Zeman v EP: Unie je dobrá věc, ale nesmí jít o unitární stát

Brusel - Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku kritizoval „šílené“ přesuny Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, přehnanou byrokracii i architekturu unijních institucí. Nejsou prý součástí jeho evropského snu. Vyslovil se naopak pro společnou zahraniční, obrannou a fiskální politiku Unie. „Integraci potřebujeme, ale nepotřebujeme společný stát,“ podotkl také v asi desetiminutovém proslovu.

V úvodu se Zeman rovněž kriticky zmínil o evropské směrnici zakazující na území EU prodej jiných než úsporných žárovek. Mluvil přitom prý ze své vlastní zkušenosti. „Jednu takovou mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ poznamenal před poslanci, kteří ho za to odměnili smíchem a potleskem.

Další potlesk zazněl, když Zeman evropským poslancům oznámil, že se Česko chystá k přijetí společné evropské měny. On sám sebe označil za velkého stoupence společné fiskální politiky a euro označil za stabilizační faktor hospodářského rozvoje EU. „Jsem pro přijetí eura v co nejbližším termínu,“ konstatoval mimo jiné český prezident ve své první řeči před Evropským parlamentem. „Ti, co kritizují euro, mají to, čemu já říkám strach z neznámého,“ dodal.

Ministr financí Andrej Babiš přitom už dříve uvedl, že zavedení společné měny není cílem současné koalice a nedojde k němu dřív než za šest let. Občanští demokraté po Sobotkově kabinetu požadují, aby se pro Česko pokusil vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. (více čtěte zde) Později Zeman při tiskové konferenci ve Štrasburku připustil, že realistickým časovým horizontem pro přijetí eura je pět let.

Miloš Zeman v EP:

„Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka.“

Miloš Zeman v Evropském parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Christian Lutz

Zeman dále upozornil, že EU dosud nemá fungující společnou zahraniční politiku a vyslovil se pro silnou evropskou obrannou politiku. „Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná evropská armáda, která je mým dlouhodobým snem, by byla levnější a efektivnější,“ navrhl poslancům. Unie rovněž podle něj potřebuje společná pravidla sociální politiky a společná pravidla pro ochranu životního prostředí.

V projevu se český prezident nevyhnul svému oblíbenému tématu, které vehementně prosazuje již od svého zvolení do funkce - stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Potřebujeme odvahu pro společné projekty včetně velkých infrastrukturních staveb, jako jsou transevropské železnice, silnice či vodní cesty,“ uvedl Zeman.

Rupnik: Kritika stěhování parlamentu padla na špatné půdě

Projev před plénem EP český prezident přednesl spatra v anglickém jazyce. Podle politologa Jacquese Rupnika ale není tento způsob obvyklý. „Hlavy státu většinou kladou důraz na to, že mluví v mateřském jazyce. Státníci takto reprezentují svůj stát,“ poznamenal odborník na evropskou politiku.

Miloš Zeman a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Zdroj: ČT24

Zeman svou kritikou neustálého stěhování Evropského parlamentu mezi belgickým Bruselem a francouzským Štrasburkem podle Rupnika příliš nepomohl. EP totiž nemá pravomoc tuto praxi, která ročně rozpočet přijde na 100 milionů eur, změnit. Navíc europoslanci sami stěhování kritizovali a odhlasovali výzvu za zrušení stěhování.

„Je to líbivé gesto pro poslance a dobrý přínos do diskuze,“ tvrdí Rupnik. Zeman ale podle něj při své kritice opomněl důvod, proč parlament ve Štrasburku vznikl - tedy jako symbol poválečného smíření mezi Německem a Francií. „Na tom stálo založení evropského projektu,“ dodal politolog Insitutu politických věd v Paříži. Na stěhování europoslanců stále trvá především francouzská vláda.

K parlamentnímu plénu pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo se obrátil na toto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu.

Před europoslanci ve Štrasburku jako první v roce 1994 mluvil Václav Havel. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci jeho euroskeptický projev přerušovali potleskem, jiní na něj bučeli a někteří opustili zasedací sál.

