Americká firma vyvíjí umělý roh nosorožce. Má být poslední nadějí na záchranu celého druhu

Americká firma Pembient chce do dvou let uvést na trh umělý roh nosorožce. Její šéf Matthew Markus se domnívá, že to zastaví zabíjení těchto vzácných zvířat kvůli ceněné části jejich těla.

V minulých devíti letech pytláci znásobili útoky na nosorožce – zatímco v roce 2007 jich zabili 13, vloni už 1175. Rohy jsou používány v tradičním lékařství v Asii.

Ochránci přírody chtějí, aby CITES zakázala vývoj syntetických náhražek částí těl chráněných zvířat.

Zastánci uvedení syntetického materiálu na trh tvrdí, že u některých druhů se tato metoda osvědčila – jde například o orchideje vypěstované v umělých podmínkách nebo o případ náhražky za látku obsaženou v medvědí žluči, kterou přijalo čínské tradiční lékařství.

Nahrávám video

Teď se několik podniků zabývá vývojem umělých sloních klů a rohů nosorožců. Pembient je jedním z nich a jeho výzkum je podle stanice BBC nejpokročilejší. „Letos jsme vytvořili tvrdé prototypy rohů, ale nemají ještě všechny vlastnosti skutečných, pracujeme na tom, abychom získali identický materiál,“ řekl Markus, který se účastní jednání CITES. Řekl, že je třeba ještě asi dvou let, pokud „všechna ta kritika neodradí investory“.

Ekonomické zákony platí i u rohoviny

Účastníci schůzky zástupců zemí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), která se koná v Jihoafrické republice, o výhodách uvedení takového materiálu na trh pochybují.

Kritici tvrdí, že budou-li na trhu syntetické rohy, nelegální lov nosorožců to ještě povzbudí. „Ty syntetické výrobky poskytnou krytí nelegálnímu obchodování. Jak budou strážci rozlišovat mezi pravými a syntetickými?“ řekl Lee Henry ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Markus ale tvrdí, že jeho cílem je dosáhnout právě toho, aby oba druhy rohů od sebe byly nerozlišitelné. „Ten trh je nelegální, lidi do něj zapojené nepodporuje stát, náhražky budou mít velmi rušivý efekt. Jediné, co vám zaručuje, že jste získali, co jste chtěli, je ta věc sama. A jestliže se vám výrobou bio náhražky podaří tuto mimořádnost zničit, je to vítězství,“ řekl Markus.

Podle odpůrců ale otevře příliv syntetických materiálů nové trhy a to bude znamenat další zkázu pro nosorožce. „V tradičním lékařství dávají přednost přírodním produktům, nechtějí nic vypěstovaného nebo vyrobeného,“ řekl Henry. Je přesvědčen, že vytvořením náhradních rohů se poptávka po těch skutečných nesníží.

Magická síla rohu

Rohy se používaly už od starověku jako poháry při rituálních obřadech a dnes se v aukcích prodávají i za desítky milionů korun. Jejich počet je omezený a stejně tak i množství živých nosorožců, kteří ještě v Africe, ale také Asii pobíhají. A protože Číňané či Vietnamci věří v zázračné léčivé účinky rohů, i jejich cena na černém trhu roste. V současnosti tak je možné dostat za kilogram 50 tisíc amerických dolarů. Pokud tedy roh měřící jeden metr váží dvacet kilo, pašeráci za něj dostanou rovný milion.

Už staří Číňané věřili, že pohár z nosorožce zabrání otravě. Pokud by totiž někdo do nápoje přidal jed, díky látkám obsaženým v rohu by začal perlit. Nikde jsem sice nenašel ani zmínku o tom, že by se něco podobného stalo, ovšem tato pověra žije dodnes. Stejně jako víra v léčivé účinky, konkrétně při léčbě rakoviny. A navíc je prášek z rohů údajně i výborným afrodisiakem. Vláda v Pekingu sice zakázala jeho používání v roce 1993, osvěta ale hodně pokulhává, resp. není prakticky žádná.

Výsledkem jsou nebezpečné gangy s nejmodernějším vybavením, které brázdí hlavně africké savany a zabíjejí vedle slonů i nosorožce. Přes Kalifornii je pak dopraví do Číny nebo Vietnamu. Dříve býval takovým přestupním místem Tchaj-wan – dokonce jednou tamní policisté chytili i bhútánskou princeznu Deikiy Wangchuck, jak se snaží prodat 22 rohů nosorožce. Tyto časy jsou už ale naštěstí dávno minulostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 51 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...