Změna klimatu je největší hrozbou pro mír a blahobyt, varoval šéf OSN

New York – Přes 120 státníků se sjelo do New Yorku hledat průsečík v boji s globálním oteplováním. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun při zahájení největšího setkání svého druhu prohlásil, že svět musí v otázce klimatu „změnit kurz“. V opačném případě je prý ohrožena prosperita a mír. Americký prezident Barack Obama během setkání prohlásil, že jeho země chce ve snaze o ekologicky šetrnou ekonomiku hrát vůdčí roli spolu s Čínou.

„Změna klimatu ohrožuje těžce vydobytý mír, náš blahobyt a šance pro miliardy lidí. Je to hlavní úkol dneška. Naše reakce rozhodne o budoucnosti. Potřebujeme každou ruku,“ prohlásil šéf OSN s tím, že lidské či ekonomické náklady spojené se změnami klimatu mohu být pro lidstvo neúnosné.

Obama prohlásil, že se během schůzky s čínským prvním vicepremiérem Čang Kao-limem shodli na tom, že jejich země se mají v otázce boje s globální změnou klimatu chopit vůdčí role. USA a Čína jsou největšími světovými znečišťovateli ovzduší skleníkovými plyny, dosud však v aktivitě směřující k jejich snižování zaostávaly zejména za evropskými zeměmi.

Česko zastupuje na summitu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten ve svém projevu ujistil o plnění klimatických závazků ČR. Země od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů o více než třetinu, čímž překonala závazek stanovený Kjótským protokolem a tímto směrem bude pokračovat, uvedl šéf české diplomacie. Praha podle něj rovněž přispívá ročně částkami v řádech milionů eur na podporu ekologicky šetrných projektů v rozvíjejících se zemích Asie či Afriky. „V tomto ohledu mám to potěšení oznámit, že Česká republika je připravena v příštích dvou letech přispět 5,5 milionu dolarů do Zeleného klimatického fondu,“ prohlásil Zaorálek. Nově vytvořený fond slouží právě k financování klimatických opatření v rozvojovém světě.

Podle ekologa Bedřicha Moldana je dnešní konference důležitá hlavně proto, aby v tak velkém počtu státníků mohla připravit půdu pro klíčový summit v příštím roce v Paříži. „Máme všichni celkem dobře v paměti tu nepříliš úspěšnou konferenci v Kodani a jedním z důvodů byla nedostatečná politická příprava. Ty země nebyly připraveny na to, že nějaké závazky na sebe skutečně vezmou. Tuto situaci už nechce generální tajemník zopakovat,“ komentuje Moldan.

Při zahájení vystoupil také bývalý americký viceprezident Al Gore
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

EU se ústy předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa uzavázala k cíli snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent oproti roku 1990. Chce také využívat obnovitelné zdroje v podílu 27 procent na celkové výrobě energie.

Francouzský prezident Francois Hollande jen za svou zemi slíbil přispět v příštích letech miliardou dolarů (přes 21 miliard korun) do klimatického fondu OSN.

  • Z účastníků soukromé sféry naznačil příslib „odpovědnějších“ kroků například klan Rockefellerů. Známá rodina v zámoří proslula především obchodováním s ropou a aktuálně prý oznámila snahu prodat část investic do fosilních paliv a peníze investovat do obnovitelné energie.

Tomáš Halenka z Katedry meteorologie a ochrany prostředí, UK v Praze

„Očekávám od summitu, že tam dojde ke konsenzu většiny zúčastněných, že je třeba s rostoucí klimatickou změnou skutečně něco dělat, a že přijmou opatření, která je zaváží k přípravě příslušných dokumentů na příští rok v Paříži.“

Politiky se snažily popohnat průvody napříč světem

O víkendu prošly centrem New Yorku v rámci celosvětové kampaně za účinnější boj proti klimatickým změnám statisíce lidí. Politici musí jednat rychleji, znělo v neděli z davu, k němuž se připojila řada známých osobností - mimo jiné právě šéf OSN Pan Ki-mun, bývalý americký viceprezident Al Gore, newyorský starosta Bill de Blasio nebo třeba herec Leonardo DiCaprio. Akce se konaly nejen v Americe, ale i v Británii či Afghánistánu. V ponděli pak policie zatkla zhruba sto demonstrantů, kteří odmítli opustit místo protestu nedaleko Wall Street.

Pan Ki-mun, generální tajemník OSN 

„Změna klimatu je zásadní otázkou naší doby. Tento problém musíme řešit neodkladně. Čím déle to budeme odkládat, tím víc za to zaplatíme. Kvůli tomu je třeba, abychom byli všichni na jedné lodi - náboženské komunity i občanská společnost.“ 

Organizace OSN letos v březnu vydala obsáhlou studii klimatického panelu OSN, která upozorňuje na stoupající teploty. Ze studie vyplývá, že svět nyní směřuje k tomu, že může být překročen limit oteplení o dva stupně Celsia. To je přitom hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby Země nepocítila nejhorší dopady změny klimatu.

  • Stoupající teploty mohou ohrožovat zdraví, domovy i bezpečnost lidí na planetě. Boje kvůli zdrojům, energiím, ale i kvůli hladu a extrémnímu počasí mohou podle OSN navíc globální oteplování výrazně zhoršit. Čeští vědci varují zejména před nedostatkem vody na území České republiky (čtěte víc).

Klimatické změny mají podle OSN nejvíc potrápit chudé země. Zatím nejobsáhlejší zpráva vychází ze 12 tisíc světových studií. A varuje, že globální změny přijdou rychleji a dřív, než se odhadovalo. 

Zpráva také vyzývá členské státy, aby obratem zakročily a emise skleníkových plynů i přes obrovské náklady regulovaly. Nicnedělání bude podle nich ve výsledku stát daleko víc. Skeptici ale závěry vědců odmítají. Na ruku jim hraje nejčastěji argument, že stoupání průměrné teploty zpomalilo, přestože objem světových emisí stále roste. 

Lidé přicházejí kvůli změnám klimatu o střechu nad hlavou, varují vědci

Podle studie Norské rady pro uprchlíky vyhnaly přírodní katastrofy minulý rok z domovů třikrát víc lidí než válečné konflikty. Konkrétně přišlo v důsledku záplav, hurikánů a dalšího řádění živlů o střechu nad hlavou 22 milionů osob.  

„Přírodní neštěstí jsou podceňována. Je to ale hrozba, která postihuje desítky milionů lidí ročně,“ uvedl k tomu šéf rady Jan Egeland. Politiky vyzval, aby otázku ztráty domovů v důsledku přírodních katastrof zařadili mezi své priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 2 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 4 hhodinami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 7 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.