Slovensko kvůli schváleným kvótám podá žalobu

Slovensko se rozhodlo podat žalobu u soudu Evropské unie. Nesouhlasí s úterním prosazením uprchlických kvót, které většina ministrů členských zemí prohlasovala navzdory Slovensku, Česku, Maďarsku a Rumunsku.;crop; O rozhodnutí informoval premiér Robert Fico, který se večer v Bruselu zúčastní mimořádného summitu lídrů zemí EU.

Fico oznámil záměr po zasedání slovenské vlády, Slovensko je tak podle něj připraveno vystavit se proceduře EU ohledně porušení unijního práva. Lhůta na podání žaloby je dva měsíce od doby, kdy je zveřejněno ministerské rozhodnutí.  

Šéf slovenského kabinetu měl podle svých slov za to, že se podobné téma mělo dohodnout jednomyslně na zasedání premiérů a hlav států. Zopakoval svůj dřívější názor, že kvóty migrační krizi v Evropě nevyřeší a naopak vyústí v blamáž.     

Poprvé v historii se stalo, že v závažné věci, která se týká lidí, se rozhodlo většinou. Jako suverénní země odmítáme diktát většiny v tak citlivém tématu.
Robert Fico

Slovenský premiér soudí, že spor o kvóty rozhodne také o dalším fungování EU. „Nemůžeme si dovolit, aby Evropa fungovala na principu většiny proti menšině. Velké země pak budou rozhodovat, co se bude dít v malých zemích. To je konec Evropy,“ uvedl Fico.

  • Bratislava se dlouhodobě staví proti rozmístění běženců v EU na základě povinných kvót. Podle Fica migranti nechtějí zůstat na Slovensku, jejich cílem jsou prý ekonomicky vyspělejší země, jako je Německo či Francie.

Mezi uprchlíky si budeme vybírat, oznámil polský ministr

Uprchlické kvóty kritizovalo i Polsko, nakonec se „v solidaritě s Evropou a uprchlíky“ rozhodlo hlasovat pro a nepodpořilo své partnery z visegrádské skupiny. Ministr zahraničí Grzegorz Schetyna uvedl, že Polsko bude přijímat jen takové migranty, kteří budou ochotni splynout s polskou společností.

„Bude nám záležet na tom, abychom přijímali lidi, kteří se budou moci asimilovat, budou chtít žít v Polsku, budou chtít se stát Poláky,“ prohlásil Schetyna a ujistil, že příslušná procedura výběru uprchlíků je velice zevrubná, což skýtá i jisté záruky.

„Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě. Samozřejmě pro to použijeme zpravodajské služby, veškeré možnosti státu. Zda si vybereme mladé lidi, zda také děti, sirotky ze Sýrie, to už bude na rozhodnutí úřadu pro uprchlíky,“ řekl ministr.

Varoval však před „opravdu špatně znějícími“ argumenty, že by si katolické Polsko mělo z uprchlíků vybrat jen křesťany, případně jezídy či alavity. „Nelze dělit lidi podle víry, protože ani smrt si nevybírá. Všichni utekli ze Sýrie, aby si zachránili život a život svých blízkých. To je nutné uznat a podat jim ruku,“ uvedl.