Nejméně 55 životů si vyžádalo silné zemětřesení, které v pondělí zasáhlo centrální Japonsko. Poničeny byly tisíce domů, automobilů a lodí. Podle úřadů by pod troskami zřícených domů mohly být uvězněny ještě desítky lidí, oficiálně se pohřešuje dalších 15 osob. Pátrání ale komplikují poničené silnice a infrastruktura, odlehlost oblasti a následné otřesy. Ostrovní zemi od pondělního odpoledne do úterního rána zasáhlo přes 150 zemětřesení, většinou silnějších než tři stupně.
Úřady v některých oblastech varovaly občany, aby nezůstávali ve svých domovech, protože hrozí další silná zemětřesení.
Jedním z nejvíce postižených je město Wadžima v prefektuře Išikawa, která leží na ostrově Honšú na pobřeží Japonského moře. Zřítila se zde řada domů, více než 200 domů pohltily plameny. Veřejnoprávní televize NHK ve vysílání mimo jiné ukázala i sedmipodlažní budovu, která se celá převrátila na stranu.
Otřesy zasáhly i pobřežní město Suzu, kde poškodily na tisíc domů. Tamní starosta označil následky za „katastrofální“, citovala jej agentura Reuters. Suzu se nachází nedaleko epicentra, žije zde okolo čtrnácti tisíc obyvatel.
Zemětřesení poškodilo také chrám a několik městských hrobů, uvedla japonská televizní stanice NHK.
Jaderné elektrárny jsou v pořádku
Zemětřesení vyvolalo na západním pobřeží ostrova Honšú požáry, tisíce domácností byly bez dodávek energií. Jaderné elektrárny v oblasti zatím podle úřadů fungují normálně. V roce 2011 zemětřesení a tsunami výrazně poškodily japonskou jadernou elektrárnu Fukušima, což vedlo k jedné z nejhorších jaderných havárií historie.
V jaderné elektrárně v Šice, která není příliš daleko od epicentra a která byla kvůli pravidelné údržbě odstavena ještě před zemětřesením, byly výpadky elektrického proudu a unikal tam olej. Společnost, která ji provozuje, uvedla, že na ní nezjistila „zásadní poškození“, ale s kontrolami bude kvůli následným otřesům pokračovat, píše BBC na webu.
Bez elektřiny je v prefektuře Išikawa nadále na 33 tisíc domácností, v místě byla přitom nad ránem teplota kolem nuly. Sever poloostrova Noto zůstává těžko přístupný a bez dodávek vody. Čtyři rychlostní silnice jsou zavřené a přerušená je velká část železniční a lodní dopravy. „Průzkum z vrtulníku ukázal rozsáhlé škody, včetně trhlin na silnicích, sesuvů půdy a požárů,“ sdělil japonský premiér Fumio Kišida. Na záchranu podle mluvčího vlády čeká ještě 120 lidí.
Komplikovaná záchrana
Záchrana přeživších je podle ministerského předsedy Kišidy závodem s časem. Do oblasti postiženého poloostrova Noto vláda vyslala tři tisíce vojáků, hasičů a policistů. Záchranné práce ale komplikují značně poškozené či zablokované silnice. Kvůli prasklinám na přistávací dráze muselo být také uzavřeno jedno z letišť v oblasti. Na parkovišti tam ve vozidlech uvázlo kolem pěti set lidí.
Mezi 57 tisíci evakuovanými v tisícovce nouzových center panuje nervozita. Mnozí jsou i v teplotách kolem nuly raději venku, zvlášť po varování, že následné otřesy hrozí nejméně týden. V noci mnoho nespali. „Lidé jsou traumatizovaní. I když se země zachvěje jen maličko, hned se toho děsí,“ prohlásil správce evakuačního centra Micuru Kida.
Ačkoliv obětí zemětřesení postupně přibývá, okamžitá varování předávaná lidem, rychlá reakce veřejnosti i úřadů podle agentury AP zřejmě přispěly k omezení ztrát na životech. Odborník na katastrofy z Tokijské univerzity Tošitaka Katada řekl, že lidé byli připraveni, protože oblast zemětřesení zasáhla už v uplynulých letech. Měli připravené evakuační plány a nutné věci pro případ krize. „Na světě není zřejmě nikdo, kdo by byl tak připravený na katastrofy jako Japonci,“ uvedl Katada.
Mezi zraněnými, případně evakuovanými by podle informací českého velvyslanectví v Japonsku neměli být čeští občané, uvedl v ranním vysílání ČT velvyslanec Martin Klučar.
Českému zastoupení na japonských ostrovech se ani nikdo nepřihlásil s žádostí o pomoc. Pro české občany v zemi vydali v systému Drozd ve spolupráci s ministerstvem zahraničí varování. Přihlášeno je v platformě 54 Čechů, kteří jsou momentálně v Japonsku.
Aktivita otřesů pomalu ustává, míní seismolog
Seismolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR připomněl, že Japonsko bývá silnými zemětřeseními postihováno docela často.
„Tato oblast ostrova Honšú je postihována silnými zemětřeseními hlavně na východní straně, na západní straně, kde se událo včerejší (pondělní) zemětřesení, to není tak časté,“ upozornil. Doplnil dále, že v okruhu 250 kilometrů od místa včerejších otřesů bylo za poslední století asi třicet zemětřesení větších než magnitudo šest.
Aktivita otřesů v oblasti podle dostupných dat pomalu ustává, uzavřel.
Region v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,6 stupně. Úřady po něm původně varovaly, že prefekturu Išikawa může ohrozit až pětimetrová vlna tsunami, nakonec byly hlášeny zhruba metrové vlny. Všechna varování před tsunami byla podle agentury Reuters odvolána až v úterý dopoledne místního času – tedy v noci na úterý SEČ.
Šlo přitom o nejsilnější zemětřesení v oblasti od začátku měření v roce 1885. Ničivé otřesy a vlny tsunami silně zasáhly ostrovní zemi i před třinácti lety. Tehdy zemřelo přibližně dvacet tisíc lidí a přírodní katastrofa způsobila havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě. Magnitudo při otřesech dosáhlo devátého stupně.
