Ženevská konference o Gruzii nerozhodla, Mezinárodní soudní dvůr ano

Haag/Ženeva - Rusko a Gruzie se mají zdržet všech projevů etnické diskriminace v Jižní Osetii a Abcházii i na dalších gruzínských územích kontrolovaných ruskou armádou. Rozhodl tak Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Problémem se zabýval na základě stížnosti Gruzie, podle níž se Rusové v letech 1993 až 2008 dopouštěli etnických čistek. Dnešní ženevské jednání o srpnovém válečném konfliktu v Gruzii naopak podle očekávání skončilo bez konkrétního výsledku, zástupci Ruska a Gruzie se dokonce ani nesešli.

ICJ vzval Rusko a Gruzii, aby se zdržely etnické diskriminace

Rozhodnutí haagského soudu bylo přijato poměrem hlasů 8:7. Podle rozhodnutí se Rusko a Gruzie mají zdržet jakýchkoli projevů etnické diskriminace v Jižní Osetii a Abcházii a v dalších gruzínských oblastech, kde je přítomna ruská armáda. Obě strany se také musejí zdržet podněcování, obhajoby nebo podpory rasové diskriminace a usnadnit poskytování humanitární pomoci obyvatelům zmíněných oblastí, uvádí se v rozhodnutí soudu.

Soud také oběma stranám nařídil, aby dělaly vše, co je v jejich silách, k zajištění osobní bezpečnosti, svobody pohybu a ochrany majetku uprchlíků. Obě strany musejí také soud informovat, jak jeho rozhodnutí plní. Soud je instituce OSN a jeho výroky jsou pro strany závazné. Nemá ale prostředky, aby si respektování svých rozhodnutí vynutil.

Soud tak přistoupil na to, že přijme takzvaná nouzová opatření, ale neučinil to v tom smyslu, jak ho o to žádala Gruzie. Ta chtěla, aby se nouzová opatření týkala jen Ruska. Žalobu na Rusko podala Gruzie 12. srpna krátce poté, co Moskva odrazila gruzínský útok na Jižní Osetii, jehož cílem bylo nabýt nad touto oblastí znovu svrchovanost. Rusko pak uznalo nezávislost, kterou obě odštěpenecké oblasti jednostranně vyhlásily v 90. letech. Rusko u soudu tvrdilo, že nešlo o etnický, ale politický konflikt a soud tedy není k projednávání gruzínské žaloby kompetentní.

V Ženevě jednání o Gruzii výsledek nepřineslo, strany se ani nesešly

Současně se zasedáním haagského soudu se dnes také v Ženevě konalo mezinárodní jednání o srpnovém válečném konfliktu v Gruzii. To podle očekávání skončilo bez konkrétního výsledku, dokonce se nepodařilo ani zorganizovat schůzku mezi zástupci Ruska a Gruzie. Rozhovory by měly být obnoveny 18. listopadu.

Ruská delegace se vůbec nedostavila na úvodní plenární zasedání, které se konalo pod patronací Evropské unie, OSN a OBSE. Schůzka trvala asi hodinu. Rusové pak přišli na informační schůzku až později, kdy už nebyli přítomni zase Gruzíni. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v Bruselu řekl, že Rusko z ženevského jednání o separatistických gruzínských regionech odešlo. Podle jeho slov to v zásadě ukazuje na to, že Moskva v současné době nemá žádný zájem na diplomatickém jednání.

Podle agentury AFP Rusové dali na vědomí, že v budoucnu se nezúčastní žádných rozhovorů, na které by nebyli pozváni zástupci proruských separatistických regionů v Gruzii Abcházie a Jižní Osetie. Ruský šéfvyjednávač, náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin, obvinil podle agentury Interfax z neúspěchu schůzky Gruzii. Podle něj je prý ale důležité, že jednání nastartovalo proces vyřešení konfliktu s účastí Abcházie a Jižní Osetie. 

„Uskutečnily se dvě oddělené schůzky, Rusové s Abcházci na jedné straně a Gruzíni na druhé,“ řekl novinářům Sergej Šamba, ministr zahraničí separatistické republiky. „Nebyli jsme s to se dohodnout na způsobu, jak se setkat,“ dodal jeden z členů abchazské delegace. Podle abchazského ministra Šamby je před další eventuální schůzkou nutné dopracovat její formát, program i status účastníků. Podle šéfa diplomacie Jižní Osetie osetská strana „přijela do Ženevy jako zástupce uznaného státu a všechny otázky bude řešit jen z pozice uznaného státu - Republiky Jižní Osetie“.

Dnes se na plenárním zasedání měli sejít zástupci Ruska, Gruzie, USA, OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Pak měla diskuse pokračovat v rámci dvou plenárních skupin, které se měly zabývat stabilitou a bezpečností v regionu a otázkou uprchlíků. Už před začátkem jednání diplomaté uváděli, že nečekají žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 24 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...