Zemana přijal rakouský prezident, o kanálu Dunaj-Odra-Labe ale Van der Bellena nepřesvědčil

Nahrávám video

Českého prezidenta Miloše Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Česká hlava státu přijela k jižním sousedům poprvé od loňského znovuzvolení. V Rakousku se snaží najít i podporu pro výstavbu vodní cesty mezi Dunajem a Odrou.

Miloš Zeman se na středečním jednání ve Vídni snažil svého rakouského kolegu přesvědčit mimo jiné o významu rozšířené spolupráce visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) s Rakouskem. 

„Řekl jsem panu prezidentovi, že poté, co Francie a Německo uzavřelo dohodu o intenzivnější spolupráci, by bylo dobré, aby i ve střední Evropě se spolupráce zesílila, a to ve formátu V4 plus. Věřím, že s Rakouskem bude na toto téma velmi dobrá spolupráce a těším se na ni,“ řekl na tiskové konferenci prezident Zeman.

Nahrávám video

Hovořil také o prospěšnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Na setkání mezi čtyřma očima jsem plynule hovořil a nepustil ke slovu pana prezidenta, abych ho přesvědčil o výhodách této investice. Výsledek je částečný, pan prezident vyhlásil svoji neutralitu,“ uvedl s úsměvem Zeman.

Van der Bellen na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zmínil však rezervy v dopravním propojení – v zatím nedokončené dálnici mezi Brnem a Vídní a ve fungování železniční dopravy. Rakouský prezident zdůraznil, že Rakousko s Českem pojí vynikající kulturní a ekonomické vztahy.

„Česká republika je nejdůležitějším partnerem Rakouska ve střední Evropě,“ řekl Van der Bellen. Připomenul také, že Vídeň s Prahou mají především v oblasti jaderné energetiky odlišné názory. Na plán dostavby Jaderné elektrárny Temelín se Rakousko podle Van der Bellena dívá s obavami, ocenil český přístup, kdy Rakousku poskytuje veškeré potřebné informace.

Na EU i brexit mají politici odlišný pohled

Prezidenti obou sousedních zemí se ve středu neshodli v některých otázkách týkajících se Evropské unie. Například Van der Bellen naznačil, že ohledně brexitu by byl nakloněn uspořádání druhého referenda, které by Britům umožnilo zvolit i možnost setrvání v EU. Zeman dal najevo, že příznivcem druhého referenda není.

Prezidenti hovořili i o dalších unijních záležitostech včetně květnových voleb do Evropského parlamentu. „Pevně doufám, že v evropských volbách zvítězí ty strany, které si budou přát reformu, nikoli rozpad Evropské unie,“ řekl Zeman. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská komise stala „jakýmsi administrativním aparátem“ a úlohu „evropské vlády“ by měla převzít Evropská rada (vrcholná schůzka zemí EU). Ani v tom se ale oba prezidenti neshodli.

Tématem byly také dálnice. Dekrety ne

K hlavním tématům jednání českého prezidenta s rakouskými představiteli patří dopravní infrastruktura. Pro Českou republiku je důležité především dokončení dálničního spojení Brno–Vídeň (D52) a Praha – České Budějovice – Linec prostřednictvím právě rozestavěné dálnice D3. Van der Bellen ve středu vyjádřil přesvědčení, že „v nejbližších letech“ bude dokončeno dálniční propojení Rakouska s Českem z Vídně a Lince.

Dálnice D52 po propojení s rakouskou A5 zajistí rychlé silniční spojení Brna s Vídní. A5 bude letos na podzim po otevření další části takřka hotová a zprovoznění celé rakouské dálnice podle autoklubu ÖAMTC bude záviset na dokončení projektu na české straně. Z Brna se otevřela dálnice D52 do Pohořelic v roce 1996 a od té doby se nepostavila žádná další část.

Na dotaz rakouského deníku Kurier, zda mezi tématy jednání byly i poválečné československé prezidentské dekrety o zbavení německojazyčného obyvatelstva občanských práv, odpověděl Zeman, že o nich vůbec nejednali. „Už v minulosti jsem označil Benešovy dekrety za vyhaslé. Jsem pro to, aby se jimi zabývali… kvalifikovaní historici, a nikoli nekvalifikovaní novináři,“ odpověděl Zeman.

Jako dobrý příklad kulturní spolupráce Van der Bellen vyzdvihl společnou česko-rakouskou knihu o dějinách, která by měla být představena v nejbližší době. Kniha, kterou iniciovala Stálá konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví, má být určena širší veřejnosti a zároveň posloužit jako didaktický školský materiál, který napomůže vzájemnému poznání prostřednictvím českého a rakouského pohledu na společné dějiny 19. a 20. století.

Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle uvítal Van der Bellen s vojenskými poctami. Český prezident zůstal v Hofburgu i na státní oběd, který na jeho počest a počest první dámy Ivany Zemanové rakouský prezident uspořádal.

Miloš Zeman navštívil Rakousko naposledy v dubnu 2013, na začátku svého prvního funkčního období. Při předloňské návštěvě Van der Bellena v Praze státníci zdůrazňovali, že obě země mají mnoho společného, ačkoli na některé problémy mají jejich nejvyšší představitelé rozdílné názory. Dlouhodobě se neshodnou zejména v přístupu k výše zmíněné jaderné energetice, kterou Vídeň odmítá.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...