Zmínila v článku jméno žalobce, půjde do vězení. Tureckou novinářku odsoudili na dva roky

Turecký soud poslal na dva roky a tři měsíce do vězení novinářku opozičního deníku kvůli tomu, že ve svém loňském článku o jedné soudní kauze uvedla jméno žalobce. Podle soudu tím ohrozila bezpečnost daného člověka a „udělala z něj potenciální terč teroristů“. Opozice rozhodnutí soudu, proti němuž se lze ještě odvolat, označila za útok na svobodu tisku. Informoval o tom deník Hürriyet.

Novinářka Canan Coskunová, která pracuje už několik let pro opoziční deník Cumhuriyet a má na starost soudní kauzy, odmítla, že by někoho ohrozila. „Dělala jsem jen svou práci a v tom budu pokračovat,“ řekla po vynesení rozsudku. Podle novinářčina advokáta Abbase Yalcina o stejné kauze psala tehdy i státní agentura Anadolu a i ta zmínila žalobcovo jméno, tvrdí Yalcin.

Verdikt istanbulského soudu se týká článku z loňského září, v němž novinářka psala o soudním řízení s 20 právníky zadrženými kvůli příslušnosti ke krajně levicové organizaci Revoluční strana pro lidové osvobození (DHKP-C). Tu vláda považuje za teroristickou. Právníci obhajovali dva učitele Nuriye Gülmenovou a Semiha Özakca, kteří byli propuštěni z práce v rámci čistek ve státní správě. Ty rozpoutala vláda po pokusu části armády o puč v červenci 2016, o práci přišlo na 160 tisíc lidí.

Po dvou letech skončil výjmečný stav

Od července 2016 až do čtvrteční půlnoci trval v Turecku výjimečný stav, který vláda zdůvodňovala nutností boje proti terorismu. Za teroristickou považuje vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož dlouhodobě viní z pokusu ji svrhnout a jehož příznivce – i jen domnělé – zatýká a soudí. Jen za poslední dva roky zatkla kvůli vazbám na toto hnutí i přes 120 novinářů, uvedl deník Hürriyet.

Opozice výjimečný stav kritizovala s tím, že ho vláda využívá k pronásledování svých oponentů. To ale bude zřejmě pokračovat i po jeho zrušení. Tento týden vládní strana předložila v parlamentu návrh zákona, který nazývá protiteroristický.

„Konec výjimečného stavu neznamená, že skončí boj proti terorismu. Budeme pokračovat v boji proti všem formám terorismu, obzvláště proti organizaci FETÖ,“ prohlásil v pondělí ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül s odkazem na Gülenovo hnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 30 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...