Ani dva roky od anexe Krymu není možné s Ruskem normálně spolupracovat. Před jednáním ministrů zahraničí zemí NATO to řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek s tím, že Moskva stále nesplnila některé z podmínek, mezi něž patří zrušení podpory separatistů na východě Ukrajiny nebo respekt k mezinárodnímu právu. Pokud jde o snahu Aliance posílit stabilitu na jihovýchodních hranicích, Česko přispěje třeba výcvikem iráckých pilotů, uvedl Zaorálek.
V dubnu se poprvé od června 2014 sešla Rada NATO-Rusko. Obě strany se tehdy shodly, že je třeba vést otevřený dialog, podle Stoltenberga ale neshody přetrvávají. Aliance Moskvě opět zdůraznila, že anexi Krymu neuznává a apelovala na Rusko, aby přispělo k plnění minských dohod.
„NATO a Rusko jsou schopny jednat, témata a jejich hloubka jsou však velmi limitovány. Rusové nemají tendenci hledat kompromisní řešení, které by uvolnilo napětí. To zhoršuje bezpečnostní problém, který se týká našich partnerů na východě Aliance,“ konstatoval generál Jiří Šedivý.
Zaorálek: Dialog ano, ale musí mít pro nás smysl
Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka Česko nemění svůj postoj k Rusku, který zaujalo v dubnu 2014, kdy oznámilo, že s Moskvou není možné dál normálně spolupracovat.
„Už tehdy jsme řekli, že stojíme o politický dialog, ale pro běžnou spolupráci je nutné, aby Rusko začalo měnit své chování – především respekt k mezinárodnímu právu, konec podpory separatistům, konec provokacím a těžké propagandy proti Alianci,“ konstatoval ministr. Česko podle něj chce dialog s Moskvou, ovšem nemůže to fungovat stylem, že bude poskytovat informace a od druhé strany se žádných nedočká.
- Konflikt na východě Ukrajiny si od předloňského dubna vyžádal podle odhadu OSN asi 9300 mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.
Aliance nyní zvažuje vyslání svých praporů do Pobaltí. „V tuto chvíli je to politický vzkaz, který říká, že za svými východními partnery stojíme, a pokud by došlo k nějakým pokusům o narušení jejich suverenity, tak je Aliance připravena je chránit,“ poznamenal generál Šedivý s tím, že jde o nejumírněnější akci, kterou NATO může za současné situace udělat. Rusko nedávno oznámilo přesun několika divizí k hranicím některých zemí NATO.
Bývalý velvyslanec při NATO: Moskva je alergická na posouvání Aliance směrem na východ
Podle bývalého velvyslance ČR při NATO Karla Kovandy se vztahy Aliance a Moskvy postupně zhoršují: „Vztahy jdou ne-li od desíti k pěti, tak určitě od desíti k sedmi. Nevidím tam žádné zlepšení. Všeobecně je Rusko naprosto alergické na jakékoliv posouvání Aliance směrem na východ nebo posilování aliančních sil ve východní Evropě – nejenom v Rumunsku, ale rozhodně v Pobaltských zemích – a nepřímo s tím souvisí i čtvrteční rozhodnutí pozvat do Aliance Černou Horu,“ uvedl Kovanda v Interview ČT24.
Napjaté vztahy mezi NATO a Moskvou už podle něj trvají několik let: „Začalo to Krymem, pokračovalo to východní Ukrajinou a dnes to pokračuje nesmírně nebezpečnými nálety ruských letadel velmi blízko aliančních lodí a letadel v Baltském nebo Severním moři. Toto se nedá interpretovat jinak než jako provokace,“ tvrdí Kovanda, podle kterého je Vladimir Putin poměrně nevyzpytatelný politik.
Bývalý velvyslanec při NATO upozornil na jednu výraznou slabinu, se kterou se musí Aliance potýkat. „Co mě v poslední době zaujalo, je důraz pobaltských zemí na asi 100km průrvu, která existuje mezi Kaliningradem a Běloruskem, a tato velmi zalesněná průrva, kdyby ji Rusové chtěli obsadit, tak potom Aliance nemá jak pobaltským zemím pomoct.“
Aliance musí být schopná realizovat velká cvičení, říká bezpečnostní expert
Ředitel Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií z Univerzity obrany František Mičánek vidí dva druhy hrozeb, kterým NATO čelí. Kromě vnějších, o kterých se opakovaně mluví, jde i o vnitřní. „O těch mluví málokdo. Jako největší bych označil oslabování vnitřní soudržnosti Aliance,“ podotkl.
To je důležité zejména, pokud se diskutuje o obraně východního křídla. „Rusko bude odstrašeno pouze tehdy, pokud Aliance bude schopná realizovat obdobná velká cvičení, tak jako dělají Rusové. Nepotřebujeme ani tak velmi rychlé síly reakce, ale potřebujeme mít schopnost ve velice krátké době rychle zmobilizovat, přesunout a zasadit síly ve velikosti jedné divize,“ uvedl Mičánek.
Souvisí s tím i ochota členských států tyto síly obratem poskytnout Alianci a zajištění volnějších pravomocí pro příslušné velitele. „Co nás velmi zpomaluje, je politický proces rozhodování o možném nasazení sil a prostředků Severoatlantické aliance,“ upozornil.
Pokud jde o investice členských států do obrany, pravidlo dvou procent HDP se podle Mičánka přežilo. „Důležitější než měřit dvě procenta je najít novou metriku, která bude říkat, jak efektivně jsou dané finance vynakládány a jak tím naplňujeme úkoly, které jsme se rozhodly jako jednotlivé členské státy realizovat,“ doplnil.
