Zeman zpochybnil akceschopnost OSN v boji proti terorismu

Prezident Miloš Zeman během svého projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil, že efektivita Spojených národů v boji proti mezinárodnímu terorismu není dostatečná. O deklaraci zabývající se terorismem se na půdě OSN bezvýsledně jedná už 16 let, připomněl. Stejně jako loni byl boj s mezinárodním terorismem jediným tématem jeho vystoupení.

Na úvod svého projevu český prezident řekl, že ještě před několika lety bylo islámským terorismem ovlivněno šest zemí, dnes je jich už 35. „Tato rakovina metastázuje a tyto metastázy jsou dnes nebezpečnější než samotný nádor. Vidíme rozšiřující se radikalismus a fanatismus. Jak dlouho ještě chceme čekat?“ otázal se Zeman přítomných představitelů členských zemí OSN.

Připomněl, že vznik stálé platformy OSN pro boj proti mezinárodnímu terorismu navrhla už v roce 2000 Indie. „Po šestnácti letech trvá diskuze o definici mezinárodního terorismu,“ řekl.

„Naštěstí nejsem mezinárodní právník. Proto je pro mě terorista každý, kdo úmyslně zabíjí nevinné civilisty. To je všechno. Je to prosté, milý Watsone,“ řekl ve svém anglicky pronášeném projevu Zeman.

Mezinárodní terorismus s sebou nese tři hlavní rizika

V souvislosti s mezinárodním terorismem vyjmenoval tři hlavní rizika. To první vidí ve snížení počtu jednotek NATO v Afghánistánu, kde podle něj hrozí vítězství hnutí Taliban a vznik dalšího „státu islamistů“ po vzoru části Sýrie a Iráku.

Miloš Zeman na Valném shromáždění OSN
Zdroj: ČTK/AP/Frank Franklin II

Další riziko se podle Zemana týká radikalizace obyvatelstva, které je dosud stabilní. Český prezident v tomto směru připomněl situaci v Německu ve 30. letech minulého století, kdy se mírumilovný národ postupně zfašizoval.

Útočme na mozek, ne na tělo

Posledním, třetím rizikem je podle Zemana nedostatek odvahy přistoupit ke konkrétním krokům. Cestu vidí v koordinované vojenské akci, na které by se podíleli všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN. Soustředit by se měla na centra teroristických sítí, velké pozemní operace jsou podle něj chybou, což se v minulosti ukázalo v případě Iráku, Sýrie či Libye. „Musíme zaútočit na nervová centra teroristů, ne okupovat území. Musíme zaútočit na mozek, ne na tělo,“ vyzval.

Vybídl také k aktivaci článku 47 Charty OSN, který předpokládá vznik vojenského štábu pomáhajícího Radě bezpečnosti. Ten by se, jak tvrdí politický geograf Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, v takovém případě skládal z vojenských štábů stálých členů Rady bezpečnosti. „Článek 47 reflektuje uspořádání světa po konci druhé světové války.  Jeho aktivace by podle mě žádnou zásadní změnu nepřinesla,“ dodal Riegl.

Dle mého názoru byl více reflektován loňský prezidentův projev v OSN. Ale počkejme si ještě na vývoj v dalších hodinách.
Martin Riegl
politický geograf

Na závěr projevu Zeman citoval římského státníka Cata staršího latinskou frází „Ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno“. V tomto případě podle českého prezidenta nejde o Kartágo, ale o terorismus. Slovy slavné písně We shall overcome pak vyjádřil přesvědčení, že jednoho dne se podaří nad terorismem zvítězit.

Miloš Zeman na půdě Valného shromáždění OSN
Zdroj: Eduardo Munoz/Reuters

Problémem v boji s terorismem má být výměna informací

Po svém projevu pak český prezident ještě upřesnil, že každá ze zemí se prý obává, že výměna informací povede k narušení zpravodajské komunity a integrity. „To je vážné riziko. Odseparovat informace, které se opravdu týkají terorismu, od informací, které zpravodajské služby shromažďují za jiným účelem,“ řekl Zeman.

Novinářům také vysvětlil, jak to myslel s vyslovenou podporou pro republikánského kandidáta Donalda Trumpa. „Znáte můj názor za prvé na nutnost boje proti Islámskému státu a za druhé názor na migrační krizi a v obou těchto konkrétních tématech jsou mi, a to je vše, názory Donalda Trumpa bližší,“ dodal Zeman.

Loni Zeman navrhl vznik malých jednotek specializovaných na boj s teroristy

I svůj loňský projev ve Valném shromáždění zaměřil Zeman výhradně na boj proti mezinárodnímu terorismu. Navrhl vznik malých vojenských jednotek vybavených bezpilotními vrtulníky, které by likvidovaly vůdce teroristických organizací a jejich nervová centra. „Zvyšuje se počet zhroucených států, přibývá atentátů, krutostí, vražd, ničení památek, jako tomu bylo v Palmýře a podobně,“ řekl loni prezident během svého desetiminutového projevu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...