Akademie věd ocenila mimořádné výsledky. Mohou vést i k lepší ochraně staveb před zemětřesením

Deset lidí se dočkalo ocenění od Akademie věd České republiky. Ceny obdrželi čtyři vědci s mimořádnými výsledky, tři mladí vědečtí pracovníci do 35 let a tři vědci, kteří se zasloužili o propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Ceny za mimořádné výsledky získali Jiří Náprstek a Radomil Král z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd za práci, která má přínos pro rozvoj poznání v teoretické a numerické mechanice.

„Výzkum je motivován zejména snahou lépe chránit různé konstrukce, ať už stavební, strojní, či letecké, před nejrůznějšími vlivy, jako jsou zemětřesení, větrné turbulence či extrémní vibrace,“ uvádí zpráva.

Dalším oceněným byl Miroslav Oborník z Biologického centra Akademie věd, jenž se ve svém výzkumu zabývá evolucí mořského fytoplanktonu, zejména chromeridních řas, jež jsou nejbližšími příbuznými parazitů kmene výtrusovců. Ti způsobují vážné choroby člověka i zvířat, například malárii či toxoplazmózu.

„Díky svému unikátnímu vývojovému postavení na kořeni výtrusovců umožňují chromeridní řasy studovat evoluční proměnu plně fotosyntetického organismu u obligátního parazita. Oborník se významně podílel na sekvenaci jaderných a mitochondriálních genomů těchto řas,“ píše se ve zprávě.

Oceněné výsledky práce Jiřího V. Outraty z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd se týkají matematické analýzy takzvaných nehladkých a mnohoznačných zobrazení. Široké uplatnění najdou v průmyslu a ekonomii. Lze je totiž použít například při návrhu elektrických obvodů nebo pro výpočet optimálních tvarů mechanických součástí strojů.

Z mladých pracovníků byli oceněni Tommaso Moraschini z Ústavu informatiky za soubor článků o algebraické logice, Vojtěch Szajkó z Historického ústavu za knihu Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914 a Ondřej Vild z Botanického ústavu za články o obnově rostlinné rozmanitosti tradičně obhospodařovaných lesů.

Důležitost popularizace

Za propagaci a popularizaci získali cenu Jan Bažant z Filosofického ústavu, jenž zkoumá vliv řecko-římské antiky na českou kulturu, a Libor Juha z Fyzikálního ústavu za téměř desetileté působení v pozici vedoucího redaktora Československého časopisu pro fyziku. Dále pak František Vyskočil z Fyziologického ústavu, který je autorem více než sto dvaceti populárně vědeckých článků v časopise Vesmír, natočil naučný film Neurofyziologie a také realizuje řadu příspěvků pro televizní i rozhlasové kanály k vědeckým a zdravotním otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 13 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...