Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl do stavu zvýšené bojové pohotovosti jednotky poblíž Krymu poté, co Moskva obvinila Kyjev z vpádu na anektovaný poloostrov. Situací se bude na žádost Kyjeva zabývat Rada bezpečnosti OSN. Většina ze zadržených „ukrajinských diverzantů“ jsou obyvatelé poloostrova – někteří měli ruské doklady, tvrdí list Kommersant. Na Krymu prý chtěli výbuchy vyvolat paniku, aby „zničili turistiku“.
„Záškodníci“ na Krymu: Ukrajinská armáda je kvůli ruským výhrůžkám v bojové pohotovosti
Ruská verze je natolik nepravděpodobná, že jí málokdo věří. Je půlka srpna, je dost nepravděpodobné, že ke konci turistické sezony by Ukrajinci chtěli zničit turistický byznys na Krymu. Důvod může být i ten, že se Rusko snaží vyvázat z minských dohod.
Ukrajinsko-ruské napětí stoupá. Podle ukrajinské pohraniční stráže Rusko v posledních dnech nasadilo na hranici s Krymským regionem více vojáků i moderního armádního vybavení. Moskva zase ve středu oznámila, že se ukrajinské speciální síly pokusily vtrhnout na Krym. Při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ měli být zabiti dva ruští vojáci a několik dalších jich bylo zraněno.
Proruský krymský gubernátor Sergej Aksjonov navrhl zadržené záškodníky věšet. „S diverzanty se musí zacházet přesně tak, jak to dělají rolníci s vránami, které jim kradou úrodu. Zabíjejí je a věší na hranici, aby ostatní pochopili, že nikdo nesmí ohrožovat životy civilistů a vojáků na Krymu,“ prohlásil Aksjonov. Za celou akcí se podle něj skrývá americké ministerstvo zahraničí.
Podle Putina se Kyjev snaží destabilizovat Krym, Porošenko to odmítá
Sám ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev, že používá teroristické praktiky, aby vyprovokoval nový konflikt a destabilizoval Krym, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně.
Porošenko odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická - podobně jako slova ruského vedení o nepřítomnosti ruských vojsk v Donbasu. „Tohle fantazírování je pouhá záminka k dalším vojenským výhrůžkám proti Ukrajině,“ míní prezident, který by se kvůli rostoucímu napětí rád pobavil přímo s Putinem, ale i zástupci Německa, Francie, EU a USA. Žádá také po Rusech, aby umožnili pozorovatelům OBSE inspekce na Krymu.
Situace nevypadá optimisticky. Zhoršuje se od jara, boje na východě Ukrajiny pokračují, že se napětí rozšířilo na Krym, není dobré. Může se to dostat do spirály eskalace, že konflikt vypukne, aniž by ho jedna ze stran chtěla.
„Není to ještě casus belli (důvod k vyhlášení války), ale Rusko aktivně střádá podobné historky pro casus belli,“ uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.
Ukrajina by kvůli ruským výhrůžkám měla požádat o mimořádné jednání Rady bezpečnosti OSN, usoudil ukrajinský zástupce v této světové organizaci Volodymyr Jelčenko. Mluvčí ukrajinského generálního štábu mezitím ohlásil vojenské cvičení, které probíhá od středy na jihu Ukrajiny.
GALERIE
Ukrajina
Podle agentury Interfax jsou zadržení Rusové „tři či čtyři“ a FSB jim při výsleších věnuje mimořádnou pozornost. Podle Kommersantu zadržení vypověděli, že spolupracovali s rozvědkou ukrajinského ministerstva obrany, u níž absolvovali výcvik v sabotážích. Byli členy jedné z několika skupin, které ukrajinská rozvědka na Krymu řídí.
„Ukrajinské složky nedávno přepadly a zatkly pětici ruských záškodníků v okolí Lvova, kteří plánovali teroristické činy. Takže na první pohled to může vypadat jako pokus o ukázání protivníka ve stejném světle,“ poznamenal publicista a komentátor Jefim Fištejn.
Jsme v situaci hybridní války, kdy fakta nehrají žádnou roli a fakta jsou nedohledatelná, zůstávají jen verze interpretace.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se šéfy bezpečnostních úřadů
Akci „diverzantů“ organizoval podle FSB příslušník rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen. „Mého bratra unesli (z Ukrajiny). Neexistuje jiná možnost, jak se mohl ocitnout na Krymu,“ tvrdí Panovův bratr Ihor podle listu Ukrajinska pravda.
Na poloostrov se skupina sedmi ozbrojenců v maskovacích uniformách ještě sovětského typu přepravila na nafukovacích člunech. Strážným stanovištím pohraničníků, kteří spadají pod FSB, se jim podařilo vyhnout, ale několik kilometrů ve vnitrozemí narazili na trojici členů speciální jednotky FSB, vypomáhající s ostrahou hranic.
Ti si přivolali na pomoc pohraničníky, mezitím však vypukla přestřelka. Jeden z vojáků speciálních sil byl smrtelně zraněn, stejně jako dva nepřátelé. Zbývající pětici se podařilo obklíčit a zajmout.
Podle Kommersantu prozradili, že výbušniny a zbraně jim měla zanechat v připravené skrýši druhá skupina, kterou o následující noci dopadli ruští výsadkáři při pokusu vrátit se na Ukrajinu. V přestřelce byl zabit jeden ruský voják a několik dalších zraněno.
Ruští vojáci na Krymu
Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 a zorganizovalo referendum o jeho začlenění do Ruské federace. Obyvatelé Krymu se vyslovili pro, Západ ani Kyjev ale výsledky neuznaly. Při bojích na východní Ukrajině pak zahynulo přes devět tisíc lidí. Západ viní Moskvu z podpory separatistů, ta to odmítá.