Akademie věd ocenila mimořádné výsledky. Mohou vést i k lepší ochraně staveb před zemětřesením

Deset lidí se dočkalo ocenění od Akademie věd České republiky. Ceny obdrželi čtyři vědci s mimořádnými výsledky, tři mladí vědečtí pracovníci do 35 let a tři vědci, kteří se zasloužili o propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Ceny za mimořádné výsledky získali Jiří Náprstek a Radomil Král z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd za práci, která má přínos pro rozvoj poznání v teoretické a numerické mechanice.

„Výzkum je motivován zejména snahou lépe chránit různé konstrukce, ať už stavební, strojní, či letecké, před nejrůznějšími vlivy, jako jsou zemětřesení, větrné turbulence či extrémní vibrace,“ uvádí zpráva.

Dalším oceněným byl Miroslav Oborník z Biologického centra Akademie věd, jenž se ve svém výzkumu zabývá evolucí mořského fytoplanktonu, zejména chromeridních řas, jež jsou nejbližšími příbuznými parazitů kmene výtrusovců. Ti způsobují vážné choroby člověka i zvířat, například malárii či toxoplazmózu.

„Díky svému unikátnímu vývojovému postavení na kořeni výtrusovců umožňují chromeridní řasy studovat evoluční proměnu plně fotosyntetického organismu u obligátního parazita. Oborník se významně podílel na sekvenaci jaderných a mitochondriálních genomů těchto řas,“ píše se ve zprávě.

Oceněné výsledky práce Jiřího V. Outraty z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd se týkají matematické analýzy takzvaných nehladkých a mnohoznačných zobrazení. Široké uplatnění najdou v průmyslu a ekonomii. Lze je totiž použít například při návrhu elektrických obvodů nebo pro výpočet optimálních tvarů mechanických součástí strojů.

Z mladých pracovníků byli oceněni Tommaso Moraschini z Ústavu informatiky za soubor článků o algebraické logice, Vojtěch Szajkó z Historického ústavu za knihu Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914 a Ondřej Vild z Botanického ústavu za články o obnově rostlinné rozmanitosti tradičně obhospodařovaných lesů.

Důležitost popularizace

Za propagaci a popularizaci získali cenu Jan Bažant z Filosofického ústavu, jenž zkoumá vliv řecko-římské antiky na českou kulturu, a Libor Juha z Fyzikálního ústavu za téměř desetileté působení v pozici vedoucího redaktora Československého časopisu pro fyziku. Dále pak František Vyskočil z Fyziologického ústavu, který je autorem více než sto dvaceti populárně vědeckých článků v časopise Vesmír, natočil naučný film Neurofyziologie a také realizuje řadu příspěvků pro televizní i rozhlasové kanály k vědeckým a zdravotním otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 2 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie.
14:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 2 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 5 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 6 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 6 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 11 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
včera v 12:27
Načítání...