Zeman v EP: Unie je dobrá věc, ale nesmí jít o unitární stát

Brusel - Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku kritizoval „šílené“ přesuny Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, přehnanou byrokracii i architekturu unijních institucí. Nejsou prý součástí jeho evropského snu. Vyslovil se naopak pro společnou zahraniční, obrannou a fiskální politiku Unie. „Integraci potřebujeme, ale nepotřebujeme společný stát,“ podotkl také v asi desetiminutovém proslovu.

V úvodu se Zeman rovněž kriticky zmínil o evropské směrnici zakazující na území EU prodej jiných než úsporných žárovek. Mluvil přitom prý ze své vlastní zkušenosti. „Jednu takovou mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ poznamenal před poslanci, kteří ho za to odměnili smíchem a potleskem.

Další potlesk zazněl, když Zeman evropským poslancům oznámil, že se Česko chystá k přijetí společné evropské měny. On sám sebe označil za velkého stoupence společné fiskální politiky a euro označil za stabilizační faktor hospodářského rozvoje EU. „Jsem pro přijetí eura v co nejbližším termínu,“ konstatoval mimo jiné český prezident ve své první řeči před Evropským parlamentem. „Ti, co kritizují euro, mají to, čemu já říkám strach z neznámého,“ dodal.

Ministr financí Andrej Babiš přitom už dříve uvedl, že zavedení společné měny není cílem současné koalice a nedojde k němu dřív než za šest let. Občanští demokraté po Sobotkově kabinetu požadují, aby se pro Česko pokusil vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. (více čtěte zde) Později Zeman při tiskové konferenci ve Štrasburku připustil, že realistickým časovým horizontem pro přijetí eura je pět let.

Miloš Zeman v EP:

„Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka.“

Miloš Zeman v Evropském parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Christian Lutz

Zeman dále upozornil, že EU dosud nemá fungující společnou zahraniční politiku a vyslovil se pro silnou evropskou obrannou politiku. „Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná evropská armáda, která je mým dlouhodobým snem, by byla levnější a efektivnější,“ navrhl poslancům. Unie rovněž podle něj potřebuje společná pravidla sociální politiky a společná pravidla pro ochranu životního prostředí.

V projevu se český prezident nevyhnul svému oblíbenému tématu, které vehementně prosazuje již od svého zvolení do funkce - stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Potřebujeme odvahu pro společné projekty včetně velkých infrastrukturních staveb, jako jsou transevropské železnice, silnice či vodní cesty,“ uvedl Zeman.

Rupnik: Kritika stěhování parlamentu padla na špatné půdě

Projev před plénem EP český prezident přednesl spatra v anglickém jazyce. Podle politologa Jacquese Rupnika ale není tento způsob obvyklý. „Hlavy státu většinou kladou důraz na to, že mluví v mateřském jazyce. Státníci takto reprezentují svůj stát,“ poznamenal odborník na evropskou politiku.

Miloš Zeman a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Zdroj: ČT24

Zeman svou kritikou neustálého stěhování Evropského parlamentu mezi belgickým Bruselem a francouzským Štrasburkem podle Rupnika příliš nepomohl. EP totiž nemá pravomoc tuto praxi, která ročně rozpočet přijde na 100 milionů eur, změnit. Navíc europoslanci sami stěhování kritizovali a odhlasovali výzvu za zrušení stěhování.

„Je to líbivé gesto pro poslance a dobrý přínos do diskuze,“ tvrdí Rupnik. Zeman ale podle něj při své kritice opomněl důvod, proč parlament ve Štrasburku vznikl - tedy jako symbol poválečného smíření mezi Německem a Francií. „Na tom stálo založení evropského projektu,“ dodal politolog Insitutu politických věd v Paříži. Na stěhování europoslanců stále trvá především francouzská vláda.

K parlamentnímu plénu pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo se obrátil na toto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu.

Před europoslanci ve Štrasburku jako první v roce 1994 mluvil Václav Havel. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci jeho euroskeptický projev přerušovali potleskem, jiní na něj bučeli a někteří opustili zasedací sál.

Ilustrační foto
Zdroj: Schifres Lucas/ČTK/ABACA

Podle Rupnika byl Zeman dnes zajímavý tím, že se od svých předchůdců lišil. „Má blíže k Václavu Havlovi ve svém proevropském postavení, ale zároveň nemá daleko k Václavu Klausovi ve své kritice evropských přehmatů,“ upřesnil politolog.

Po projevu česká hlava státu uspořádala tiskovou konferenci s předsedou EP Martinem Schulzem. Po společném obědě se Schulzem má prezident v plánu setkání s českými europoslanci. Den v EP uzavře Zeman zahájením výstavy o kanálu Dunaj–Odra–Labe, kterou v areálu parlamentu připravil sociálnědemokratický europoslanec Vojtěch Mynář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...