrovské množství vysoce kvalitních údajů, což může znamenat, že jsou ve zprávě zastoupeny nadměrně,“ potvrdila v prohlášení předsedkyně Národní rady pro bezpečnost dopravy (NTSB) Jennifer Homendyová.

Podle výzkumu z roku 2016 je hlavní příčinou výskytu rizikových situací s využíváním systémů ADAS nevědomost řidičů o přítomnosti, používání a limitech daných systémů. Další příčinou je zaskočení až úlek řidiče z nečekané reakce vozidla. Pokud řidič jen zřídka čelí situacím, ve kterých systém funguje, může být nenadálou reakcí svého vozidla nepříjemně překvapen. Může začít zmatkovat nebo se zaměřit na interakci se systémem a polevit ve sledování dopravní situace.

Trable v Tesle

V listopadu musela Tesla stáhnout z amerického trhu téměř 12 tisíc svých vozů, které byly součástí testu beta verze systému Autopilot nazvaného Full Self Driving. Stalo se to poté, co společnost zjistila, že nově zavedená aktualizace softwaru může způsobit nehodu kvůli neočekávané aktivaci systému nouzového brzdění vozů.

Úřad NHTSA v současné době systém Autopilot analyzuje a minulý týden uvedl, že upřesňuje zprávu o 830 tisících vozidlech automobilky Tesla, která jsou Autopilotem vybavena. Podle některých analytiků může po tomto kroku následovat nařízení stáhnout vozy z trhu.

Tesla i další výrobci aut s „inteligentním řízením“ se nadále potýkají s přetrvávající nedůvěrou veřejnosti vůči těmto technologiím. Například letošní průzkum trhu, který provedla agentura Morning Consult, ukázal, že podle 49 procent obyvatel USA jsou auta bez řidiče méně bezpečná než auta řízená lidmi. Toto procento se v průběhu let prakticky nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 3 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 21 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 22 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 23 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
včera v 10:49

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...