Ilustrační foto
Zdroj: Schifres Lucas/ČTK/ABACA

Podle Rupnika byl Zeman dnes zajímavý tím, že se od svých předchůdců lišil. „Má blíže k Václavu Havlovi ve svém proevropském postavení, ale zároveň nemá daleko k Václavu Klausovi ve své kritice evropských přehmatů,“ upřesnil politolog.

Po projevu česká hlava státu uspořádala tiskovou konferenci s předsedou EP Martinem Schulzem. Po společném obědě se Schulzem má prezident v plánu setkání s českými europoslanci. Den v EP uzavře Zeman zahájením výstavy o kanálu Dunaj–Odra–Labe, kterou v areálu parlamentu připravil sociálnědemokratický europoslanec Vojtěch Mynář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron odmítl demisi ministra vnitra, uznal ale chyby úřadů před násilnostmi

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez podal demisi kvůli víkendovým násilnostem v ulicích měst. Prezident Emmanuel Macron ji nepřijal, uznal však, že úřady podcenily přípravu, a vyzval ministra k přijetí nových opatření proti násilníkům, oznámil podle agentury AFP Elysejský palác.
před 14 mminutami

Moskva v noci útočila na Kyjev, rakety zasáhly i zdravotnické zařízení

Nejméně jednu oběť a tři zraněné si vyžádaly ruské raketové útoky na Kyjev v noci na pondělí, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zatímco při prvním útoku se podle serveru The Kyiv Independent sirény rozezněly prakticky současně s výbuchy, při dalším útoku v pondělí nad ránem již obyvatelé dostali varování předem.
02:29Aktualizovánopřed 25 mminutami

Alberta bude hlasovat o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
před 1 hhodinou

Po požáru na kanadské vojenské základně je devatenáct lidí v kritickém stavu

Při požáru, který v kanadské provincii Alberta připravil o život čtyři kanadské vojáky, bylo hospitalizováno 39 lidí, z toho devatenáct je v kritickém stavu, uvedly úřady podle tiskových agentur. Kanadský premiér Mark Carney označil neštěstí za jednu z nejhorších tragédií, jakou kdy zažila kanadská armáda na domácí půdě v době míru. Nařídil spustit vlajky na federálních budovách po celé zemi na půl žerdi k uctění památky obětí.
před 2 hhodinami

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající války na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).
před 4 hhodinami

Macron slíbil tvrdě zakročit proti násilí v ulicích

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina už zase dostává informace od USA, řekl Zelenskyj

Předávání informací amerických zpravodajských služeb o blížících se ruských balistických raketách Ukrajině je opět „odblokováno“. Stanici NBC News to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsme za to velmi vděční, teď to funguje,“ sdělil poté, co Spojené státy sdílení na několik dní přerušily. Doplnil však, že Ukrajina stále čelí omezení rychlosti při využívání služby Starshield a agentuře Bloomberg řekl, že americký prezident Donald Trump se na Kyjev snaží vyvinout tlak, aby se vzdal Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoKdyž Kyjevané chtějí strávit klidnou a bezpečnou noc, míří do metra

Je krátce po půlnoci. Během poslední hodiny se z kyjevského metra opět stává noclehárna. Jen během posledních měsíců v něm přespávalo až kolem padesáti tisíc lidí. Podzemní stanice se znovu plní obrazy známými z prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu. Od září, kdy Moskva zesílila útoky na Kyjev, tu podle úřadů nocuje i bez poplachu pravidelně až pět tisíc lidí. Přicházejí preventivně, kvůli vlastnímu klidu i potřebě ráno fungovat. S sebou si přinášejí například pas, studentský průkaz, jídlo a teplé oblečení. Mnohdy také domácí mazlíčky. Krátce po páté přijíždějí první soupravy. Cestující kličkují mezi stany, matracemi a stále spícími lidmi. Nocující pomalu balí. Ze 46 podzemních stanic, které slouží jako kryty, se znovu stávají místa hromadné dopravy.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.