Debalceve - Ukrajinské město Debalceve je v kritické situaci, obyvatelé už ale dostali první humanitární zásilku potravin a oblečení. Pět tun pomoci jim přivezla také česká humanitární organizace Člověk v tísni. „Na silnici se válí střepy a trosky všeho možného, stromy jsou rozervané od granátů, skoro každý dům je posetý dírami nebo úplně shořel,“ popsal cestu do Debalceve pracovník Člověka v tísni Tomáš Vlach. Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna vyžádal více než 5 700 mrtvých.
Debalceve už opustila většina povstalců. Pryč jsou také ukrajinští vojáci, kteří o město přišli. Cestou jsou vidět tanky, zničené zbraně a všemožné trosky. Elektřina ve městě nefunguje už řadu týdnů. Během bojů se lidé ukrývali v krytech, kde neměli čím topit.
„Proč tu zůstávám, když už se skoro nestřílí? Dům je zničený, nemám kam jít, tady to znám,“ vypočítává důvody Maxim, který je v podzemí střídavě už od srpna, kdy ostřelování Debalceve začalo. Lidé jsou zoufalí, první humanitární zásilka je potěšila, s ostatním je to ale horší. „K čemu nám jsou těstoviny nebo rýže, když si je nemáme jak uvařit,“ říká Sergej, o kus dál se jeho sousedé snaží ohřát jídlo na ohni. „Dřevo je mokré, nejde to,“ stěžuje si.
Tomáš Vlach, pracovník Člověka v tísni:
„Na opravu domů budou potřeba tisíce a tisíce metrů krytiny, skla, prken a trámků. Společným úsilím místních úřadů i humanitárních organizací se už podařilo vyřešit problém s potravinami, příští dva týdny budou mít lidé co jíst.“
Člověk v tísni přivezl pětitunový náklaďák plný nejnutnějších věcí. Auto přijelo v konvoji společně s organizací Lékaři bez hranic. Díky projektu českého ministerstva zahraničí budou moci využít plastovou fólii na okna, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytl deky ručníky, spací pytle, kanystry, teplé spodní prádlo, zimní bundy i plachty na zničené střechy. Světový program pro výživu (WFP) pak 92 měsíčních dávek potravin, obsahujících mimo jiné masovou konzervu, rýži, čaj, rajčatový protlak a množství dalších produktů.
„Jde o první část, pomoci by mělo být víc. A to nejen potravin nebo spacáků, ale i materiálu na obnovu zničených domů. Nyní je sice Debalceve v centru humanitární pozornosti, to však za nějakou dobu utichne. Lidé tu ale budou se svými starostmi bojovat dál,“ píše na webu Člověk v tísni.
Česká humanitární organizace Člověk v tísni působí na východě Ukrajiny od loňského srpna. Pomoc organizuje z kanceláře ve Slavjansku. Těm nejpotřebnějším poskytuje okamžitou humanitární pomoc, jako je jídlo nebo léky. Od začátku listopadu soustavně pracuje i v Doněcku a oblastech kontrolovaných separatisty. Měsíčně zásobuje potravinami přes 7 000 lidí.
Důležitou železniční křižovatku spojující Doněck s Luhanskem po urputných bojích vyklidila minulý týden ukrajinská armáda, která město ovládala od loňského léta. Povstalci ho obsadili krátce po podpisu nové dohody o příměří v Minsku. Podle Kyjeva i západních států tak závazek zastavení palby hrubě porušili. Separatisté ale tvrdí, že dohoda o příměří se Debalceve netýká.
Armádní mluvčí Andrij Lysenko dnes oznámil, že během uplynulých 24 hodin nebyl zabit žádný ukrajinský voják - pouze jeden utrpěl zranění při přestřelkách s rebely. Podle Lysenka jde o první den bez padlých po „přinejmenším několika týdnech“. Také takzvaná kontaktní skupina potvrdila, že se intenzita dělostřelecké palby snížila. Znepřátelené strany prý dnes jen dvakrát nasadily do bojů lehčí zbraně.
Západ varuje Moskvu: Zavedeme další sankce
Separatisté tvrdí, že stahují těžké zbraně z frontové linie. Podle Kyjeva jde ale jen o strategii, jak techniku přesunout směrem ke strategickému Mariupolu. „Debalceve už padlo. Jasně jsme Rusku řekli, že pokud by došlo k dalšímu útoku separatistů na Mariupol, situace by se drasticky změnila - i v termínech dalších sankcí,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
Varovný signál směrem do Moskvy vysílá i Berlín – kancléřka Angela Merkelová už zemím osmadvacítky vzkázala, že je nutné zaujmout právě vůči protiruským opatřením i celé ukrajinské krizi jasný a jednotný postoj. „Máme podobné názory na to, jak čelit výzvám souvisejícím s ukrajinskou krizí. Samozřejmě preferujeme diplomatické kroky, ale zároveň nemůžeme popřít další sankce, pokud se situace zhorší,“ podotkla kancléřka – Evropu vyzvala k poskytnutí humanitární i hospodářské pomoci Ukrajině. Podle ní je třeba zabránit ekonomickému kolapsu země.
