Ženevská konference o Gruzii nerozhodla, Mezinárodní soudní dvůr ano

Haag/Ženeva - Rusko a Gruzie se mají zdržet všech projevů etnické diskriminace v Jižní Osetii a Abcházii i na dalších gruzínských územích kontrolovaných ruskou armádou. Rozhodl tak Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Problémem se zabýval na základě stížnosti Gruzie, podle níž se Rusové v letech 1993 až 2008 dopouštěli etnických čistek. Dnešní ženevské jednání o srpnovém válečném konfliktu v Gruzii naopak podle očekávání skončilo bez konkrétního výsledku, zástupci Ruska a Gruzie se dokonce ani nesešli.

ICJ vzval Rusko a Gruzii, aby se zdržely etnické diskriminace

Rozhodnutí haagského soudu bylo přijato poměrem hlasů 8:7. Podle rozhodnutí se Rusko a Gruzie mají zdržet jakýchkoli projevů etnické diskriminace v Jižní Osetii a Abcházii a v dalších gruzínských oblastech, kde je přítomna ruská armáda. Obě strany se také musejí zdržet podněcování, obhajoby nebo podpory rasové diskriminace a usnadnit poskytování humanitární pomoci obyvatelům zmíněných oblastí, uvádí se v rozhodnutí soudu.

Soud také oběma stranám nařídil, aby dělaly vše, co je v jejich silách, k zajištění osobní bezpečnosti, svobody pohybu a ochrany majetku uprchlíků. Obě strany musejí také soud informovat, jak jeho rozhodnutí plní. Soud je instituce OSN a jeho výroky jsou pro strany závazné. Nemá ale prostředky, aby si respektování svých rozhodnutí vynutil.

Soud tak přistoupil na to, že přijme takzvaná nouzová opatření, ale neučinil to v tom smyslu, jak ho o to žádala Gruzie. Ta chtěla, aby se nouzová opatření týkala jen Ruska. Žalobu na Rusko podala Gruzie 12. srpna krátce poté, co Moskva odrazila gruzínský útok na Jižní Osetii, jehož cílem bylo nabýt nad touto oblastí znovu svrchovanost. Rusko pak uznalo nezávislost, kterou obě odštěpenecké oblasti jednostranně vyhlásily v 90. letech. Rusko u soudu tvrdilo, že nešlo o etnický, ale politický konflikt a soud tedy není k projednávání gruzínské žaloby kompetentní.

V Ženevě jednání o Gruzii výsledek nepřineslo, strany se ani nesešly

Současně se zasedáním haagského soudu se dnes také v Ženevě konalo mezinárodní jednání o srpnovém válečném konfliktu v Gruzii. To podle očekávání skončilo bez konkrétního výsledku, dokonce se nepodařilo ani zorganizovat schůzku mezi zástupci Ruska a Gruzie. Rozhovory by měly být obnoveny 18. listopadu.

Ruská delegace se vůbec nedostavila na úvodní plenární zasedání, které se konalo pod patronací Evropské unie, OSN a OBSE. Schůzka trvala asi hodinu. Rusové pak přišli na informační schůzku až později, kdy už nebyli přítomni zase Gruzíni. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v Bruselu řekl, že Rusko z ženevského jednání o separatistických gruzínských regionech odešlo. Podle jeho slov to v zásadě ukazuje na to, že Moskva v současné době nemá žádný zájem na diplomatickém jednání.

Podle agentury AFP Rusové dali na vědomí, že v budoucnu se nezúčastní žádných rozhovorů, na které by nebyli pozváni zástupci proruských separatistických regionů v Gruzii Abcházie a Jižní Osetie. Ruský šéfvyjednávač, náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin, obvinil podle agentury Interfax z neúspěchu schůzky Gruzii. Podle něj je prý ale důležité, že jednání nastartovalo proces vyřešení konfliktu s účastí Abcházie a Jižní Osetie. 

„Uskutečnily se dvě oddělené schůzky, Rusové s Abcházci na jedné straně a Gruzíni na druhé,“ řekl novinářům Sergej Šamba, ministr zahraničí separatistické republiky. „Nebyli jsme s to se dohodnout na způsobu, jak se setkat,“ dodal jeden z členů abchazské delegace. Podle abchazského ministra Šamby je před další eventuální schůzkou nutné dopracovat její formát, program i status účastníků. Podle šéfa diplomacie Jižní Osetie osetská strana „přijela do Ženevy jako zástupce uznaného státu a všechny otázky bude řešit jen z pozice uznaného státu - Republiky Jižní Osetie“.

Dnes se na plenárním zasedání měli sejít zástupci Ruska, Gruzie, USA, OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Pak měla diskuse pokračovat v rámci dvou plenárních skupin, které se měly zabývat stabilitou a bezpečností v regionu a otázkou uprchlíků. Už před začátkem jednání diplomaté uváděli, že nečekají žádné konkrétní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...