Američané testují obří prak, který bude vrhat do kosmu družice. V první zkoušce uspěl

Americký start-up poprvé předvedl nový systém, který má jednoho dne vynášet na oběžnou dráhu malé kosmické lodě. Koncept SpinLaunch funguje jako obří prak –⁠ družice a kosmické lodě bude do vesmíru vrhat pomocí kinetické energie.

Nový koncept vypadá jako vypůjčený ze sci-fi povídky z poloviny 20. století. Je ale reálný a už také úspěšně vyzkoušený. Spočívá na obří centrifuze, která je uzavřená ve vakuu. Uvnitř ní mechanické rameno roztočí projektil tak, že po vymrštění dosáhne obrovské rychlosti. Inženýři projektu doufají, že to bude stačit k tomu, aby se objekt dostal až na oběžnou dráhu Země. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii doufá, že se stane konkurencí pro klasické rakety.

První zkušební let prototypu, takzvaného suborbitálního urychlovače, se odehrál už 22. října na Spaceport America v Novém Mexiku, ale společnost tento úspěch oznámila až v polovině listopadu.

Systém funguje tak dobře proto, že rotující rameno praku se pohybuje ve zmíněném vakuu. Díky tomu nemá žádný odpor vzduchu, proto může dosáhnout několikanásobku rychlosti zvuku. Když se centrifuga roztočí na tuto rychlost, otevře se na méně než milisekundu záklopka, kterou „střela“ z praku skrz tenkou membránu vyletí vzhůru.

Tato koncepce je sice poměrně jednoduchá, ale těžké bylo zajistit, aby fungovala spolehlivě, opakovaně a samozřejmě dostatečně levně. „Je to radikálně odlišný způsob urychlování projektilů a vypouštění nosných raket na hypersonické rychlosti pomocí pozemního systému,“ řekl pro televizní stanici CNBC generální ředitel společnosti SpinLaunch Jonathan Yaney.

Yaney tuto firmu založil roku 2014, ale nijak ji mediálně nepropagoval. Naopak, snažil se držet mimo světla reflektorů, aby k tomuto netradičnímu konceptu nepřitahoval zbytečnou pozornost. Poprvé pořádně informoval o jeho existenci až poté, co se podařilo všechno úspěšně otestovat.

Prakem do kosmu

Netradiční urychlovač měří na výšku přes sto metrů. Jde ale zatím jenom o prototyp, definitivní verze by měla být přibližně třikrát vyšší. Podařilo se mu urychlit asi třímetrovou střelu na rychlost „mnoha tisíc mil za hodinu“, a to při pětině výkonu zařízení. Podle vyjádření společnosti to stačilo k tomu, aby se projektil dostal do výšky „desítek tisíc metrů“.

Při testovacím letu se sice „sonda“ rozlomila na dvě poloviny, ale obě se povedlo získat. SpinLaunch uvažuje, zda střely vybavit systémem, který by je dokázal po vystřelení zachránit. Problém je, že by to zvýšilo jejich hmotnost –⁠ ale současně by to snížilo finanční náročnost. Projektil je totiž vyrobený z drahých exotických materiálů, aby vydržel extrémní rychlost a zahřívání třením.

Společnost má v budoucnu v plánu přidat do projektilu raketový motor, který by umožnil i orbitální lety. V této verzi se raketový motor zažehne až po oddělení od projektilu, což se stane asi po minutě letu bez pohonu.

„Protože kineticky vypouštěné družice opouštějí atmosféru bez raketového pohonu, umožňuje SpinLaunch budoucnost, v níž bude možné vypouštět konstelace družic a kosmického užitečného zatížení s nulovými emisemi v nejkritičtějších vrstvách atmosféry,“ zdůrazňuje společnost ekologičnost projektu na svých internetových stránkách.

Společnost tvrdí, že k takovým letům by mohlo začít docházet už brzy. V příštích šesti až osmi měsících plánuje přibližně třicet suborbitálních testovacích letů a doufá, že poté přejde k orbitálním startům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 15 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...