Ve věku 82 let zemřel na Floridě americký herec Burt Reynolds. V 70. letech minulého století patřil k nejžádanějším filmovým drsňákům Hollywoodu, ale jeho hvězdný vzestup záhy vystřídal neméně strmý pád. Za svou kariéru získal celkem 18 nominací, včetně nominace na Oscara, a tři desítky ocenění.
Reynolds zemřel ve floridské nemocnici na selhání srdce. Už v roce 2010 mu lékaři voperovali bypass. „Burt Reynolds byl jeden z mých hrdinů. Byl to průkopník. … Vždycky mi byl inspirací. Mé myšlenky jsou s jeho rodinou,“ napsal na Twitteru Burtův bývalý kolega z herecké branže Arnold Schwarzenegger.
Burton Leon Reynolds se narodil 11. února 1936 ve Waycrossu v Georgii a vyrůstal na Floridě v Palm Beach, kde byl jeho otec šerifem. Jako talentovaný hráč amerického fotbalu dostal sportovní stipendium na Floridské státní univerzitě, kariéru v profesionálním týmu Baltimore Colts mu však překazilo zranění při autonehodě.
„Co je v univerzitním kampusu nejdál od fotbalových šaten? Dramatické oddělení. Tak tam jsem si to zamířil,“ řekl dříve s úsměvem Reynolds ke své cestě k herectví.
V New Yorku studoval v Hyde Park Playhouse, živil se mytím nádobí a jako vyhazovač. Nakonec si ale zahrál i na Broadwayi vedle Charltona Hestona ve hře Pan Roberts (1956). Brzy poté dostal šanci v televizních seriálech a nakonec i na stříbrném plátně. Přes kaskadérské scény se posléze dostal i k menším mluveným rolím. Indiánští míšenci, bandité a dobrodruzi všeho druhu – to byla Reynoldsova parketa v 60. letech.
Hvězdné desetiletí pro něj začalo až v roce 1972 s psychothrillerem Vysvobození a později se snímky Nejtěžší yard nebo Polda a bandita. Jeho filmy lákaly davy fanoušků a on sám se stal sexuálním idolem Ameriky. Dokonce mu prý byla nabídnuta i role tajného agenta 007 Jamese Bonda, kterou ale odmítl z obavy, že by jako Američan nedokázal britského špiona přesvědčivě zahrát.
V 80. letech však Reynoldsova popularita zaznamenala prudký propad. Podepsala se na tom jednak fáma, že herec trpí nemocí AIDS, ale také skutečnost, že Reynolds byl závislý na lécích proti bolesti, které začal užívat poté, co mu kolega při natáčení akční komedie V žáru velkoměsta zlomil čelist. „Zhubnul jsem, protože jsem nemohl jíst, ani pořádně mluvit,“ popisoval situaci v roce 2000 v show Larry King Live.
Celkem si při práci zlámal na 40 kostí a nejvíce ho mrzelo, že řada filmů za to vůbec nestála. „Sáhnu si na koleno a vím – Nejtěžší yard (1974) – a to je O. K. Ale třeba o slezinu jsem přišel kvůli úplnému braku (Operace CIA, 1965). Kdyby se to stalo při natáčení snímku Vysvobození (1972), nevadí mi to,“ říkal.
Zpátky na hollywoodské výsluní se Reynolds dostal až v roce 1997 díky kritiky ceněnému filmu Hříšné noci. Za roli porno režiséra Jacka Hornera, kterou v tomto snímku ztvárnil, si odnesl Zlatý globus a nominaci na Oscara za vedlejší mužskou roli.
