Washington - Chilské zemětřesení vychýlilo zemskou osu o osm centimetrů. Celá planeta se prý proto točí o 1,26 mikrosekundy rychleji. Mohlo by se zdát, že taková změna je pro planetu zásadní, ve skutečnosti ale k podobným změnám dochází pořád. Na Zemi se neustále přesunují obrovské masy hmoty. Zemská osa proto nemá své pevné a neměnné místo. Navíc i sám člověk se dokáže na planetě podepsat podobně jako třeba silné zemětřesení.
Fyzik Richard Gross z NASA minulý týden oznámil, že chilské zemětřesení zkrátilo den na Zemi. „Jelikož můj model ukázal, že se Země otáčí rychleji, muselo dojít i k jejímu nepatrnému zploštění. Jde ale o tak nepatrnou změnu, že ji nezjistíte ani nejlepší GPSkou,“ oznámil na základě svých výpočtů Gross.
Minulost ukazuje, že nejde vůbec o ojedinělý jev. K podobným změnám na Zemi dochází pořád. Například zemětřesení na Sumatře v roce 2004 zkrátilo den dokonce ještě víc než otřesy v Chile. Může za to přesun hmoty, ke kterému při zemětřesení dochází. Takovým změnám říkají geofyzikové krasobruslařský efekt. Čím blíže je hmota středu tělesa, tím rychleji planeta rotuje. Podobně je to v krasobruslení, pokud bruslař ruce roztáhne, zpomaluje.
Číňané napuštěním Tří soutěsek zpomalili rotaci Země
Své pevné a neměnné místo nemá navíc ani zemská osa. Už dnes je vychýlená vůči ekliptice, tedy rovině, ve které obíhá Slunce. A to je důležité hlavně pro střídání ročních období. Výrazné vychýlení by znamenalo, že bychom se se čtyřkou ročních dob rozloučili. K tak radikální změně ale zemětřesení nepřispěje.
Na druhou stranu, i člověk se dokáže na planetě podepsat. Když v roce 2006 Čína slavnostně napustila gigantickou přehradu Tři soutěsky, čtyřicet kilometrů krychlových vody zpomalilo rotaci Země o 0,06 mikrosekundy.
Na zemi ale nic není stálé. Nejisté jsou i zemské póly, které se neustále pohybují. Severní pól se vytrvale posouvá ke Grónsku rychlostí asi 10 metrů za sto let. Odborníci ale se změnami počítají. Dokonce mají službu, která odchylku v rychlosti zemské rotace průběžně kontroluje. „Rychlost zemské rotace zkoumáme z jednoho důležitého důvodu, kvůli navigaci našich vesmírných lodí,“ vysvětluje Richard Gross.
Pokud by už mělo dojít k události, která by významněji vychýlila nebo zrychlila rotaci Země, těžkou hlavu by si lidé už dělat nemuseli. „Já si myslím, že vnitřní procesy v Zemi nebo lidská činnost nikdy k tak velkému efektu přispět nemůžou. To si dovedu představit jedině působením zvnějšku, třeba pádem nějakého velkého asteroidu na Zemi nebo něco podobného, a to by mělo lokální efekty daleko hrůznější, nežli by byla změna polohy osy rotace,“ myslí si Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
