Zemana přijal rakouský prezident, o kanálu Dunaj-Odra-Labe ale Van der Bellena nepřesvědčil

Nahrávám video

Českého prezidenta Miloše Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Česká hlava státu přijela k jižním sousedům poprvé od loňského znovuzvolení. V Rakousku se snaží najít i podporu pro výstavbu vodní cesty mezi Dunajem a Odrou.

Miloš Zeman se na středečním jednání ve Vídni snažil svého rakouského kolegu přesvědčit mimo jiné o významu rozšířené spolupráce visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) s Rakouskem. 

„Řekl jsem panu prezidentovi, že poté, co Francie a Německo uzavřelo dohodu o intenzivnější spolupráci, by bylo dobré, aby i ve střední Evropě se spolupráce zesílila, a to ve formátu V4 plus. Věřím, že s Rakouskem bude na toto téma velmi dobrá spolupráce a těším se na ni,“ řekl na tiskové konferenci prezident Zeman.

Nahrávám video

Hovořil také o prospěšnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Na setkání mezi čtyřma očima jsem plynule hovořil a nepustil ke slovu pana prezidenta, abych ho přesvědčil o výhodách této investice. Výsledek je částečný, pan prezident vyhlásil svoji neutralitu,“ uvedl s úsměvem Zeman.

Van der Bellen na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zmínil však rezervy v dopravním propojení – v zatím nedokončené dálnici mezi Brnem a Vídní a ve fungování železniční dopravy. Rakouský prezident zdůraznil, že Rakousko s Českem pojí vynikající kulturní a ekonomické vztahy.

„Česká republika je nejdůležitějším partnerem Rakouska ve střední Evropě,“ řekl Van der Bellen. Připomenul také, že Vídeň s Prahou mají především v oblasti jaderné energetiky odlišné názory. Na plán dostavby Jaderné elektrárny Temelín se Rakousko podle Van der Bellena dívá s obavami, ocenil český přístup, kdy Rakousku poskytuje veškeré potřebné informace.

Na EU i brexit mají politici odlišný pohled

Prezidenti obou sousedních zemí se ve středu neshodli v některých otázkách týkajících se Evropské unie. Například Van der Bellen naznačil, že ohledně brexitu by byl nakloněn uspořádání druhého referenda, které by Britům umožnilo zvolit i možnost setrvání v EU. Zeman dal najevo, že příznivcem druhého referenda není.

Prezidenti hovořili i o dalších unijních záležitostech včetně květnových voleb do Evropského parlamentu. „Pevně doufám, že v evropských volbách zvítězí ty strany, které si budou přát reformu, nikoli rozpad Evropské unie,“ řekl Zeman. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská komise stala „jakýmsi administrativním aparátem“ a úlohu „evropské vlády“ by měla převzít Evropská rada (vrcholná schůzka zemí EU). Ani v tom se ale oba prezidenti neshodli.

Tématem byly také dálnice. Dekrety ne

K hlavním tématům jednání českého prezidenta s rakouskými představiteli patří dopravní infrastruktura. Pro Českou republiku je důležité především dokončení dálničního spojení Brno–Vídeň (D52) a Praha – České Budějovice – Linec prostřednictvím právě rozestavěné dálnice D3. Van der Bellen ve středu vyjádřil přesvědčení, že „v nejbližších letech“ bude dokončeno dálniční propojení Rakouska s Českem z Vídně a Lince.

Dálnice D52 po propojení s rakouskou A5 zajistí rychlé silniční spojení Brna s Vídní. A5 bude letos na podzim po otevření další části takřka hotová a zprovoznění celé rakouské dálnice podle autoklubu ÖAMTC bude záviset na dokončení projektu na české straně. Z Brna se otevřela dálnice D52 do Pohořelic v roce 1996 a od té doby se nepostavila žádná další část.

Na dotaz rakouského deníku Kurier, zda mezi tématy jednání byly i poválečné československé prezidentské dekrety o zbavení německojazyčného obyvatelstva občanských práv, odpověděl Zeman, že o nich vůbec nejednali. „Už v minulosti jsem označil Benešovy dekrety za vyhaslé. Jsem pro to, aby se jimi zabývali… kvalifikovaní historici, a nikoli nekvalifikovaní novináři,“ odpověděl Zeman.

Jako dobrý příklad kulturní spolupráce Van der Bellen vyzdvihl společnou česko-rakouskou knihu o dějinách, která by měla být představena v nejbližší době. Kniha, kterou iniciovala Stálá konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví, má být určena širší veřejnosti a zároveň posloužit jako didaktický školský materiál, který napomůže vzájemnému poznání prostřednictvím českého a rakouského pohledu na společné dějiny 19. a 20. století.

Zemana ve středu ve svém vídeňském sídle uvítal Van der Bellen s vojenskými poctami. Český prezident zůstal v Hofburgu i na státní oběd, který na jeho počest a počest první dámy Ivany Zemanové rakouský prezident uspořádal.

Miloš Zeman navštívil Rakousko naposledy v dubnu 2013, na začátku svého prvního funkčního období. Při předloňské návštěvě Van der Bellena v Praze státníci zdůrazňovali, že obě země mají mnoho společného, ačkoli na některé problémy mají jejich nejvyšší představitelé rozdílné názory. Dlouhodobě se neshodnou zejména v přístupu k výše zmíněné jaderné energetice, kterou Vídeň odmítá.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 1 hhodinou

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.
před 2 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő.
16:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tbilisi po dvaceti letech obnoví tramvajovou dopravu

„Výběrové řízení na projektování a výstavbu nové tramvajové trati, která propojí Didi Dighomi se stanicí metra Didube, vyhrálo konsorcium registrované v Turecku,“ oznámil tbiliský starosta Kacha Kaladze na středečním zasedání městské rady. Tramvajová doprava ve městě skončila v prosinci 2006.
před 3 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.