V iráckém Mosulu se vede spíš politická kampaň mnoha hráčů s různými cíly než kampaň vojenská, říká zpravodaj ČT Jakub Szántó. To, že Al-Džazíra vysílala z bojů proti Islámskému státu (IS) živě přes Facebook, považuje za nezodpovědné a hloupé. Szántó také v Interview ČT24 uvedl, že za útokem v istanbulském klubu stál pravděpodobně bojovník vycvičený v blízkovýchodní oblasti.
Turecko se vrací do temných dob z přelomu 80. a 90. let
Pro Turky začal nový rok tragicky. Na Silvestra vtrhnul do istanbulského klubu střelec, který tam nemilosrdně zavraždil 39 lidí. K útoku se přihlásil IS. Země čelí i atentátům ze strany kurdských rebelů. Ti zabili v prosinci desítky lidí u fotbalového stadionu v Istanbulu. Na jihu země jsou útoky téměř každodenním chlebem.
„Turecko je na to v dlouhodobém horizontu zvyklé, ale pravdou je, že to, co zažívá poslední rok, rok a půl, je opravdu velmi intenzivní. Je to návrat ke starým zlým dobám 80. a 90. let, kdy Tureckem obdobné útoky otřásaly v souvislosti s de facto občanskou válkou mezi kurdskou menšinou a tureckými bezpečnostními složkami,“ připomněl Szántó.
Podle tureckého prezidenta je cílem teroristů vyvolat v zemi chaos. Klíčová města Istanbul a Ankaru zasáhli teroristé sedmkrát, menších útoků byly desítky. Obětí je přes tři sta, zraněných dva tisíce. „Turecko, tedy osmdesátimilionová země, která stojí mezi Blízkým východem a Evropou, čelí rizikům z mnoha stran,“ upozornil zpravodaj ČT.
Pokud jde o IS, vztahy radikálů s Ankarou nebyly vždy tak nepřátelské. Nejen Rusko před rokem tvrdilo, že Turecko je předním odběratelem ropy od IS. Podle Moskvy na ilegálním obchodu vydělává sám turecký prezident – ten to ale popřel.
Ankara IS dlouho tolerovala
„Vztah mezi tureckou vládou a samozvaným Islámským státem nebyl vždy takto vyhraněný, naopak je to relativně nová věc, zhruba rok, rok a půl, kdy se Turecko pod velmi silným – především americkým – tlakem rozhodlo změnit svou politiku až přílišné tolerance vůči aktivitám Islámského státu,“ konstatoval Szántó.
Turecké jednotky začaly útočit na pozice islamistů. V roce 2016 vtrhly turecké tanky na sever Sýrie, kde čistí pohraničí od radikálů, ale i kurdských milic, jež považuje za teroristické. „V tuto chvíli Turecko přímo vede velmi významný útok proti městu Al Báb, což je jedna ze strategických držav Islámského státu,“ podotkl novinář.
Zatímco Kurdové většinou útočí na ozbrojené síly, islamisté na civilisty, tedy takzvané měkké cíle, popsal Szántó zásadní rozdíl ve strategii obou skupin.
Při posledním incidentu v istanbulském klubu vystřílel maskovaný muž asi šest zásobníků a pak z místa činu jednoduše odešel. „Ukazuje to na značnou dávku profesionality. Je to pravděpodobně někdo, kdo má zkušenosti s bojem, nejspíš v sousední Sýrii,“ poznamenal Szántó.
Erdogan využil puče k utažení šroubů
Sama turecká vláda využila nezdařeného červencového armádního puče k rozsáhlým čistkám, které zasáhly opoziční síly. „Stále není úplně jasné, co k němu (puči) vedlo, kdo se ho zúčastnil, je ale evidentní, že Erdoganův režim byl na takovou eventualitu dobře připraven a rozhodl se využít de facto daru a přitáhnout šrouby,“ uvedl zpravodaj.
Čistky v rámci policejních složek, vojenské a civilní rozvědky Turecko velmi silně oslabují, míní Szántó. „Tváří v tvář utahování šroubů a budování velmi silného autoritativního systému zároveň dochází k oslabování složek, jež mají bojovat proti tomu, co se stává záminkou pro další utahování šroubů,“ konstatoval novinář.
I když má ale Turecko islamistickou vládu, obyčejní Turci jsou spíš umírnění muslimové. „Nemyslím si, že s takto obrovskou a nacionalisticky cítící zemí je najednou možné otřást tak, že by Turecko najednou bylo úplně jiné, než jak ho známe,“ prohlásil zpravodaj.
Bitva o Mosul je sérií menších bitev, říká zpravodaj
Podle USA bude každopádně trvat desítky let, než se IS podaří porazit. Irácký premiér přitom mluví o pouhých třech měsících. Podle Szántó jde jen o politické prohlášení. „Bitva o Mosul je velmi složitá záležitost, už teď se mluví o tom, kdo bude město ovládat, těch hráčů je tam velké množství,“ upozornil zpravodaj.
Irácké armádě pomáhají šíitské milice pod velením Íránských revolučních gard, zatímco Mosul je převážně sunnitský. V oblasti působí rovněž Kurdové. „Koalice je velmi nesourodá, má nejednotné cíle. Je to spíš série složitých šarvátek, menších bitev, přestřelek. Je to velmi silně politicky řízená kampaň, nikoli vojensky, protože vojenští stratégové by pravděpodobně uvažovali šířeji,“ podotkl Szántó, který Mosul nedávno navštívil.
Al-Džazíra z mosulského bojiště vysílala dokonce živě přes Facebook. „Je to v zásadě hloupé. Živé vstupy z postupu armád známe z roku 2003 i 1991 ve stejné zemi. To, že se ale nekontrolovatelně, bez jakýchkoli komentářů dává na tak širokou platformu, jako je Facebook, na který se mohou dívat děti, je velmi nezodpovědné. Na místě by měla být etika,“ myslí si novinář.
Západ podle něj v případě Mosulu ukázal, že nepochopil, jak IS funguje. „IS část Mosulu ovládal už před červnovým útokem v roce 2014. Tehdy nikoli dobyl, ale dokončil obsazování Mosulu,“ konstatoval Szántó. Al-Káida v Iráku podle něj představovala v Mosulu problém už v roce 2010, kdy ještě v oblasti působili Američané.
