Zformovat rakouskou vládní koalici nebude jednoduché

Vídeň 20. října - Předsedové obou nejsilnějších rakouských stran se dnes sešli jednáním o vládní koalici. Tři týdny po předčasných parlamentních volbách v Rakouskuse tak začínají rýsovat možnosti vytvoření společné vládní koalice. Rozpory, které vedly k rozpadu předchozí vlády kancléře Alfreda Gusenbauera, ale stále přetrvávání a dosažení koaliční dohody může být obtížnější, než se bezprostředně po volbách zdálo.

Sociální demokrat (SPÖ) Werner Faymann a lidovec (ÖVP) Josef Pröll dnes určili hlavně časový rámec dalších jednání devítičlenných týmů obou stran, která začnou v úterý. Obě strany tvořily již v uplynulých dvou letech takzvanou velkou koalici, a přestože jejich společné působení v předchozí vládě bylo plné konfliktů a ve volbách 28. září utrpěly shodně značné ztráty, je podle povolební aritmetiky pokračování jejich spolupráce nejlogičtější.

Pro obnovení velké koalice, a to co nejrychleji, se navíc důrazně vyslovují hospodářské kruhy v zemi, které poukazují na to, že Rakousko v turbulentních časech světové finanční krize potřebuje silnou, zkušenou a hlavně akceschopnou vládu. Přesto může být formování nové velké koalice obtížné a zdlouhavé. Opakovaně to naznačují představitelé ÖVP, kteří si ponechávají otevřená vrátka k variantě koalice s krajně pravicovými stranami FPÖ a BZÖ.

Podle lidoveckého lídra Josefa Prölla stále trvá zásadní rozpor mezi oběma stranami v politice vůči Evropské unii, který se stal v létě formální příčinou pádu vlády. Vedení SPÖ se tehdy vyslovilo pro uspořádání referend o případných dalších evropských smlouvách. Od tohoto požadavku teď bude těžko ustupovat, ÖVP na něj rozhodně odmítá přistoupit.

Podobně obtížně řešitelným problémem budou studijní poplatky na vysokých školách, které se po dvou letech vracejí jako jeden z klíčových sporných bodů. Gusenbauer v roce 2006 lidovcům ustoupil a ponechal poplatky v platnosti, čímž způsobil velkou nevoli nejen mezi studenty, ale i ve vlastní straně. Krátce před zářijovými volbami se SPÖ podařilo za pomoci dalších stran prosadit zrušení poplatků v parlamentu, s tím se ale ÖVP podle Prölla nehodlá smířit.

Analytici pak vypočítávají podobných sporných bodů mezi oběma stranami nejméně deset. Faymann, který po volbách označil obnovení velké koalice za jediný možný důsledek voleb, vyjadřuje ochotu k maximálním ústupkům. Lidovci jsou si toho vědomi a stupňují požadavky už před koaličními rozhovory. Jenže takovou povolnost, jako před dvěma lety Gusenbauer, si Faymann dovolit nemůže, a tak mohou být jednání o vládní koalici ještě hodně obtížná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

Machadová bude v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazí

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Ředitel výboru Kristian Berg Harpviken dříve uvedl, že Machadová se ceremonie nezúčastní, neboť není jasné, kde se nachází. Cenu za ni převezme její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 36 mminutami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 5 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 6 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 13 hhodinami
Načítání...