Alzheimerovu chorobu jako první popsal český vědec Fischer. Stále jí ale nerozumíme

V židovské rodině ve Slaném se 12. dubna 1876 narodil psychiatr Oskar Fischer, který jako jeden z prvních popsal stařeckou demenci, dnes známou pod jménem Alzheimerova nemoc. Zemřel přesně před 75 lety.

Popisy diagnóz a obrázky histologického vyšetření mozků 16 pacientů z pražské psychiatrické kliniky v Kateřinkách publikoval v roce 1907, ve stejné době jako jeho německý kolega Alois Alzheimer. Fischerovo dílo a jeho zásluhy ale byly plně doceněny až o desítky let později.

Objevitel Alzheimerovy nemoci byl Čech (zdroj: ČT24)

O mládí Oskara Fischera se toho ví jen málo, narodil se v německy mluvící rodině správce na statku a pravděpodobně maturoval na gymnáziu ve Slaném. Medicínu studoval v Praze a ve Štrasburku, lékařskou praxi pak vykonával v české metropoli, kde patřil mezi početnou německy mluvící menšinu židovského původu. Právě kvůli němu byl lékař, mezi jehož pacientky patřila i Charlotta Masaryková, za okupace transportován do Terezína, kde 28. února 1942, tedy přesně před 75 lety, zemřel.

Ani Alzheimer to ale s popisem nově objevené choroby neměl snadné: Podle dobových dokumentů tehdy na setkání psychiatrů v Tübingenu z roku 1906 žádný z kolegů nepoložil Alzheimerovi doplňující otázku, rychle se přešlo k jinému tématu a také regionální list Tübinger Chronik věnoval objevu v obsáhlé zprávě z kongresu jednu krátkou větu. Alzheimer se zklamán vrátil na psychiatrickou kliniku do Mnichova.

Lékaři dokáží Alzheimera zbrzdit (zdroj: ČT24)

Tehdy dvaačtyřicetiletý psychiatr líčil případ své pacientky Auguste Deterové, která předtím zemřela ve věku 55 let „zcela dementní“, jak to Alzheimer formuloval. Pitva ukázala, že v mozku zemřelé bylo mnoho bílkovinových usazenin a odumřelých nervových buněk. „Bláznivý lékař s mikroskopem“, jak se Alzheimerovi říkalo, tak zjistil základní mechanismus nejtěžší a nejčastější formy stařecké demence: ukládání jednoho druhu bílkoviny v mozkové kůře vede k odumírání nervových buněk. Proč se bílkovina tak masivně usazuje, není zcela jasné dodnes. Proto je také Alzheimerova nemoc stále neléčitelná a průběh lze pouze o několik měsíců až let zbrzdit.

Alzheimer v Česku i ve světě

Alzheimerovu nemoc má 140 000 Češek a Čechů a se stárnutím nemocných přibývá. V roce 2050 jich ale může být v ČR 225 000. Po celém světě je asi 44 milionů případů této choroby.  Ve zdravotnických a sociálních zařízeních se léčí minimum, tři čtvrtiny jsou v péči rodin, kterým se dostává jen velmi malé, nebo žádné pomoci, řekla předsedkyně České Alzheimerovské společnosti (ČAS) Iva Holmerová. Politici by podle ní už měli začít řešit zajištění péče o nemocné i pomoc rodinám a přijmout národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc. „Permanentně politiky oslovujeme, ale stále bez výsledku,“ uvedla a připomněla, že národní plány v USA či Francii podpořili prezidenti.

Reportáž: Tým z Akademie věd odhalil jednu z příčin Alzheimera (zdroj: ČT24)

Problém je, že léčba této choroby je extrémně nákladná. Na léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou vydají pojišťovny ročně zřejmě více než miliardu korun a tyto výdaje v posledních letech stoupají. Podle odborníků ale velká část nákladů na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou či demencí jde také z peněženek rodinných příslušníků, kteří o své příbuzné pečují. V Česku je dlouhodobě nedostatek lůžkových zařízení pro tyto pacienty, většina z nich tak zůstává v péči rodiny.

Podle sítě Alzheimercenter, která má v Česku osm specializovaných zařízení, trpí demencí čtvrtina lidí starších 85 let, přičemž Alzheimerova choroba se na tomto čísle podílí z 60 procent. Ve věku nad 65 let má tuto nemoc každý 20. člověk a zvyšuje se počet nemocných i v mladších věkových kategoriích.

Česká republika přispívá k výzkumu

Mezinárodní tým vědců, kteří působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Akademii věd ČR, objasnil vloni jednu z příčin Alzheimerovy choroby. Pomocí moderní mikroskopické metody, kterou pro výzkum vyvinul, zjistil, na jakém principu fungují molekuly této zákeřné nemoci. Objev může do budoucna pomoci lépe pochopit, jak nemoc funguje a přispět k vývoji nové léčby.