Zaorálek: Džihádisté jsou hrozbou pro Irák, Česko, Evropu i svět

Bagdád - Islámský stát představuje hrozbu nejen pro Irák, ale i pro Českou republiku, evropské země a celý svět, shodli se na jednání v Bagdádu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a jeho irácký protějšek Ibráhím Džaafarí. „Plně podporujeme boj irácké vlády a lidu proti teroristům z Islámského státu (IS) a dalším přidruženým skupinám,“ dodal český ministr. Šéf irácké diplomacie ocenil humanitární i politickou podporu, kterou Praha Bagdádu poskytuje.

„Debatovali jsme o české vojenské podpoře určené Iráku i o možnostech, že by se Češi podíleli na budování infrastruktury v zemi,“ uvedl na krátkém tiskovém briefingu Džaafarí. Zaorálek řekl, že Česká republika „má hluboký zájem na tom, aby existoval stabilní a demokratický Irák“. 

Zaorálek také potvrdil, že irácká strana projevila zájem o nákup letounů L-159. Mělo by jít o 15 strojů pro iráckou armádu za 750 milionů Kč. „Na setkání s premiérem se potvrdilo, že irácká vláda klade velký důraz na to, aby mohla disponovat vlastními leteckými silami. Je to pro ně rovněž psychologicko-symbolicky významná věc z hlediska podpory pozemních jednotek. Dvakrát jsem dostal konkrétní dotaz, jak rychle jsme schopni ony prostředky dodat,“ popsal jednání v Bagdádu Zaorálek. „Po dnešních jednáních tedy cítím velký zájem dokončit ten kontrakt a dohodu kolem letounů L-159,“ dodal.

V irácké metropoli dochází téměř každý den ke krvavým útokům s mnoha oběťmi a podle toho vypadala i bezpečnostní opatření při návštěvě českého ministra. Po Bagdádu se jeho kolona pohybovala v doprovodu několika vozidel, na nichž seděli vojáci se samopaly a kulomety. Podél silnice stály další obrněné vozy, tanky a zátarasy. Šéf české diplomacie cestoval v opancéřovaném voze a měl na sobě neprůstřelnou vestu. Hned z letiště zamířil do prezidentského paláce, kde na něj čekal prezident Fuád Masúm.

Po zhruba hodinovém jednání se Zaorálek sešel s premiérem Hajdarem Abádím. Prezidentský palác je asi 100 metrů od vjezdu do takzvané Zelené zóny, která je nejpřísněji střeženou částí Bagdádu s většinou sídel politiků a americkou ambasádou. Od paláce k úřadu premiéra, který je v Zelené zóně, musela kolona projet nejméně osmi bezpečnostními kontrolami, kde jednotlivá auta kontrolovali vojáci, ale i speciálně vycvičení psi zjišťující přítomnost výbušnin.

Ministr Zaorálek a prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání
Zdroj: Tereza Šupová/ČTK

Podle ministrových slov ho jeho iráčtí kolegové ujišťovali, že bezpečnost v zemi se začíná zlepšovat a že existuje celá řada oblastí, jako například města Basra, Nadžaf či Karbalá, která jsou již naprosto bezpečná. „V mnoha regionech by se prý mohly prosadit české firmy v řadě oblastí od energetiky po vodní hospodářství,“ dodal český ministr. V této souvislosti prý iráčtí představitelé rovněž zmínili, že dochází k určité změně situace a zdůraznili zejména nedávné dobytí rafinerie v Bajdží, která byla dlouhou dobu v rukou islamistů. „O tom tady mluví velice rádi, je to zlomová věc. Ta situace se snad, říkáme to opatrně, obrací k lepšímu,“ dodal Zaorálek.

Šéfa české diplomacie v Iráku doprovází náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta a podnikatelská delegace; v zemi stráví necelých 24 hodin. Podnikatelskou delegaci tvoří zástupci firem Aero Vodochody, Tatra a státního podniku LOM Praha, jehož zakladatelem je ministerstvo obrany. Z Bagdádu se Zaorálek přesunul do Irbílu, správního střediska iráckého Kurdistánu, kde by se měl setkat s nejvyššími představiteli této oblasti.

Kurdský prezident přijel za Zaorálkem přímo z fronty

Na schůzku s českým ministrem zahraničí v Irbílu přijel prezident iráckého autonomního Kurdistánu Masúd Barzání přímo z fronty, kde spolu s generály velí bojům s radikály z hnutí Islámský stát (IS). Tématem jejich rozhovorů byla pomoc, kterou Česká republika poskytuje kurdským bojovníkům, takzvaným pešmergům. Po setkání s hlavou iráckého autonomního Kurdistánu jednal Zaorálek i s předsedou kurdské regionální vlády Nečirvanem Barzáním, který je synovcem současného prezidenta.

Česká vláda na konci srpna schválila pro Kurdy dodávku deseti milionů kusů munice do útočných pušek Kalašnikov, osmi milionů nábojů do kulometů, 5 000 nábojů do pancéřových pěstí a 5 000 ručních granátů ze starších zásob, s nimiž česká armáda už nepočítala. Kulometné náboje byly do Iráku přepraveny na konci září. Kurdští pešmergové se spolu s iráckou armádou snaží zastavit ofenzivu islamistů, kteří obsadili rozsáhlá území v Iráku i sousední Sýrii. USA a jejich spojenci jim v tom pomáhají cílenými leteckými údery na pozice džihádistů.

Český prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že by Praha měla proti islamistům postupovat razantněji a poskytnout Kurdistánu na obranu proti radikálům vedle munice také zbraně. Dokázal by si rovněž představit zapojení gripenů do boje proti Islámskému státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
před 50 mminutami

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
před 1 hhodinou

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu.
před 4 hhodinami

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.