Zatykač na Juliana Assange stále platí, potvrdil londýnský soud. Zakladatel serveru WikiLeaks se kvůli hrozbě zatčení už od roku 2012 skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Assangeovi právníci přitom argumentovali tím, že britský zatykač už ztratil význam. Reagoval totiž na Assangeovo stíhání ve Švédsku, které už bylo mezitím zastaveno.
Britský soud potvrdil své týden staré rozhodnutí, že nezruší zatykač vydaný na Assange v roce 2012. Podle Assangeových právníků přitom zatykač ztratil význam, protože byl vydán v souvislosti se stíháním ve Švédsku, kde zakladatel WikiLeaks čelil obvinění ze znásilnění. Švédská prokuratura ale loni v květnu předběžné vyšetřování zastavila.
„Po zvážení faktorů pro a proti považuji zatčení za přiměřenou odpověď, i když pan Assange si sám omezil svou svobodu na několik let,“ uvedla soudkyně Emma Arbuthnotová ve svém rozhodnutí.
Dodala, že lidé, kteří jsou v zemi v různých kauzách obžalováni nebo jim hrozí vydání, chodí před soud, aby čelili následkům svých rozhodnutí. „Měl by mít odvahu tak rovněž učinit,“ dodala podle agentury Reuters soudkyně na Assangeovu adresu.
Soudkyně ve Westminsteru podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala odmítla všechny argumenty Assangových obhájců a má dojem, že si zakladatel WikiLeaks chce určovat vlastní pravidla, jak by měla britská spravedlnost postupovat. Zdá se jí, že se Assange považuje za někoho, kdo stojí nad zákonem.
Podle soudu může Assange ekvádorskou ambasádu kdykoliv opustit
Assange se kvůli obavám z vydání do USA skrývá už od roku 2012 na ekvádorské ambasádě v Londýně. Do této jihoamerické země, která mu udělila azyl a v prosinci také občanství, by se rád přestěhoval. Ekvádorská vláda ale na začátku roku uvedla, že ambasádu neopustí, dokud nebude mít zaručen bezpečný odchod.
Londýnská soudkyně nyní uvedla, že je rozdíl mezi tím, jestli je někdo ve vězení, nebo žije na ambasádě. Podle jejích slov Julian Assange může opustit ekvádorské velvyslanectví kdykoliv se mu zachce, stejně jako může přijímat návštěvy, sedět či stát na balkóně. Může si podle ní vybrat, kdy jí, kdy spí nebo kdy cvičí.
„Na ambasádě má k dispozici jednu malou místnost a kuchyňku. Nemůže vycházet ven,“ uvedl spolupracovník ČT Ivan Kytka. „Součástí argumentace právního týmu Assange je, že jeho zdravotní stav je další důvod k tomu, aby pozbyl platnosti zatykač vydaný před pěti a půl lety,“ uvedl Kytka s tím, že měl mít Assange dýchací potíže, problém s ramenem a zuby.
I zdravotní argumenty soudkyně smetla ze stolu. Rozhodla se na základě fotografií a odmítla, že by Assange měl nedostatek slunečního světla. Podle ní může chodit na balkón. Na to Assange reagoval na svém Twitteru, že za skoro šest let byl na balkóně šestkrát a vždy jen na několik minut.
Rozhodnutím soudu ve Westminsteru se pro Juliana Assange de facto nic nezmění. Znamená to, že zatykač na něj trvá a on dál zůstává na britské půdě na ekvádorské ambasádě. Pokračuje tedy status quo. Může sice kdykoliv odejít, ovšem jakmile opustí zázemí ekvádorského velvyslanectí, britská policie ho zatkne.
Assange proslavily úniky WikiLeaks
Julian Assange už od konce 80. let minulého století působil jako hacker v různých skupinách, které se nabourávaly do databází nadnárodních firem či státních institucí, australských či amerických. V souvislosti s tím byl v polovině 90. let obviněn z několika trestných činů, nakonec vyvázl s pokutou.
Celebritou se stal díky serveru WikiLeaks, u jehož zrodu stál v roce 2006. Tento projekt se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange (1971), vystudovaný australský matematik a fyzik, se dříve živil jako programátor a počítačový konzultant.
WikiLeaks označil za prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistickému chování velkých nadnárodních firem, proti němuž má smysl bojovat.
Od roku 2012 se ovšem Assange skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak vyhnout verdiktu britského soudu, který rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajnému znásilnění. V květnu 2017 Švédové stíhání ukončili.
Assange podezření opakovaně označil za politicky motivované s cílem zdiskreditovat server WikiLeaks. Tvrdil, že by mu ve Švédsku hrozilo vydání do USA. I podle dalších lidí tato obvinění představují vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které chtějí Assange zneškodnit.
