Akutní humanitární pomoc by kvůli změnám klimatu mohlo do roku 2050 potřebovat dvojnásobně víc lidí než dnes. Varuje před tím Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Ve své zprávě s názvem Účet za nicnedělání upozorňuje, že průměrná teplota na Zemi by se mohla do roku 2100 zvýšit o čtyři stupně.
Změny klimatu zdvojnásobí počet příjemců humanitární pomoci, varuje Červený kříž
Horizont ČT24: Alarmující zpráva o změnách klimatu (zdroj: ČT24)
V důsledku přírodních katastrof spojených se změnami klimatu – jako jsou bouře, sucha či záplavy – potřebuje v současnosti humanitární pomoc odhadem 108 milionů lidí ročně.
Extrémní projevy počasí jsou však stále častější a počet lidí, kteří kvůli jejich výskytu budou humanitární pomoc potřebovat, by se do roku 2050 mohl zdvojnásobit.
„Není pochyb o draze zaplaceném účtu za nicnedělání. Neexistuje ale důvod, aby za něj do roku 2050 platilo 200 milionů lidí,“ uvedl Francesco Rocca, šéf Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Odhady jsou zřejmě podhodnocené
Stoupající počet příjemců humanitární pomoci by znamenal i vzrůstající finanční náklady. Podle pesimistického scénáře by se už v roce 2030 mohly dostat na dvacet miliard amerických dolarů ročně, uvádí zpráva, která označuje změny klimatu za celosvětový humanitární problém.
Její autoři navíc varují, že „zjištění zde prezentovaná jsou pravděpodobně podhodnocena“ a situace může být daleko vážnější. „Tato zpráva nebere v potaz to, jak mohou klimatické změny ovlivnit příčiny konfliktů, nebo potenciální budoucí dopady a náklady epidemií či vln veder,“ upozorňují autoři.
Doporučení: Odolnější budovy i rychlejší reakce
Zároveň ale tvrdí, že ještě není pozdě, a světovým institucím dávají řadu doporučení: připravit na změny infrastrukturu, očekávat víc přírodních katastrof, lépe na ně reagovat a při samotných opravách a nápravách počítat s budoucími riziky. Konkrétně zmiňují třeba stavbu odolnějších budov či hrází nebo zlepšení systémů včasného varování.
„Pokud by všechny země měly připravené tyto záchranné finanční plány, sociální ochranu nejzranitelnějšího obyvatelstva a zlepšily by přístup k finančním zdrojům, každoroční účet za přírodní katastrofy by klesl o 100 miliard amerických dolarů,“ uvádí zpráva.
Počet lidí, kteří by kvůli změnám klimatu potřebovali mezinárodní humanitární pomoc, by se pak mohl snížit na 68 milionů v roce 2030 a v roce 2050 by mohl klesnout až na 10 milionů, což by byl oproti dnešku pokles o 90 procent.