Zpravodaj ČT Karas: Na Krymu vítali ruské osvoboditele

Simferopol – Zatímco západní politici v čele s EU a USA sobotní intervenci Ruska na Krym ostře odsoudili, většina lidí, kterých se přítomnost ruských jednotek v ulicích krymských měst bezprostředně týká, příchod vojáků s jásotem přivítala. Podle zvláštního zpravodaje ČT na Ukrajině Miroslava Karase jsou těmto obyvatelům názory Západu lhostejné, svou budoucnost vidí jen ve spojení s Moskvou.

Jak se chovají příslušníci ruské armády, kteří jsou momentálně přítomni na krymském poloostrově?
Ruští vojáci jsou poměrně klidní. Jsou samozřejmě po zuby ozbrojeni, někteří mají nejen samopaly, ale i kulomety. Většinou mají zahalené tváře a jsou jim vidět jen oči. Vůči cizím novinářům neprojevují žádnou bezprostřední agresi, pouze nechtějí, abychom je natáčeli. Obracejí se k nám zády, nevydají ze sebe ani hlásku a neodpovídají na naše otázky.

K jakým armádním složkám ti vojáci patří?
To stále nevíme. Vojáci v ulicích pouze mlčí a nechtějí říct, odkud jsou. Nejsou ani nijak označeni. Na svých uniformách nemají žádné nápisy, nemají na svých helmách a čepicích žádné odznaky. Kontakt s nimi je mlčícím kontaktem.

Jak na přítomnost vojáků reagují místní?
Vítají je jako své hrdiny a téměř i jako osvoboditele. Dokonce jsme viděli, jak jim dávají květiny, zpívají jim písně a fotografují se s nimi. Není se čemu divit, 60 procent lidí žijících na Krymu jsou Rusové. Nikde jsme se proto nesetkali, že by někdo ruským vojákům se zaťatou pěstí dával najevo, že je tady nechce. Nikdo vojákům neklade odpor, když mají někde hlídku, jsou všude vítáni. Je to, jako by Rusové přišli k sobě domů.

Minulý týden po obsazení krymského parlamentu v Simferopolu proruskými ozbrojenci došlo mezi většinovými obyvateli a krymskými Tatary k potyčkám. Opakuje se něco podobného i nyní?
K žádnému otevřenému konfliktu mezi ruskými a neruskými obyvateli zatím nedošlo. K potyčkám došlo jen první den, poté už byl klid. Před parlamentem v Simferopolu už nejsou žádní lidé, ani vojáci zde nehlídkují.

Miroslav Karas
Zdroj: ČT24

Více o ukrajinské krizi si přečtete ZDE.

Připravují se nějak krymští Tataři či většinová populace na případný střet ukrajinských a ruských jednotek?
Žádné hromadné opouštění Krymu jsme nezaznamenali. Pouze jsme viděli při odjezdu pár rodin s malými dětmi, které se obávaly vážnějšího ozbrojeného konfliktu. Dá se říct, že život v Simferopolu i Sevastopolu je stejný, jako byl před příchodem Rusů. Někteří sice tvrdí, že během posledního týdne lehce stoupla cena benzinu, že by ale nějak vázlo zásobování a scházely základní potraviny, jsme si nevšimli.

Očekávají obyvatelé Krymu, že mezinárodní sankce, kterými nyní hrozí západní státy, nějak změní aktuální situaci?
Většina obyvatel Krymu si přeje připojení k Moskvě. Možnými sankcemi, se kterými přichází Evropská unie či USA, se proto příliš nezabývají. EU je jim v podstatě lhostejná, záruku budoucího vývoje vidí pouze v Rusku. Unii místní lidé považují spíše za subjekt, který celou krizi způsobil. Západ obviňují z toho, že pomohl dosadit podle nich 'fašistickou a extremistickou vládu', která je nynějším vedením celé Ukrajiny.

Proruští aktivisté v Simferopolu
Zdroj: ČTK/AP/Sergey Vaganov

Jak podle Vás dopadne referendum o budoucnosti Krymu?
Vzhledem k výše zmíněnému je výsledek referenda víceméně jasný. Navíc to, že byl přenesen z původního 25. května (na tento den byly naplánovány i ukrajinské parlamentní volby – pozn. redakce) již na 30. březen svědčí o tom, že nová, prorusky orientovaná krymská vláda chce využít napětí kolem současných událostí. Organizátoři referenda chtějí, aby se aktuální protikyjevské tendence potvrdily i v hlasování. Mezinárodní organizace ani pozorovatelé se nějaké manipulace s hlasy nemusí obávat. Místní Rusové tady referendum vyhrají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 7 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 13 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 17 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 19 hhodinami
Načítání...