Znesvářené strany v Jemenu si vymění zajatce. V zemi je největší humanitární krize na světě

Nahrávám video
Horizont: Povstalci a jemenská vláda se domluvili na výměně zajatců
Zdroj: ČT24

Povstalci a jemenská vláda se domluvili na výměně zhruba tisíce válečných zajatců. Válka rozvrátila celou zemi a způsobila největší humanitární krizi na světě. V nouzi je podle OSN kolem 15 milionů lidí.

Část výměny se uskutečnila už během čtvrtka, dokončena bude v pátek. Agentura Reuters uvedla, že ze dvou letišť v Jemenu už odletěla nejméně dvě letadla se zajatci.

„Právě vzlétlo letadlo ze Saná. Operace, která je velmi důležitá pro velmi mnoho rodin, už probíhá,“ citovala agentura Reuters regionálního šéfa Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Fabrizia Carboniho. Svědkové Reuters řekli, že letadla startují z metropole Saná, ovládané povstalci, i z letiště v Sajúnu, které je v oblasti kontrolované vládou.

Jednání mezi znesvářenými stranami zprostředkoval zvláštní zmocněnec OSN pro Jemen Martin Griffiths. Podle dohody, která byla uzavřena ve Švýcarsku, má být propuštěno 1081 vězňů. Povstalci propustí na 400 zajatců, jemenská vláda 681 osob.

Povstalci také propustili dva Američany – humanitární pracovnici Sandru Loliovou, která byla v zajetí rebelů zhruba tři roky, a podnikatele Mikaela Gidadu, jehož drželi rok. Jejich propuštění spolu s repatriací těla dalšího Američana Bilala Fateena vyjednal Omán a Saúdská Arábie. Výměnou za to odvezl Omán domů na 250 Jemenců, příznivců šíitských povstalců. Řada z nich uvázla v Ománu poté, co tam podstoupila léčení.

Osvobození zajatci, kteří byli zadrženy povstalci. Vězně propustila také tamní vláda
Zdroj: Ali Owidha/Reuters

Za nitky tahají Saúdská Arábie a Írán

Jemenská válka trvá od roku 2014 a podle Organizace spojených národů způsobila největší humanitární krizi na světě. Zemřelo v ní přes 100 tisíc lidí a více než polovina z celkových 30 milionů obyvatel je podle OSN závislá na humanitární pomoci. Boje přispěly také k šíření cholery a dalších nemocí.

V pozadí konfliktu jsou dvě vlivné země arabského světa. Šíitské povstalce podporuje Írán – jemenskou vládu prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího zase sunnitská Saúdská Arábie.  

Války v zemi využili i jemenští separatisté, působící na jihu a požadující autonomii. Část území v Jemenu ovládají i teroristické skupiny napojené na Al-Káidu či organizaci Islámský stát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 43 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 46 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...