Změna klimatu je největší hrozbou pro mír a blahobyt, varoval šéf OSN

New York – Přes 120 státníků se sjelo do New Yorku hledat průsečík v boji s globálním oteplováním. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun při zahájení největšího setkání svého druhu prohlásil, že svět musí v otázce klimatu „změnit kurz“. V opačném případě je prý ohrožena prosperita a mír. Americký prezident Barack Obama během setkání prohlásil, že jeho země chce ve snaze o ekologicky šetrnou ekonomiku hrát vůdčí roli spolu s Čínou.

„Změna klimatu ohrožuje těžce vydobytý mír, náš blahobyt a šance pro miliardy lidí. Je to hlavní úkol dneška. Naše reakce rozhodne o budoucnosti. Potřebujeme každou ruku,“ prohlásil šéf OSN s tím, že lidské či ekonomické náklady spojené se změnami klimatu mohu být pro lidstvo neúnosné.

Obama prohlásil, že se během schůzky s čínským prvním vicepremiérem Čang Kao-limem shodli na tom, že jejich země se mají v otázce boje s globální změnou klimatu chopit vůdčí role. USA a Čína jsou největšími světovými znečišťovateli ovzduší skleníkovými plyny, dosud však v aktivitě směřující k jejich snižování zaostávaly zejména za evropskými zeměmi.

Česko zastupuje na summitu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten ve svém projevu ujistil o plnění klimatických závazků ČR. Země od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů o více než třetinu, čímž překonala závazek stanovený Kjótským protokolem a tímto směrem bude pokračovat, uvedl šéf české diplomacie. Praha podle něj rovněž přispívá ročně částkami v řádech milionů eur na podporu ekologicky šetrných projektů v rozvíjejících se zemích Asie či Afriky. „V tomto ohledu mám to potěšení oznámit, že Česká republika je připravena v příštích dvou letech přispět 5,5 milionu dolarů do Zeleného klimatického fondu,“ prohlásil Zaorálek. Nově vytvořený fond slouží právě k financování klimatických opatření v rozvojovém světě.

Podle ekologa Bedřicha Moldana je dnešní konference důležitá hlavně proto, aby v tak velkém počtu státníků mohla připravit půdu pro klíčový summit v příštím roce v Paříži. „Máme všichni celkem dobře v paměti tu nepříliš úspěšnou konferenci v Kodani a jedním z důvodů byla nedostatečná politická příprava. Ty země nebyly připraveny na to, že nějaké závazky na sebe skutečně vezmou. Tuto situaci už nechce generální tajemník zopakovat,“ komentuje Moldan.

Při zahájení vystoupil také bývalý americký viceprezident Al Gore
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

EU se ústy předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa uzavázala k cíli snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent oproti roku 1990. Chce také využívat obnovitelné zdroje v podílu 27 procent na celkové výrobě energie.

Francouzský prezident Francois Hollande jen za svou zemi slíbil přispět v příštích letech miliardou dolarů (přes 21 miliard korun) do klimatického fondu OSN.

  • Z účastníků soukromé sféry naznačil příslib „odpovědnějších“ kroků například klan Rockefellerů. Známá rodina v zámoří proslula především obchodováním s ropou a aktuálně prý oznámila snahu prodat část investic do fosilních paliv a peníze investovat do obnovitelné energie.

Tomáš Halenka z Katedry meteorologie a ochrany prostředí, UK v Praze

„Očekávám od summitu, že tam dojde ke konsenzu většiny zúčastněných, že je třeba s rostoucí klimatickou změnou skutečně něco dělat, a že přijmou opatření, která je zaváží k přípravě příslušných dokumentů na příští rok v Paříži.“

Politiky se snažily popohnat průvody napříč světem

O víkendu prošly centrem New Yorku v rámci celosvětové kampaně za účinnější boj proti klimatickým změnám statisíce lidí. Politici musí jednat rychleji, znělo v neděli z davu, k němuž se připojila řada známých osobností - mimo jiné právě šéf OSN Pan Ki-mun, bývalý americký viceprezident Al Gore, newyorský starosta Bill de Blasio nebo třeba herec Leonardo DiCaprio. Akce se konaly nejen v Americe, ale i v Británii či Afghánistánu. V ponděli pak policie zatkla zhruba sto demonstrantů, kteří odmítli opustit místo protestu nedaleko Wall Street.

Pan Ki-mun, generální tajemník OSN 

„Změna klimatu je zásadní otázkou naší doby. Tento problém musíme řešit neodkladně. Čím déle to budeme odkládat, tím víc za to zaplatíme. Kvůli tomu je třeba, abychom byli všichni na jedné lodi - náboženské komunity i občanská společnost.“ 

Organizace OSN letos v březnu vydala obsáhlou studii klimatického panelu OSN, která upozorňuje na stoupající teploty. Ze studie vyplývá, že svět nyní směřuje k tomu, že může být překročen limit oteplení o dva stupně Celsia. To je přitom hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby Země nepocítila nejhorší dopady změny klimatu.

  • Stoupající teploty mohou ohrožovat zdraví, domovy i bezpečnost lidí na planetě. Boje kvůli zdrojům, energiím, ale i kvůli hladu a extrémnímu počasí mohou podle OSN navíc globální oteplování výrazně zhoršit. Čeští vědci varují zejména před nedostatkem vody na území České republiky (čtěte víc).

Klimatické změny mají podle OSN nejvíc potrápit chudé země. Zatím nejobsáhlejší zpráva vychází ze 12 tisíc světových studií. A varuje, že globální změny přijdou rychleji a dřív, než se odhadovalo. 

Zpráva také vyzývá členské státy, aby obratem zakročily a emise skleníkových plynů i přes obrovské náklady regulovaly. Nicnedělání bude podle nich ve výsledku stát daleko víc. Skeptici ale závěry vědců odmítají. Na ruku jim hraje nejčastěji argument, že stoupání průměrné teploty zpomalilo, přestože objem světových emisí stále roste. 

Lidé přicházejí kvůli změnám klimatu o střechu nad hlavou, varují vědci

Podle studie Norské rady pro uprchlíky vyhnaly přírodní katastrofy minulý rok z domovů třikrát víc lidí než válečné konflikty. Konkrétně přišlo v důsledku záplav, hurikánů a dalšího řádění živlů o střechu nad hlavou 22 milionů osob.  

„Přírodní neštěstí jsou podceňována. Je to ale hrozba, která postihuje desítky milionů lidí ročně,“ uvedl k tomu šéf rady Jan Egeland. Politiky vyzval, aby otázku ztráty domovů v důsledku přírodních katastrof zařadili mezi své priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...