Zvoní Schengenu umíráček? Západní a severské země chtějí prodloužit hraniční kontroly

Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko a Švédsko požádaly v dopise Evropskou komisi (EK) o prodloužení hraničních kontrol uvnitř Schengenu o půl roku. Informoval o tom zpravodajský kanál The Local. EK začátkem března oznámila, že chce dočasné opatření zrušit do konce roku. Brusel varoval, že evropské hospodářství by na kolapsu Schengenu tratilo 18 miliard eur (486 miliard korun) ročně.

Otevřené vnitřní hranice jsou vnímány jako jeden z největších úspěchů evropské integrace, který usnadnil cestování i obchod a který podporuje hospodářský růst. Masivní migrace ale donutila osm zemí zavést opatření, která měla snížit počet přicházejících migrantů.

Kontroly na hranicích dočasně obnovilo třeba Dánsko, Švédsko nebo Německo. Rakušané minulý týden začali s kontrolami na hranici s Maďarskem a do 1. června mají vyrůst kontrolní stanoviště rovněž ve frekventovaném Brenneru na hranicích s Itálií, která si kvůli tomu postěžovala Bruselu.

EK reagovala prohlášením, že by neměla být přijímána žádná opatření, jež by mohla ovlivnit zamýšlený návrat k normálnímu fungování Schengenu na konci letošního roku.  

Hraniční kontroly a uzavřené hranice v Evropě
Zdroj: ČT24

Pravidla EU umožňují státům obnovit kontroly za jistých okolností maximálně na dobu osmi měsíců. Německo dosáhne osmiměsíčního limitu tento měsíc. Dánsku vyprší v lednu, Švédsku v červenci. „I když se situace na balkánské trase zlepšila, s obavami sledujeme vývoj na externí hranici Evropské unie,“ podotkl německý ministr vnitra Thomas de Maiziere.

V dopise, který šestice zemí adresovala EK, se proto uvádí, že ty státy Schengenu, které žádná omezující opatření ještě nepřijaly, by měly mít možnost zavést kontroly s platností až na dva roky, pokud to budou považovat za nutné.  

„Komise oznámila, že nejpozději k 12. květnu chce mít připravené rozhodnutí, které umožní prodloužení hraničních kontrol podle schengenského hraničního kodexu, tedy v evropském rámci,“ reagovala mluvčí unijní exekutivy Mina Andreevová. Žádost členských zemí je podle ní podporou vlastních plánů EK a právě členské země budou nakonec o jejím návrhu rozhodovat.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy šestice států dostane šanci. „Jak členské státy, tak i Evropská komise ale budou tlačit na to, aby případné obnovení bylo co nejkratší, protože to stojí příliš peněz a Evropě to neprospívá,“ poznamenal Prouza.

Kolaps Schengenu by podle EK znamenal ročně až 18miliardové náklady na úplné obnovení hraničních kontrol. Další velké sumy by šly do administrativy. Zasažena by byla doprava a cestovní ruch. Problémy by řešili zejména lidé, kteří jezdí každý den přes hranice do práce.

„Česko je malá země, která má největší podíl průmyslu na HDP a orientuje se na vývoz. Kdyby se Schengen rozpadl a obnovily se kontroly na vnitřních hranicích, tak by to byla pro českou ekonomiku naprostá zkáza,“ prohlásil nedávno v pořadu 90' ČT24 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Uprchlíci
Zdroj: Stoyan Nenov/Reuters

Jih Evropy: Celkový počet přicházejících migrantů je vyšší než loni

Příliv běženců nepolevuje po uzavření balkánské trasy a dojednání dohody mezi EU a Tureckem o vracení běženců. „Do Evropy stále přichází velký počet migrantů a my musíme hlídat, kdo vstupuje do naší země přes německo-dánskou hranici,“ uvedla dánská ministryně pro integraci Inger Stöjbergová.

Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci ukazují, že celkový počet běženců, kteří připlouvají do Itálie či Řecka, byl za první čtyři měsíce letošního roku stále vyšší než ve stejném období loni.

  • Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen.
  • Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor.
  • Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poblíž Ománu hoří tanker, posádka hlásí možné oběti

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednu oběť a dva pohřešované. Příčinu požáru neuvedla, ale podle jiné britské námořní společnosti byl tanker zřejmě zasažen raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 14 mminutami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 23 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 2 hhodinami

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...