Americká firma Pembient chce do dvou let uvést na trh umělý roh nosorožce. Její šéf Matthew Markus se domnívá, že to zastaví zabíjení těchto vzácných zvířat kvůli ceněné části jejich těla.
Americká firma vyvíjí umělý roh nosorožce. Má být poslední nadějí na záchranu celého druhu
V minulých devíti letech pytláci znásobili útoky na nosorožce – zatímco v roce 2007 jich zabili 13, vloni už 1175. Rohy jsou používány v tradičním lékařství v Asii.
Ochránci přírody chtějí, aby CITES zakázala vývoj syntetických náhražek částí těl chráněných zvířat.
Zastánci uvedení syntetického materiálu na trh tvrdí, že u některých druhů se tato metoda osvědčila – jde například o orchideje vypěstované v umělých podmínkách nebo o případ náhražky za látku obsaženou v medvědí žluči, kterou přijalo čínské tradiční lékařství.
Nárůst pytláctví skoro vyhubil světovou populaci nosorožců (zdroj: ČT24)
Teď se několik podniků zabývá vývojem umělých sloních klů a rohů nosorožců. Pembient je jedním z nich a jeho výzkum je podle stanice BBC nejpokročilejší. „Letos jsme vytvořili tvrdé prototypy rohů, ale nemají ještě všechny vlastnosti skutečných, pracujeme na tom, abychom získali identický materiál,“ řekl Markus, který se účastní jednání CITES. Řekl, že je třeba ještě asi dvou let, pokud „všechna ta kritika neodradí investory“.
Ekonomické zákony platí i u rohoviny
Účastníci schůzky zástupců zemí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), která se koná v Jihoafrické republice, o výhodách uvedení takového materiálu na trh pochybují.
Kritici tvrdí, že budou-li na trhu syntetické rohy, nelegální lov nosorožců to ještě povzbudí. „Ty syntetické výrobky poskytnou krytí nelegálnímu obchodování. Jak budou strážci rozlišovat mezi pravými a syntetickými?“ řekl Lee Henry ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
GALERIE
OBRAZEM: Jak žijí nosorožci v rezervaci Ol Pejeta
Markus ale tvrdí, že jeho cílem je dosáhnout právě toho, aby oba druhy rohů od sebe byly nerozlišitelné. „Ten trh je nelegální, lidi do něj zapojené nepodporuje stát, náhražky budou mít velmi rušivý efekt. Jediné, co vám zaručuje, že jste získali, co jste chtěli, je ta věc sama. A jestliže se vám výrobou bio náhražky podaří tuto mimořádnost zničit, je to vítězství,“ řekl Markus.
Podle odpůrců ale otevře příliv syntetických materiálů nové trhy a to bude znamenat další zkázu pro nosorožce. „V tradičním lékařství dávají přednost přírodním produktům, nechtějí nic vypěstovaného nebo vyrobeného,“ řekl Henry. Je přesvědčen, že vytvořením náhradních rohů se poptávka po těch skutečných nesníží.
Magická síla rohu
Rohy se používaly už od starověku jako poháry při rituálních obřadech a dnes se v aukcích prodávají i za desítky milionů korun. Jejich počet je omezený a stejně tak i množství živých nosorožců, kteří ještě v Africe, ale také Asii pobíhají. A protože Číňané či Vietnamci věří v zázračné léčivé účinky rohů, i jejich cena na černém trhu roste. V současnosti tak je možné dostat za kilogram 50 tisíc amerických dolarů. Pokud tedy roh měřící jeden metr váží dvacet kilo, pašeráci za něj dostanou rovný milion.
Už staří Číňané věřili, že pohár z nosorožce zabrání otravě. Pokud by totiž někdo do nápoje přidal jed, díky látkám obsaženým v rohu by začal perlit. Nikde jsem sice nenašel ani zmínku o tom, že by se něco podobného stalo, ovšem tato pověra žije dodnes. Stejně jako víra v léčivé účinky, konkrétně při léčbě rakoviny. A navíc je prášek z rohů údajně i výborným afrodisiakem. Vláda v Pekingu sice zakázala jeho používání v roce 1993, osvěta ale hodně pokulhává, resp. není prakticky žádná.
Výsledkem jsou nebezpečné gangy s nejmodernějším vybavením, které brázdí hlavně africké savany a zabíjejí vedle slonů i nosorožce. Přes Kalifornii je pak dopraví do Číny nebo Vietnamu. Dříve býval takovým přestupním místem Tchaj-wan – dokonce jednou tamní policisté chytili i bhútánskou princeznu Deikiy Wangchuck, jak se snaží prodat 22 rohů nosorožce. Tyto časy jsou už ale naštěstí dávno minulostí.