Brusel - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Bruselu oficiálně požádal své kolegy ze zemí Evropské unie o pomoc v souvislosti s českým občanem uneseným v Libyi. Zaorálek uvedl, že se ze strany svých kolegů setkal s velkou vstřícností a ochotou pomoci.
„Informoval jsem o té kauze, o tom, že v ČR jsme takto poprvé konfrontováni s takzvaným Islámským státem,“ řekl Zaorálek po jednání. Jeho vystoupení prý doplnil také rakouský ministr Sebastian Kurz.
Rakouský občan je spolu s Čechem, čtyřmi Filipínci, dvěma Bangladéšany a jedním občanem Ghany mezi zaměstnanci, kteří byli na počátku měsíce uneseni po útoku na ropné pole Ghaní v Libyi. O jejich osudu není nic známé, podle diplomatů je ale velmi pravděpodobné, že za útokem stojí místní buňka Islámského státu.
„Společně jsme nakonec požádali o spolupráci s ostatními zeměmi, to se týká především zpravodajských služeb,“ uvedl Zaorálek. Také slovenský ministr Miroslav Lajčák poznamenal, že všechny členské země jsou připravené pomoci. „Je ale fakt, že nyní není s unesenými občany ČR a Rakouska žádný kontakt. Naše připravenost pomoci se může uskutečnit až poté, co budeme vědět, kde se vlastně nacházejí. Doufejme, že jsou živí,“ dodal.
Zaorálek dnes o případu jednal kromě jiných také s německým ministrem Frankem-Walterem Steinmeierem nebo jeho francouzským kolegou Laurentem Fabiusem. „Mám od nich ujištění, že se obrátí na příslušné služby a budou hledat způsob, jak nám pomoci,“ dodal.
Konflikt v Libyi nemá vojenské řešení, shodla se EU
Ministři zahraničí EU dnes podpořili snahy OSN o zprostředkování politického dialogu a o ustavení vlády národní jednoty v Libyi. Tato severoafrická země je podle EU na křižovatce a všechny tamní politické síly by se měly odpovědně podílet na dialogu, dodržovat příměří a zdržet se kroků, které by mohly vyjednávání ohrozit. Unie zdůraznila, že libyjský konflikt nemá vojenské řešení. Právě rozdělenost země a bezpečnostní vakuum a nedůvěra mezi stranami pomáhají teroristickým skupinám jako je Islámský stát konsolidovat svou přítomnost v zemi a zaměřovat se na cíle v celém okolí i v Evropě.
Zaorálek dnes připomněl, že nejsou podmínky pro případnou evropskou bezpečnostní misi v Libyi, neboť EU tam nemá v této chvíli jednoznačného partnera. Také závěry dnešního jednání zdůrazňují, že až ve chvíli, kdy bude existovat vláda národní jednoty, může unie svou podporu zemi ve spolupráci s OSN zesílit, včetně případných aktivit v rámci Společné obranné a bezpečnostní politiky.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová dostala od ministrů za úkol připravit návrh evropské strategie pro Libyi. Novinářům na tiskové konferenci po jednání řekla, že s ní přijde nejpozději na dubnové schůzce ministrů zahraničí EU. Určité návrhy jsou však podle ní už na stole delší dobu a o věci prý bude také koncem týdne diskutovat s prezidenty a premiéry osmadvacítky na unijním summitu.
Mogheriniová dnes také připomněla, že se stabilitou v Libyi a šířeji v Africe souvisí také otázka migrace, o níž dnes ministři zahraničí diskutovali poprvé po jedenácti letech. Svůj nový přístup k Africe chce EU založit na partnerském vztahu a posunout se tak od vztahů mezi dárcem mezinárodní pomoci a příjemcem této pomoci. Unie nyní svou africkou strategii nově definuje a zdůrazňuje kromě společných snah o zlepšení bezpečnostní situace především hospodářský rozvoj těch afrických zemí, které se vyhnuly nynější spirále konfliktů.
