Americký start-up poprvé předvedl nový systém, který má jednoho dne vynášet na oběžnou dráhu malé kosmické lodě. Koncept SpinLaunch funguje jako obří prak – družice a kosmické lodě bude do vesmíru vrhat pomocí kinetické energie.
Nový koncept vypadá jako vypůjčený ze sci-fi povídky z poloviny 20. století. Je ale reálný a už také úspěšně vyzkoušený. Spočívá na obří centrifuze, která je uzavřená ve vakuu. Uvnitř ní mechanické rameno roztočí projektil tak, že po vymrštění dosáhne obrovské rychlosti. Inženýři projektu doufají, že to bude stačit k tomu, aby se objekt dostal až na oběžnou dráhu Země. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii doufá, že se stane konkurencí pro klasické rakety.
První zkušební let prototypu, takzvaného suborbitálního urychlovače, se odehrál už 22. října na Spaceport America v Novém Mexiku, ale společnost tento úspěch oznámila až v polovině listopadu.
Systém funguje tak dobře proto, že rotující rameno praku se pohybuje ve zmíněném vakuu. Díky tomu nemá žádný odpor vzduchu, proto může dosáhnout několikanásobku rychlosti zvuku. Když se centrifuga roztočí na tuto rychlost, otevře se na méně než milisekundu záklopka, kterou „střela“ z praku skrz tenkou membránu vyletí vzhůru.
Tato koncepce je sice poměrně jednoduchá, ale těžké bylo zajistit, aby fungovala spolehlivě, opakovaně a samozřejmě dostatečně levně. „Je to radikálně odlišný způsob urychlování projektilů a vypouštění nosných raket na hypersonické rychlosti pomocí pozemního systému,“ řekl pro televizní stanici CNBC generální ředitel společnosti SpinLaunch Jonathan Yaney.
Yaney tuto firmu založil roku 2014, ale nijak ji mediálně nepropagoval. Naopak, snažil se držet mimo světla reflektorů, aby k tomuto netradičnímu konceptu nepřitahoval zbytečnou pozornost. Poprvé pořádně informoval o jeho existenci až poté, co se podařilo všechno úspěšně otestovat.
Prakem do kosmu
Netradiční urychlovač měří na výšku přes sto metrů. Jde ale zatím jenom o prototyp, definitivní verze by měla být přibližně třikrát vyšší. Podařilo se mu urychlit asi třímetrovou střelu na rychlost „mnoha tisíc mil za hodinu“, a to při pětině výkonu zařízení. Podle vyjádření společnosti to stačilo k tomu, aby se projektil dostal do výšky „desítek tisíc metrů“.
Při testovacím letu se sice „sonda“ rozlomila na dvě poloviny, ale obě se povedlo získat. SpinLaunch uvažuje, zda střely vybavit systémem, který by je dokázal po vystřelení zachránit. Problém je, že by to zvýšilo jejich hmotnost – ale současně by to snížilo finanční náročnost. Projektil je totiž vyrobený z drahých exotických materiálů, aby vydržel extrémní rychlost a zahřívání třením.
Společnost má v budoucnu v plánu přidat do projektilu raketový motor, který by umožnil i orbitální lety. V této verzi se raketový motor zažehne až po oddělení od projektilu, což se stane asi po minutě letu bez pohonu.
„Protože kineticky vypouštěné družice opouštějí atmosféru bez raketového pohonu, umožňuje SpinLaunch budoucnost, v níž bude možné vypouštět konstelace družic a kosmického užitečného zatížení s nulovými emisemi v nejkritičtějších vrstvách atmosféry,“ zdůrazňuje společnost ekologičnost projektu na svých internetových stránkách.
Společnost tvrdí, že k takovým letům by mohlo začít docházet už brzy. V příštích šesti až osmi měsících plánuje přibližně třicet suborbitálních testovacích letů a doufá, že poté přejde k orbitálním startům.
