V africkém jezeře Tanganika se rybářům nedaří hlavně kvůli oteplování planety, ukázala nová studie, která byla zveřejněna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Dosud se myslelo, že jde o důsledek nadměrného rybolovu. Druhé největší sladkovodní jezero světa je důležitým zdrojem hned pro několik států – od Burundi přes Demokratickou republiku Kongo a Tanzanii až po Zambii.
Nejstarší africké jezero patří mezi nejdůležitější místa světového rybolovu. Ryby představují 60 procent masa spotřebovaného v regionu. Tanganika je navíc známá svou biologickou rozmanitostí – v jezeře žije řada endemických druhů.
V poslední době se ale rybářům příliš nedařilo. Očekávalo se, že jde o důsledek nadměrného rybolovu v kombinaci se změnami ve využívání půdy, ale i globálním oteplováním.
Vědci zkoumali vzorky sedimentů ze dna jezera, aby zjistili hlavní příčinu. A chemická analýza ukázala, že počet ryb se snižuje současně se zvyšováním teploty.
Podle odborníků se kvůli teplejší vodě v tropických jezerech méně mísí horní okysličená vrstva vody s dolní vrstvou bohatou na živiny, což znamená méně řas pro ryby, které se jimi živí. Problém to je i pro měkkýše a korýše žijící na dně.
Klíčové bylo zjištění, že živočichů začalo v Tanganice ubývat ještě před zahájením průmyslového rybolovu v roce 1950. Podle profesora Andrewa Cohena z Arizonské univerzity jde o jasný důkaz, že pokles není způsoben převážně nadměrným rybolovem.
Ani ten ale vědci nepodceňují – uznávají, že se v Tanganice začalo rybařit mnohem více v roce 1990, kdy se v oblastech kolem jezera usadili uprchlíci, kteří utekli před všemožnými konflikty na africkém kontinentě.
Cohen ale varuje, že při současném trendu, kdy se planeta otepluje poměrně rychle, bude ryb vymírat v Tanganice stále víc. Lidé by se podle něj měli zaměřit na jiné způsoby obživy, než je právě rybolov.
Ozývají se přitom hlasy, že v Evropě nebo v Severní Americe změny klimatu rybolov spíše podpořily, podle expertů jsou ale tropy značně odlišné. „ Rozvrstvení vody v tropických oblastech dělá pravý opak, alespoň v některých oblastech,“ vysvětluje profesor John Smol z Královské univerzity v Kingstonu.
Méně řas? Vliv to má na celý potravní řetězec
„Snížení produkce řas znamená, že je ovlivněna základna potravního řetězce, což může kaskádovitě ovlivnit další články řetězce jako ryby a další organismy – i lidi, kteří jsou na těchto zdrojích závislí,“ upozornil Smol.
Kromě toho, že budou lidé možná hladovět a přijdou o práci, může vymírání v Tanganice uštědřit ránu i řadě jedinečných živočišných druhů. „Ve srovnání s věhlasnými Galapágami žije v Tanganice asi 50krát více endemických druhů a nikdo o tom neví,“ poznamenal Cohen.
Tanganika přitom není jediná, vysychá řada jezer. Problém představuje rozrůstání pouští - třeba Sahary, která na svém severním i jižním okraji neustále ukrajuje z životadárné vegetace.
Symbolem nebezpečného procesu je středoasijské Aralské jezero, kdysi jedno z největších jezer světa, jež se kvůli systematickému zavlažování okolních oblastí změnilo v další poušť. Vysychá rovněž íránské Urmijské jezero, které je třetí největší se slanou vodou na světě, nebo vysokohorské bolivijské jezero Poopó.
Vědci navíc varují před rychlostí, s níž se Země zahřívá. Čísla hovoří o tom, že rok 2016 se stane nejteplejším rokem na Zemi od začátku pravidelných meteorologických měření. „To, co ukázalo prvních šest měsíců, je alarmující. Mysleli jsme, že potrvá několik let, než se takto oteplí,“ zdůraznil David Carlson, ředitel výzkumu klimatu při Světové meteorologické organizaci (WMO).
