Zeman v EP: Unie je dobrá věc, ale nesmí jít o unitární stát

Brusel - Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku kritizoval „šílené“ přesuny Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, přehnanou byrokracii i architekturu unijních institucí. Nejsou prý součástí jeho evropského snu. Vyslovil se naopak pro společnou zahraniční, obrannou a fiskální politiku Unie. „Integraci potřebujeme, ale nepotřebujeme společný stát,“ podotkl také v asi desetiminutovém proslovu.

V úvodu se Zeman rovněž kriticky zmínil o evropské směrnici zakazující na území EU prodej jiných než úsporných žárovek. Mluvil přitom prý ze své vlastní zkušenosti. „Jednu takovou mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ poznamenal před poslanci, kteří ho za to odměnili smíchem a potleskem.

Další potlesk zazněl, když Zeman evropským poslancům oznámil, že se Česko chystá k přijetí společné evropské měny. On sám sebe označil za velkého stoupence společné fiskální politiky a euro označil za stabilizační faktor hospodářského rozvoje EU. „Jsem pro přijetí eura v co nejbližším termínu,“ konstatoval mimo jiné český prezident ve své první řeči před Evropským parlamentem. „Ti, co kritizují euro, mají to, čemu já říkám strach z neznámého,“ dodal.

Ministr financí Andrej Babiš přitom už dříve uvedl, že zavedení společné měny není cílem současné koalice a nedojde k němu dřív než za šest let. Občanští demokraté po Sobotkově kabinetu požadují, aby se pro Česko pokusil vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. (více čtěte zde) Později Zeman při tiskové konferenci ve Štrasburku připustil, že realistickým časovým horizontem pro přijetí eura je pět let.

Miloš Zeman v EP:

„Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka.“

Miloš Zeman v Evropském parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Christian Lutz

Zeman dále upozornil, že EU dosud nemá fungující společnou zahraniční politiku a vyslovil se pro silnou evropskou obrannou politiku. „Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná evropská armáda, která je mým dlouhodobým snem, by byla levnější a efektivnější,“ navrhl poslancům. Unie rovněž podle něj potřebuje společná pravidla sociální politiky a společná pravidla pro ochranu životního prostředí.

V projevu se český prezident nevyhnul svému oblíbenému tématu, které vehementně prosazuje již od svého zvolení do funkce - stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Potřebujeme odvahu pro společné projekty včetně velkých infrastrukturních staveb, jako jsou transevropské železnice, silnice či vodní cesty,“ uvedl Zeman.

Rupnik: Kritika stěhování parlamentu padla na špatné půdě

Projev před plénem EP český prezident přednesl spatra v anglickém jazyce. Podle politologa Jacquese Rupnika ale není tento způsob obvyklý. „Hlavy státu většinou kladou důraz na to, že mluví v mateřském jazyce. Státníci takto reprezentují svůj stát,“ poznamenal odborník na evropskou politiku.

Miloš Zeman a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Zdroj: ČT24

Zeman svou kritikou neustálého stěhování Evropského parlamentu mezi belgickým Bruselem a francouzským Štrasburkem podle Rupnika příliš nepomohl. EP totiž nemá pravomoc tuto praxi, která ročně rozpočet přijde na 100 milionů eur, změnit. Navíc europoslanci sami stěhování kritizovali a odhlasovali výzvu za zrušení stěhování.

„Je to líbivé gesto pro poslance a dobrý přínos do diskuze,“ tvrdí Rupnik. Zeman ale podle něj při své kritice opomněl důvod, proč parlament ve Štrasburku vznikl - tedy jako symbol poválečného smíření mezi Německem a Francií. „Na tom stálo založení evropského projektu,“ dodal politolog Insitutu politických věd v Paříži. Na stěhování europoslanců stále trvá především francouzská vláda.

K parlamentnímu plénu pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo se obrátil na toto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu.

Před europoslanci ve Štrasburku jako první v roce 1994 mluvil Václav Havel. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci jeho euroskeptický projev přerušovali potleskem, jiní na něj bučeli a někteří opustili zasedací sál.

Ilustrační foto
Zdroj: Schifres Lucas/ČTK/ABACA

Podle Rupnika byl Zeman dnes zajímavý tím, že se od svých předchůdců lišil. „Má blíže k Václavu Havlovi ve svém proevropském postavení, ale zároveň nemá daleko k Václavu Klausovi ve své kritice evropských přehmatů,“ upřesnil politolog.

Po projevu česká hlava státu uspořádala tiskovou konferenci s předsedou EP Martinem Schulzem. Po společném obědě se Schulzem má prezident v plánu setkání s českými europoslanci. Den v EP uzavře Zeman zahájením výstavy o kanálu Dunaj–Odra–Labe, kterou v areálu parlamentu připravil sociálnědemokratický europoslanec Vojtěch Mynář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
před 2 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 4 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 4 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 9 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 11 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...