Zvláštní vyslanec USA na Haiti Daniel Foote rezignoval, do funkce přitom nastoupil teprve v červenci. Svůj konec zdůvodnil nehumánními masovými deportacemi haitských migrantů. Ti se v posledních týdnech usazovali v Texasu v reakci na špatné životní podmínky v zemi, způsobené především nedávným ničivým zemětřesením a vraždou prezidenta Jovenela Moïseho.
„Nechci být spojován s nelidským a kontraproduktivním rozhodnutím Spojených států deportovat tisíce haitských uprchlíků a imigrantů bez povolení na Haiti, do země, v níž se američtí činitelé zdržují jen v zabezpečených areálech kvůli rizikům, která představují ozbrojené gangy kontrolující každodenní život,“ prohlásil podle televize PBS.
Foote svou funkci zastával teprve od července, nastoupil jen pár týdnů po vraždě prezidenta Moïseho. V rezignačním dopise Foote také kritizoval „cyklus mezinárodních politických intervencí na Haiti“, který „přináší trvale katastrofické výsledky“, a varoval, že počet migrantů směřujících k americkým hranicím „bude stále růst, čímž jen přispějeme k další nepřijatelné bídě Haiti“.
I před aktuální krizí kolem tábora v Texasu o vyslanci prý bylo známo, že přístup Washingtonu k Haiti v něm vzbuzoval hlubokou frustraci. „Naše politika vůči Haiti má nadále zásadní problémy a moje doporučení byla ignorována nebo odmítána,“ stěžoval si v dopise. Stát se podle něj na Haiti zhroutil a místní obyvatelstvo není schopné podporovat navrátilce bez jídla a dalších základních potřeb.
Americké ministerstvo zahraničí v reakci popřelo, že by Washington přehlížel doporučení bývalého vyslance. „Je politováníhodné, že místo toho, aby se podílel na politickém procesu zaměřeném na řešení, zvláštní vyslanec Foote jednak rezignoval a zároveň zkreslil okolnosti své rezignace,“ cituje agentura Reuters mluvčího Neda Price. „Nevyužil množství příležitostí dát během svého působení najevo obavy ohledně migrace a místo toho se postu vzdal,“ uvedl mluvčí.
Z asi čtrnácti tisíc haitských migrantů, kteří se usadili v Texasu poblíž hranic s Mexikem, jich po hromadném vyhošťování a zadržování zbývá v nouzovém utečeneckém táboře již jen asi pět tisíc . Ve středu večer to oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Nevládní organizace rovněž tvrdí, že úřady některé osoby vypustily do USA.
Kvůli situaci na jihu Texasu čelí administrativa prezidenta Joea Bidena silné domácí i mezinárodní kritice.
Biden deportuje dle Trumpova pravidla
Spojené státy dosud navrátily z tábora u města Del Rio zpět na Haiti 1401 migrantů a dalších 3206 jich zadržely, uvedlo ministerstvo. Podle nevládních organizací však rovněž několik stovek až tisíc pustily do města Del Rio s instrukcí, aby se do šedesáti dní nahlásili imigračním úřadům. Povětšinou se jednalo o těhotné ženy nebo rodiny s dětmi.
Američtí vládní činitelé o víkendu kritizovali zákrok texaských policistů na koních vůči migrantům utábořeným pod mostem vedoucím přes řeku Rio Grande. Bidenova administrativa následně začala hromadně deportovat migranty zpět na Haiti ve zvláštně vypravených letadlech, což označili činitelé OSN za možné porušení mezinárodního práva.
Vláda se při obhajování kroku odvolává na pravidlo zavedené Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem, které umožňuje americkým úřadům okamžitě navracet migranty do země jejich původu bez azylového řízení s odvoláním na nutnost chránit veřejné zdraví vzhledem k pandemii covidu-19.
Podle řady expertů ale nelze Haiti považovat za dostatečně bezpečné a utečence tam navracet. V zemi, která patří k nejchudším na západní polokouli, v posledních měsících vládne chaos. Kromě červencové vraždy prezidenta Moïseho v ulicích vládnou zločinecké gangy a země se rovněž potýká s následky nedávného ničivého zemětřesení.
Naproti městu Del Rio na mexické straně hranice pobývá dalších několik stovek utečenců z Haiti, kteří se však podle médií obávají přejít do USA kvůli strachu z deportace do vlasti. Řada z nich se tak podle agentury Reuters chystá požádat o povolení k pobytu v Mexiku. Tamní imigrační úřady jsou však často velice přetížené a nabízí termíny schůzek až za několik měsíců.
