Brasília – Znovuzvolená brazilská prezidentka Dilma Rousseffová po nedělních prezidentských volbách vyzvala k jednotě země a k dialogu. „Vyzývám všechny Brazilce bez výjimky, aby se sjednotili ve prospěch budoucnosti Brazílie,“ prohlásila politička na povolebním mítinku v metropoli Brasílii. V nedělním druhém kole voleb získala 51,64 a její soupeř Aécio Neves 48,36 procent hlasů.
Znovuzvolená Rousseffová vyzvala k jednotě Brazílie a dialogu
Šestašedesátiletá levicová politička v neděli večer před svými stoupenci slíbila, že dialog bude ústřední snahou jejího druhého mandátu. Vyjádřila přitom naději, že volební souboj zemi nerozdělil. „Chci být mnohem lepší prezidentkou než dosud,“ prohlásila Rousseffová a slíbila mimo jiné rozhodný boj proti korupci. Poražený centristický protikandidát Aécio Neves rovněž vyzval k jednotě, uznal porážku a pogratuloval vítězce.
Rousseffová na Twitteru uvedla, že podpora, jaké se jí v kampani dostalo, jí dodala sílu. „Brazílie, tvoje dcera z boje neuteče!“ slíbila.
O carinho q recebi nessa campanha me dão força p/seguir c/ + determinação. Brasil, essa filha tua, não fugirá à luta! pic.twitter.com/aRBCJSDtP0
Volby ukázaly sociální i geografické rozdělení největší latinskoamerické země na dvě poloviny. Zatímco Neves uspěl na bohatším jihu, jihovýchodě a středozápadě Brazílie, Rousseffovou volili spíš obyvatelé severní Amazonie a chudého severovýchodu Brazílie.
Rousseffová, která odvolila v jihobrazislkém Porto Alegre, slibovala v předvolební kampani pokračování štědrých sociálních programů v rámci státem kontrolované ekonomiky. Neves se naopak prezentoval jako člověk změny. Sliboval hospodářské reformy, kterými chtěl usměrnit ochranářskou ekonomiku a poskytnout centrální bance více nezávislosti.
„Kdybychom sečetli hlasy z prvního kola, které byly proti Rousseffové, tak by pro její porážku stačily. Ale voliči, kteří v prvním kole volili Marinu Silvaovou, se evidentně nepřiklonili na stranu Aécia Nevese,“ komentoval výsledek voleb odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. „Byl to nejtěsnější výsledek od konce vojenské diktatury před třiceti lety. Je vidět, že korupční skandály a slabý výkon brazilské ekonomiky sice hrály svou roli, ale ne tak silnou, aby odstranily Stranu pracujících od vlády, u které je už dvanáct let,“ dodal zpravodaj Českého rozhlasu v Brazílii David Koubek.
GALERIE
videogallery_481124
První žena v čele Brazílie se většinu prezidentského mandátu těšila vysoké popularitě a výrazně ji neohrozily ani loňské masové demonstrace proti rostoucím cenám v dopravě, obrovským výdajům na MS ve fotbale, chystaným olympijským hrám a zkorumpovanému státnímu aparátu, ani nedávný skandál kolem polostátní firmy Petrobras, ani špatné hospodářské výsledky.
Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte, brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi, úspěšnému podnikateli, který zemřel, když jí bylo 15 let. Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala, za spolubojovníka Cláudia Linharese. V roce 1969 stála u zrodu gerilové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany.
Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové před čtyřmi lety tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících Luiz Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003–2005) a šéfkou jeho úřadu (2005–2010).
Rousseffová je rozvedená a má dceru Paulu (38), která vystudovala práva a v září 2010 porodila syna Gabriela. V roce roce 2009 podstoupila Rousseffová úspěšnou léčbu rakoviny lymfatického systému.
Přízeň voličů si někdejší radikální levicová aktivistka získala mj. sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých a nyní se týká více než pětiny z dvou set milionů obyvatel Brazílie. Letos v květnu Rousseffová oznámila desetiprocentní navýšení příspěvků (ač inflace činí necelých sedm procent). Slabým článkem čtyřleté vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, loni byl sotva dvouprocentní a letos se čeká téměř nulový.
Investicím brání také přebujelá byrokracie a velmi složitý daňový systém. Podle letošní studie společnosti PwC, Mezinárodní finanční korporace a Světové banky stráví firma plněním všech daňových předpisů a vyplňováním daňových přiznání v Brazílii 2 600 hodin ročně, což je zhruba šestkrát více než v Česku nebo 47krát více než v Lucembursku.
Volební kampaň Rousseffové