Také Maďarsko vedle Slovenska uvažuje o tom, že u soudu napadne systém kvót pro rozdělení migrantů schválený většinou ministrů vnitra členských zemí Evropské unie. Úmysl podat žalobu už ve středu ohlásil slovenský premiér Robert Fico, podle kterého není možné, aby tak závažný krok pro jednotlivé státy odhlasovali poměrnou většinou ministři vnitra.
„Navržené kvóty jsou typickým příkladem morálního imperialismu, který Německo uplatňuje vůči Evropě,“ řekl šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár. Dodal, že vláda premiéra Viktora Orbána chce vyvolat debatu v parlamentu před tím, než se definitivně rozhodne, zda zmíněné rozhodnutí EU napadne u soudu.
Slovenský premiér Robert Fico oznámil už ve středu, že hodlá podat u soudu EU žalobu kvůli přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót. Kromě Slovenska a Maďarska na ministerské schůzce proti kvótám hlasovaly ještě Česko a Rumunsko, Finsko se zdrželo.
Fico dodal, že se Slovensko rozhodnutí o kvótách záměrně nepodřídí a v této záležitosti se vystaví proceduře EU ohledně porušení unijního práva. „Poprvé v historii se stalo, že v závažné věci, která se týká lidí, se rozhodlo většinou. Jako suverénní země odmítáme diktát většiny v tak citlivém tématu. Myslíme si, že jsme se měli dohodnout jednomyslně na zasedání premiérů a hlav států,“ poznamenal Fico.
Většinový systém hlasování na evropské úrovni přitom povoluje Lisabonská smlouva, kterou Ficova strana Směr v roce 2008 schválila.
Svoboda: Žaloba nemá příliš šancí na úspěch
Žalující státy budou muset najít hmotně-právní nebo procesní důvod, aby mohly legalitu přijetí kvót napadnout. „Osobně bych důvod hledal spíš v procesní oblasti, ve způsobu, jak byl akt přijat. Ale ty budou velmi slabé,“ odhaduje předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda.
Úspěšnost podobných žalob k Evropskému soudnímu dvoru přitom nebývá nejvyšší. „Když se podíváte na judikaturu soudu v minulosti, dvůr je velmi ostražitý, aby nedal zapravdu stěžovateli, který jen sleduje svůj určitý zájem. Došlo by tím k podrytí evropské integrace,“ upozorňuje Svoboda.
Systém kvót by mohli paradoxně ohrozit samotní uprchlíci. Způsobit by to mohla skutečnost, že neexistuje azylové právo pro celé území Evropské unie. Každá členská země má vlastní azylové právo a neexistuje, aby žádost o azyl podaná v Německu byla vyřizována například v Česku. Ezylanti by se mohli proti přesunutí do dalších zemí na základě kvót bránit soudně, což je podle Svobody Achillova pata celého systému.
