Američané testují obří prak, který bude vrhat do kosmu družice. V první zkoušce uspěl

Americký start-up poprvé předvedl nový systém, který má jednoho dne vynášet na oběžnou dráhu malé kosmické lodě. Koncept SpinLaunch funguje jako obří prak –⁠ družice a kosmické lodě bude do vesmíru vrhat pomocí kinetické energie.

Nový koncept vypadá jako vypůjčený ze sci-fi povídky z poloviny 20. století. Je ale reálný a už také úspěšně vyzkoušený. Spočívá na obří centrifuze, která je uzavřená ve vakuu. Uvnitř ní mechanické rameno roztočí projektil tak, že po vymrštění dosáhne obrovské rychlosti. Inženýři projektu doufají, že to bude stačit k tomu, aby se objekt dostal až na oběžnou dráhu Země. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii doufá, že se stane konkurencí pro klasické rakety.

První zkušební let prototypu, takzvaného suborbitálního urychlovače, se odehrál už 22. října na Spaceport America v Novém Mexiku, ale společnost tento úspěch oznámila až v polovině listopadu.

Systém funguje tak dobře proto, že rotující rameno praku se pohybuje ve zmíněném vakuu. Díky tomu nemá žádný odpor vzduchu, proto může dosáhnout několikanásobku rychlosti zvuku. Když se centrifuga roztočí na tuto rychlost, otevře se na méně než milisekundu záklopka, kterou „střela“ z praku skrz tenkou membránu vyletí vzhůru.

Tato koncepce je sice poměrně jednoduchá, ale těžké bylo zajistit, aby fungovala spolehlivě, opakovaně a samozřejmě dostatečně levně. „Je to radikálně odlišný způsob urychlování projektilů a vypouštění nosných raket na hypersonické rychlosti pomocí pozemního systému,“ řekl pro televizní stanici CNBC generální ředitel společnosti SpinLaunch Jonathan Yaney.

Yaney tuto firmu založil roku 2014, ale nijak ji mediálně nepropagoval. Naopak, snažil se držet mimo světla reflektorů, aby k tomuto netradičnímu konceptu nepřitahoval zbytečnou pozornost. Poprvé pořádně informoval o jeho existenci až poté, co se podařilo všechno úspěšně otestovat.

Prakem do kosmu

Netradiční urychlovač měří na výšku přes sto metrů. Jde ale zatím jenom o prototyp, definitivní verze by měla být přibližně třikrát vyšší. Podařilo se mu urychlit asi třímetrovou střelu na rychlost „mnoha tisíc mil za hodinu“, a to při pětině výkonu zařízení. Podle vyjádření společnosti to stačilo k tomu, aby se projektil dostal do výšky „desítek tisíc metrů“.

Při testovacím letu se sice „sonda“ rozlomila na dvě poloviny, ale obě se povedlo získat. SpinLaunch uvažuje, zda střely vybavit systémem, který by je dokázal po vystřelení zachránit. Problém je, že by to zvýšilo jejich hmotnost –⁠ ale současně by to snížilo finanční náročnost. Projektil je totiž vyrobený z drahých exotických materiálů, aby vydržel extrémní rychlost a zahřívání třením.

Společnost má v budoucnu v plánu přidat do projektilu raketový motor, který by umožnil i orbitální lety. V této verzi se raketový motor zažehne až po oddělení od projektilu, což se stane asi po minutě letu bez pohonu.

„Protože kineticky vypouštěné družice opouštějí atmosféru bez raketového pohonu, umožňuje SpinLaunch budoucnost, v níž bude možné vypouštět konstelace družic a kosmického užitečného zatížení s nulovými emisemi v nejkritičtějších vrstvách atmosféry,“ zdůrazňuje společnost ekologičnost projektu na svých internetových stránkách.

Společnost tvrdí, že k takovým letům by mohlo začít docházet už brzy. V příštích šesti až osmi měsících plánuje přibližně třicet suborbitálních testovacích letů a doufá, že poté přejde k orbitálním startům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 1 hhodinou

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 2 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 2 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 19 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled